V minulých letech ruinu od vlastníků odkoupilo město, aby ji mohlo začít řešit. V první fázi byla odbourána budova nejblíže k silnici, která bránila řidičům v rozhledu. „Mlýn už neměl odspoda nahoru žádná patra, zůstala jen střecha, také hospodářské budovy byly v žalostném stavu,“ popsal situaci starosta města Petr Fiala. Demolice bude hrazena z rozpočtu města, náklady byly vyčísleny na necelý milion a půl. V dubnu má být hotovo.

Společný projekt kraje a města

Na místě mlýna by mohla vzniknout nová tělocvična, jde o projekt, na kterém pracuje Pardubický kraj s městem již delší dobu. „Stále jsme ve fázi příprav, v tuto chvíli máme navržený velikostní koncept, aby tělocvična splňovala kritéria pro provozování všech možných druhů sportu. Tělocvična bude vybavena hledištěm určeným až pro 300 diváků a využití v ní najde jak přilehlé učiliště patřící pod Průmyslovou střední školu Letohrad, tak i město samotné,“ uvedl krajský radní pro oblast školství Josef Kozel. Kdy se začne stavět, není zatím jisté. „Jelikož jde o rozsáhlý a náročný projekt, budeme chtít využít i jakékoliv financování vně rozpočtu Pardubického kraje, spolufinancovat ho bude i město Letohrad. I vzhledem k momentální situaci spojené s koronavirem zatím nemůžeme sdělit žádné konkrétní termíny, ale jedná se o jeden z projektů, u něhož rozhodně dojde v nejbližší době k realizaci. Pevně tomu věřím,“ uvedl Josef Kozel.

Průmyslová střední škola Letohrad má v sousedství učebny. Ředitel školy Jiří Štěpánek společný záměr kraje a města velmi vítá. „Chybějící tělocvična u areálu středního odborného učiliště Průmyslové střední školy Letohrad je mnohaletým problémem a vždy se řešil nějakým dodatečným nájmem nebo v posledních letech využíváním jeden a půl kilometru vzdálené tělocvičny v Komenského ulici. To je druhý areál, který patří škole. Hodiny tělesné výchovy vždy znamenají komplikace v podobě spojování skupin a také nebezpečí dlouhého přesunu,“ podotkl Štěpánek a dodal: „Těším se tedy, že na zmodernizované prostory učiliště bude v těsné blízkosti navazovat nová tělocvična. Tu budou moci využívat v rámci jednoho areálu žáci a mimo výuku různé místní sportovní kluby.“

Mlýn znárodnili komunisté

Mlýn provozovala v Letohradě rodina Petříků od 19. století po několik generací. Za první republiky se pustila do přestavby, čtyřpatrový mlýn byl postaven v roce 1921, obytná budova byla dokončena o pět let později. „Rod Petříků mlýn provozoval až do roku 1950, kdy byl mlýn, jako všechny ostatní soukromé továrny a dílny, komunistickou vládou Klementa Gottwalda zabrán. Nápis Petříkův mlýn byl zakryt cedulí: Východočeské mlýny a pekárny národní podnik,“ napsal pro Letohradský zpravodaj Pavel Tacl.

Požár mlýna patřil k největším v Letohradě za poslední léta. Hasičům byl nahlášen 8. února 2003 před čtvrtou ráno. S ohněm za až dvacetistupňového mrazu bojovalo několik hasičských jednotek. „Uvnitř objektu byly dřevěné stropy, které se propadly. Dále byla v budově i původní technologie a těžké kovové věci propadávaly stropy dolů. Požár hasiči likvidovali více než dvanáct hodin,“ uvedla tehdy k zásahu tisková mluvčí hasičů Vendula Horáková. Po požáru se letohradský mlýn proměnil doslova v ledový palác.