V roce 2015 byly Králíky informovány dopisem ministerstva vnitra, že má Česká republika vůči Polsku územní dluh, který vznikl v souvislosti s vytyčením československo-polských státních hranic v letech 1956 až 1958 a kompenzační plochou by mohly být pozemky na katastru Heřmanice. S tím místní zásadně nesouhlasí. Na webových stránkách e-petice.cz se rozjela podpisová akce proti oklešťování Králicka, již má přes 120 podpisů.

Autor petice Petr Venzara má několik pádných argumentů, proč heřmanické pozemky nejsou vhodné jako kompenzace za územní dluh vůči Polsku. „Státní hranice je v daném území vedena přirozeně, logicky, historicky a strategicky po hřebeni rozsochy Králického Sněžníku,“ namítá autor petice.

Součást vesnice

Připomíná, že navržené pozemky jsou nedílnou součástí vesnice a jsou využívány k různým aktivitám, především je však obhospodařují místní soukromí zemědělci, kteří vyšli z tradičních zemědělských rodin ze vsi.

Petice upozorňuje na to, že se v dané příhraniční oblasti nachází regionální biokoridor s místním biocentrem a jsou tu zdroje vody pro Lipkovský a Heřmanický potok. „Zdůrazňujeme proto, že předáním části území jinému státu by veřejná správa přišla o kontrolu ekologie. Dotčení obyvatelé by tak velmi snadno mohli přijít o kvalitní zdroje vody a tím o zásadní a jednu z posledních výhod života na podhorském venkově – relativně dobré životní prostředí,“ upozornil Venzara. Zmenšení již tak malého území Králicka místní vnímají jako narušení historické celistvosti.

Podle tiskového mluvčího ministerstva vnitra Ondřeje Krátošky je územní dluh Česka vůči Polsku na různých úrovních a různými subjekty řešen již od šedesátých let minulého století. „V rámci sondáže možnosti řešení dluhu byly vždy diskutovány pozemky ve vlastnictví státu či výjimečně pozemky polských státních občanů a to navíc takové, na kterých se nenachází nerostné bohatství, zdroje pitné vody nebo infrastruktura důležitá pro život obcí nebo krajů,“ uvedl Krátoška.

Dosud prý nebyla schválena směrnice pro jednání, proto nelze uskutečnit ani expertní jednání, na jejichž základě by mohl být návrh smlouvy vypracován. „Česká republika nyní nepředpokládá zahájení projednávání mezinárodní smlouvy ani ústavního zákona, kterým je změna státních hranic podmíněna,“ dodal mluvčí.