Psaníčko perníku za tři sta

Čtyřiadvacetiletý student, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován, si sám prodejem drog nikdy nepřivydělával, o poměrech v branži, přinejmenším v Ústí, ale ví docela hodně. Nad problémem sehnat kdekoli jeden, dva gramy konopí se jenom zlehka pousmál: „V Ústí jsou místa, kde se dá marihuana koupit, cena jednoho gramu se pohybuje okolo dvou set padesáti korun. Záleží, jak velká ta zakázka je, a také, jestli se jedná o konopí vypěstované venku, nebo vevnitř ´pod lampou´. Nejvíce oblíben je tady pochopitelně ´skunk´.“

Marihuana je čím dál více doménou mladých a více než o prodej jde v jejím případě o kolektivní užívání. Najít pak ve večerních hodinách jejich „kolečko“ před některým z restaurantů není problém.

Odlišná je ovšem situace u pervitinu, který je v Ústí zřejmě také k dostání. Jeho ceny se pohybují výše, než je tomu u marihuany, za republikovým průměrem ovšem stále zaostávají. Jedná se o nechvalně proslulá psaníčka. O možnosti jejich sehnání mluvil také námi oslovenený student: „Tohle jsem nikdy nekupoval, ale vím, že ta možnost tady byla a stále je. Jedno psaníčko mělo stát myslím okolo tří stovek. Na možnost koupě jsem narazil přímo v Ústí někdy okolo Vánoc, není to tedy nijak dávno. Vím o člověku, který se prodejem pervitinu v Ústí zabývá, a předpokládám, že z toho má pěkné peníze. Nepochybuji o tom, že pervitin také sám vaří,“ uzavřel.

Veselo je také na diskotékách

Palčivý problém představují pro náš region některé diskotéky, o nichž se nahlas mluví, že tam drogy, nejčastěji pak marihuana, případně taneční droga extáze, k dostání jsou. Přímé důkazy ale chybí, vše je spíše v rovině teorií.

Přesně v tomto duchu mluvila také osmnáctiletá dívka, pravidelná návštěvnice jednoho z problémových podniků na Orlickoústecku: „S lidmi, kteří by mi za peníze nabízeli marihuanu, jsem se na té diskotéce nesetkala, spíš od kamarádů ze známosti a stejně jsem ji nezkusila. Sehnat ale trochu trávy asi problém nebude. Nemyslím si ale, že by tam někdo prodával třeba extázi. To je častý jev spíše ve větších podnicích, v Praze nebo Brně, ale zřejmě ne tady,“ myslí si středoškolská studentka.

Že ale nejsou v podnicích pro mladé k dostání drogy, neznamená, že by všechno v jejich provozu bylo takříkajíc čisté. „Tam, kam občas o víkendu jezdím s kamarády, se dějí úplně jiné věci. Na diskotéku by neměl mít přístup nikdo mladší patnácti let, ale dostane se tam bez problému, kontroly občanek v podstatě neexistují, jenom výjimečně. Vyhazovače zajímá nejvíce, jestli jste zaplatili za vstup. Alkohol je tam k dostání úplně bez problémů, a to nejen pro mladší osmnácti let, ale i pro ty bez občanek. Ve velkém tam jede především vodka a absinth. Místo policejní kontroly, tu jsem nezažila ještě ani jednou, potkáte spíše opilé čtrnáctileté dívenky, které si tam užívají po všech stránkách,“ řekla ještě Deníku.
A co na situaci v regionu ve vztahu ke drogám říká policie?

V okrese působí kvalitní „toxi tým“

„Dostat se do prodejního řetězce dealerů trvá mnohdy i několik měsíců,“ uvedla okresní tisková mluvčí policie Eva Sichrová. Podle jejích slov se v roce 2007 uskutečnilo v okrese deset větších akcí proti drogovým dealerům, v roce 2006 jich bylo pět. Letos se zatím uskutečnila jedna akce.

Orlickoústecko patřilo k prvním okresům, v nichž se policie začala cílevědomě zabývat problémem drog už v polovině devadesátých let minulého století. Pracoval a stále tu pracuje kvalitní „toxi tým“, který vykázal v boji proti výrobcům a dealerům drog velmi dobré výsledky. Dosáhl dokonce i toho, že z okresu vymizely varny pervitinu a výroba této nebezpečné drogy se přesunula například k Hradci Králové nebo na Svitavsko. Samozřejmě to neznamená, že výrobci u nás nejsou. Na místa těch, kteří byli zadrženi, případně souzeni a v některých případech i uvězněni, nastupují další. Vidina obrovských zisků, na něž se dá při výrobě a prodeji drog přijít, totiž stále láká, i když hrozí vysoké tresty.

„Drogovou scénu máme poměrně dobře zmapovanou, nicméně pokud se nám povede nějaký řetězec rozbít, trvá jen krátce, než se znovu obnoví,“ doplnila Eva Sichrová. „Drogy tady jsou a my s nimi stále bojujeme. Velký důraz přitom klademe na preventivní výchovu ve školách, kde jsou děti v tomto směru nejohroženější. Bohužel máme poznatky, že jsou v okrese drogy poměrně snadno dostupné. Ten, kdo je chce získat, je dostane vcelku snadno. Nejrozšířenější je přitom marihuana, ale také pervitin. Ceny se pohybují různě, u pervitinu je to odvislé od kvality, mohlo to být i kolem tisícikoruny za dávku,“ uzavřela.

(jp)