VYBRAT REGION
Zavřít mapu

REAKCE: Pavlína Balcarová k rozhovoru s Petrem Oravcem

Letohrad - V pátek 30. ledna vyšel v Orlickém deníku rozhovor s dnes již bývalým učitelem ZUŠ Letohrad Petrem Oravcem s titulkem Pravda a láska? Prd!!!S textem rozhovoru byla ještě před jeho zveřejněním seznámena ředitelka letohradské ZUŠ Pavlína Balcarová, která slíbila svou reakci. Ta přišla do redakčního mailu včera ráno.

13.2.2009 90
SDÍLEJ:

Ilustrační foto - Letohrad.Foto: DENÍK/Petr Wagenknecht

Rozhovor s Petrem Oravcem ZDE

Paní ředitelka píše:

O panu Petru Oravcovi jsem věděla ještě dříve, než zaklepal na dveře naší ZUŠ v Letohradě, od člověka, kterého si velice vážím, pana Miloše Fišera. V lednu 2006 tragicky zahynul jeden náš kolega, druhý si zlámal nohu, starostí se zástupy bylo až nad hlavu a na naše dveře zaklepal Petr. Objevil se skutečně jako na zavolanou a začal plně zastupovat dlouhodobě nemocného kolegu. Otevřeně jsem ho seznámila se svými plány. S tím, že bych chtěla ve škole rozjet popový soubor, zapojit do něho široké spektrum nástrojů, do ostatních souborů zapojit ostatní žáky bubeníky podle jejich schopností tak, aby to byla samostatná tělesa schopná vystupování bez doprovodu pedagogů. Druhým hlavním bodem plánu bylo získání zástupce ředitele, který mě bude mj. zastupovat po dobu mateřské. To bylo podmínkou toho, že ho přijmu do školy jako učitele bicích nástrojů a zástupce ředitele. Ještě před jeho rozhodnutím jsem Petra upozorňovala na to, že si nemusíme sednout. A tak jsme si plácli.

Petr Oravec byl v Letohradě prakticky neznámý a bylo potřeba do zahájení školního roku oslovit veřejnost a zajistit zájem o výuku bicích nástrojů. Oslovovala jsem známé, všude nového kolegu představovala. Škola spolu se Společenským centrem Nový Dvůr uspořádala poprockový koncert, kde vystoupily soubory školy a hlavní hvězdou večera byl Petr se svojí kapelou Inspire. Zároveň jsme domluvili výchovné koncerty pro školy s potenciálními zájemci o výuku bicích nástrojů. Škola měla už v té době dobré renomé, začala vyprodávat sály, o její vystupování začínal být aktivní zájem. K tomu jsme přidali několik článků, Petr rozvozil inzeráty po okolí a úspěch se dostavil. Kolega měl tolik zájemců, že je nemohl v rámci svého úvazku pobrat. Vše běželo skvěle, Petra jsem s sebou brala na soustředění ředitelů, navrhla ho do komise bicích nástrojů, podpořila ho v dalším vzdělávání atd. Získal si moji důvěru, uznala jsem mu vzdělání (byť některé úřady mu je dosud neuznaly), brala jsem ho jako rovnocenného partnera v teamu.


V té době jsem otěhotněla, přišly silné nevolnosti. Petr vždy příjemně voněl, právě tak i jeho třída, ale vysvětlete to hormonům. Musela jsem ho požádat o to, aby se této části své osobnosti vzdal alespoň na naše dopolední jednání. Bohužel nezadařilo se. Naše komunikace se výrazně oslabovala a začaly spory. Vše dle mého názoru vyhrotila vánoční přání. Každoročně jsme rozesílali firmám pozvánky na vánoční koncert školy, přání a tak. Ten rok jsem je dala na starosti kolegovi s tím, že na nich bude přirozeně podepsán i on jako zástupce ředitele a že si je před odesláním projdu a také podepíši. Ovšem on opakovaně i přes můj důrazný nesouhlas připravoval přání pouze za svoji osobu. Při kontrole pozvánek, tedy školní korespondence, mne začal obviňovat z gestapáckých praktik. Poté se přidaly spory s organizací vánočního koncertu. Nebyl ochotný respektovat zavedená pravidla. Před veřejností jste ale za veškeré potíže a nepříjemnosti zodpovědný vy jako ředitel. Pak už to nebyla žádná spolupráce. Naschvály, obviňování, nervy. To nebylo klidné těhotenství, ale peklo. Mám pocit, že společnost těhotné do jisté míry chrání. Nikdo se ke mně nikdy nechoval tak hrubě jako kolega Oravec v mém těhotenství. Musela jsem odejít na neschopenku. Před odchodem na mateřskou otěhotněla další kolegyně, vybrala si své zastupující pedagogy a já s nimi uzavřela pracovní smlouvy. To jsem si ovšem jako ředitelka něco dovolila. Nevím, jaké kroky už v té době kolega podnikal, ale z uzavření pracovních smluv jsem se musela zodpovídat až zřizovateli. Z počátku mateřské jsem ještě byla v kontaktu s některými kolegyněmi ve škole. Poté, co jsem se dozvěděla o tom, že mne kolega před lidmi, se kterými jsem nikdy neměla nejmenší problém, obviňuje z mafiánských praktik a z mého nemožného chování k žákům a jejich rodičům, přerušila jsem veškeré kontakty se školou. Jen jsem mnohdy nevěřícně kroutila hlavou nad články pana Oravce v Letohradském zpravodaji.

Se zřizovatelem jsme měli dohodu, že dám v březnu vědět, zda-li se do zaměstnání vrátím. O svém rozhodnutí vrátit se jsem informovala i kolegu. Z toho, že jsem termín svého návratu kolegovi nedokázala říci dříve, se stal opět klacek. Ale zkuste odhadnout půl roku dopředu, zda-li budete schopná být bez dítěte, zda-li manžela uvolní ze zaměstnání. Navíc mne v té době oslovily kolegyně ze školy s tím, že pokud nenastoupím, tak ze školy odejdou. Podotýkám, že šlo o dlouhodobě úspěšné pedagožky. Dát do kupy kvalitní tým lidí není snadné, je to běh na dlouhou trať a každý hrubý zásah pak školu na dlouhou dobu oslabí. Do práce jsem se tedy vrátila. I když ani to nešlo hladce. Kolega s pomocí právníků hledal způsob, jak mi zabránit v návratu do zaměstnání.

Moc nám to v práci neklapalo, ono aby taky ano. Když se celou dobu nepřítomnosti svého šéfa snažíte zdiskreditovat a pošpinit ho, kde můžete, ono se pak těžce navazuje na cokoli. A to jsem vlastně jen odešla na mateřskou dovolenou, po roce se vrátila, tak jak jsme se se zřizovatelem dohovořili. A nevěříte svým vlastním očím. Jenže přírodě neporučíte. Chlapi to prostě mají v tomto ohledu jednodušší. Nikoho najednou nezajímá škola, ale jen to, kdo je a zůstane ve vedení. Někteří známí vás ani neosloví, pro firmy neexistujete, žáci některých oborů vás nezdraví, ve všem neskutečný nepořádek, účetnictví, inventury.

Ale zpět k článku: V podstatě jediné, na čem se lze s p. Oravcem shodnout, je konstatování, že máme každý jiné představy o řízení školy. P. Oravec sám o sobě prohlašuje, že je revolucionář, což je jistě zajímavý vklad pro uměleckou kariéru, ale jen stěží se revoluční přístup dá beze zbytku uplatnit při řízení příspěvkové organizace. Podotýkám, že pojem „revoluce“ má mnoho významů a v tomto případě rozhodně nemám na mysli možné „revoluční“, tedy zásadní a kategorické změny v řízení nebo koncepci rozvoje základní umělecké školy. Povaha revolucionáře

p. Oravce se projevovala spíše ve způsobu rozhodování, v naprosté nedůslednosti při řešení každodenních úkolů organizace. Zkrátka naše představy o způsobu řízení tak složitého organismu, jakým je škola, se zásadně rozešly a je jistě nezpochybnitelnou kompetencí ředitele kterékoliv instituce rozhodnout o tom, kdo bude členem týmu, který má instituci řídit. Lze samozřejmě pochopit, že se tímto mým postojem cítil p. Oravec dotčen a ukřivděn.

Každý máme o sobě jistě jen to nejlepší mínění a připustit si, že můj nadřízený může mít zcela odlišný názor na výkon vedoucí funkce, znamená být osobnost s určitými schopnostmi sociální empatie, které v tomto případě p. Oravci zjevně chybí. Já mu to nevyčítám, vždyť je přece revolucionář… Ale pak nelze dost dobře tvrdit, že se bojím o své místo! Jediné, oč mám opravdovou obavu, je úroveň uměleckého vzdělávání poskytovaného dětem v naší škole a pověst naší školy jako spolehlivého partnera. A právě tyto jistě oprávněné požadavky byly za působení p. Oravce ve vedoucí funkci zásadně narušeny a ohroženy.

K odvolání z funkce nakonec nedošlo, kolega z funkce odstoupil sám. Nejspíše pro fatální nedostatky ve své řídící práci, které postupně vyplouvaly napovrch. Například: Kolega neměl absolutně žádný přehled o rozpočtu školy. Svými nákupy přivedl školu na pokraj existenčních nesnází. Muselo se přísně šetřit, aby škola měla prostředky na nezbytné výdaje, jako jsou energie, nájem apod. S některými dodavateli se nám naštěstí podařilo dohovořit na odkladu termínů splatnosti. Dále, ačkoli hospodářka školy měla odejít na mateřskou dovolenou, nezajistil včas novou pracovní sílu, která by se stihla zaučit. Následky toho, že její práci dlouhodobě nikdo nevykonával, řešíme doposud.

Pan Oravec si stěžuje na „šikanu a buzeraci“ a hovoří o „důtkách proti blbostem“. Opět je samozřejmě třeba vycházet z faktu, že každý z nás hodnotíme způsob výkonu vlastní práce zcela subjektivně a v podstatě nejsme schopni objektivního pohledu na výtku nadřízených. Ale uvádět takováto tvrzení bez znalosti konkrétních skutečností, které byly příčinou výtek zaměstnavatele, je v nejlepším případě neslušné a rozhodně zbabělé. Jako příklad neomluvitelně neodpovědného jednání p. Oravce uvádím: Při oslavách 700 let výročí města Letohrad kolega zapomněl, to jsou jeho slova, na vystoupení se svým souborem ORdrums. Díky snaze ostatních kolegů, kteří včas zareagovali, připomněli kolegovi, kde má být, a pomohli členům ORdrums se připravit na své vystoupení, došlo pouze… k trapnému zpoždění jejich vystoupení před stovkami účastníků oslav. V přípravném týdnu zase kolega zapomněl přijít do práce, i když měl jako nadřízený za úkol zajištění a organizaci práce ostatních kolegů. Teprve po třetím důrazném telefonátu kolega uznal, že se toho dne z práce nevyvlíkne. Dorazil asi s tříhodinovým zpožděním. Omluvu a vysvětlení, byste čekali marně. Příště nedorazil na zahájení školního roku. Nebral telefony, nikomu se neomluvil, rodiče a žáci kteří si přišli domluvit výuku odcházeli s nepořízenou. Práci, kterou měl vykonat osobně a neodkladně, předával jiným. Veřejnost jistě sama posoudí, zda v uvedených případech šlo o „šikanu, buzeraci a blbosti“ nebo o zcela flagrantní porušování pracovních povinností, které si nemůže dovolit žádný zaměstnanec. A revolucionářská či bohémská povaha p. Oravce v tomto případě nemůže být omluvou, protože jako zaměstnanec školy nevystupoval sám za sebe, ale nesl odpovědnost za žáky naší školy a tím i za dobrou pověst naší školy! Mrzelo mne, že se musel řešit i anonym. Anonym na kolegu Oravce došel na ZUŠ v době mé mateřské. O druhém čtu nyní poprvé. Ovšem těžko se vysvětluje, že já s takovýmito praktikami nesouhlasím, nechci a nemám nic společného! Anonym jsem nepsala!

Další poznámku musím učinit k tvrzení p. Oravce, že jsem si vymyslela jeho nadbytečnost, abych mu mohla dát výpověď z pracovního poměru. Ve skutečnosti jeho nadbytečnost vznikla již v okamžiku jeho odchodu z funkce zástupce ředitele školy, protože se svými osmi hodinami týdně výuky hry na bicí nástroje nemohl pokrýt celý pracovní úvazek řadového učitele ZUŠ. Místo okamžité výpovědi z důvodu nadbytečnosti jsem se však pokoušela o jiné, méně dramatické řešení. Protože však opakovaně, třikrát, nedošlo k dohodě o úpravě pracovního úvazku, které by odpovídalo počtu vyučovaných hodin, musela jsem jej nadále podle platné pracovní smlouvy zaměstnávat na plný pracovní úvazek a nezbývalo, než vyplnit zbytek jeho pracovní doby činnostmi, které by ospravedlnily skutečnost, že bere plný plat za práci odpovídající jen 1/3 pracovního úvazku. To měla být ona „pracovní náplň, která se nedala plnit“. Podotýkám, že na základě výše uváděných případů opakovaného porušování pracovních povinností jsem zřejmě mohla volit výpověď právě z těchto důvodů. Moje upozornění na porušování pracovních povinností kolegy neměla vést k ukončení jeho pracovního poměru, ale byla posledním prostředkem, jak jej upozornit na závažnost jeho přístupu k výkonu zaměstnání.

Kolega uvádí, že jeho „problém řešil i kraj, který ředitelce poslal dopis, že její postup není správný.“ Mohu doložit písemné stanovisko kraje, podle kterého jsem měla na základě výše uváděných případů opakovaného porušování pracovních povinností použít výpověď právě z těchto důvodů. Žádný jiný dopis jsem nikdy nedostala. To jistě staví do zcela jiného světla tvrzení p. Oravce, že měl podporu na kraji… Přesto jsem dopřála p. Oravcovi „luxus“ několikaměsíčního výkonu práce na třetinový úvazek za plný plat. A výpověď pro nadbytečnost, ke které nakonec muselo pro neudržitelnost tohoto stavu dojít, je vzhledem k nároku na odstupné jistě lidsky přijatelným řešením ve srovnání s možností výpovědi pro opakované porušování pracovních povinností. Ale jako obvykle je každý dobrý skutek po zásluze potrestán! Jednak uvedenými zkreslujícími tvrzeními p. Oravce a také stanoviskem zřizovatele školy, podle kterého jsem tím, že jsem použila lidsky přijatelnější řešení výpovědí z nadbytečnosti (s odstupným a navíc odloženým o několik měsíců) místo jím doporučovanou výpovědí pro opakované porušování pracovních povinností (které by znamenalo samozřejmě veřejnou dehonestaci p. Oravce a ztrátu nároku na odstupné) zavinila nehospodárné využití finančních prostředků! Odborová organizace nestála na straně pana Oravce, pouze požadovala urychlené řešení situace, kdy škola doplácela na neochotu pana kolegy přistoupit na změnu pracovního úvazku, které by, jak jsem již uvedla, odpovídalo počtu vyučovaných hodin.

Poslední poznámka k tvrzení p. Oravce, že „jsem nebyl první, koho paní ředitelka ze školy vyštípala.“ Škoda, že pan kolega neuvedl jméno oné vyštípané osoby. Mohla bych pak snadno vyvrátit i tuto lež! K práci ředitele prostě mj. patří uzavírání a rozvazování pracovních smluv. Vždy to však bylo pouze dohodou obou stran nebo zánikem pracovního místa při optimalizaci chodu školy. Ani ředitel školy si nemůže vyhazovat lidi, jak se mu zachce.
No vidíte a teď máte dva zcela odlišné pohledy. Najděte mezi nimi ten správný, toho špatného, toho jednoznačného viníka, toho, kdo za všechno může. Na čí stranu se přikloníte právě vy. Život prostě není černobílý. A neříkám, že jsem nedělala chyby. Vždy jsem se ale snažila veškeré problémy vyřešit včas, na půdě školy a dříve, než přerostou do obludných rozměrů. Psát o každé kontrole a bolístce já neumím. Psát desítky stížností, kde to jen jde. Kdybyste viděli tu kupu korespondence pana kolegy, kterou si s sebou taková kontrola přiveze! To bych nedokázala napsat za celý život. Mám za sebou už čtvrtou kontrolu na udání za poslední dva měsíce, další právě probíhá. Trávím v práci víkendy a večery, musím si upravovat výuku, abych byla kontrolním orgánům k dispozici. Taky pedagogům kontroluji třídní knihy a výkazy. Tak někdo jiný zase kontroluje hospodaření školy a dodržování právních předpisů. To už tak prostě chodí… Ať si dál žije p. Oravec se svojí domnělou křivdou, ale rozhodně nic nedává právo jemu ani komukoliv jinému zveřejňovat nepravdy a křivá obvinění týkající se druhých osob!

Vás, pane redaktore, bych chtěla poopravit: Kolega Oravec není na dlažbě – vyučuje nebo alespoň vyučoval v ZUŠ Lanškroun, má soukromou školu, tedy podniká. Je to totiž člověk, kterému bude nejlépe na volné noze, bez nadřízeného a daných pravidel. A že je to člověk, který se nebojí říci svůj názor, je určitě v pořádku. Škoda, že vždy nepřemýšlí i o etice svého konání.

Pavlína Balcarová

13.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 90
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 17 000 Kč Obsluha ostatních strojů a zařízení na výrobu, zpracování, uchování potravin a příbuzných výrobků DĚLNÍK - STROJNÍK PRO ÚPRAVU ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MÍSTO VÝKONU: Choceň - čistící stanice osiv, NÁSTUP MOŽNÝ IHNED, POŽADUJEME:, - praxe v zemědělství - 5 let, - platný průkaz k řízení VZV, NABÍZÍME:, - stravování, - rekreační chata, - příspěvek na důchodové pojištění, KONTAKT: telefonicky (pracovní dny dny 7 - 15 hodin), e-mailem nebo osobně (pracovní dny 7 - 15 hodin). Pracoviště: Oseva uni, a.s., Na Bílé, č.p. 1231, 565 01 Choceň 1. Informace: Karel Dobroucký, +420 465 467 552,602 863 403. Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Operátor strojů a 15 000 Kč Obsluha strojů a zařízení pro zpracování chemikálií drcením, mícháním, teplem, filtrováním a destilací PRACOVNÍK/NICE LAMINACE. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: NÁSTUP MOŽNÝ IHNED, Místo výkonu práce: Vysokomýtská č.p. 1294, 565 01 Choceň 1, PP na dobu určitou s možností prodloužení, NÁPLŇ PRÁCE:, - Kvalitní zaučení na práci laminace, - Ochotu pracovat ve dvousměnném provozu (ranní a odpolední směny), - Manuální zručnost, - Dobrý zdravotní stav (zrak), - Samostatnost a zodpovědnost, NABÍZÍME:, - Práci na hlavní pracovní poměr, - Příspěvek na dopravu nebo bydlení, firemní akce, - Příspěvek na stravování, - Poukázka na prací prášek, - Volnočasové poukázky, - Příplatek za beznemocnost až 12 000 Kč/rok, KONTAKT: telefonicky, e-mailem nebo osobně po předchozí tel. domluvě. Pracoviště: Composite components a.s. - pracoviště choceň, Vysokomýtská, č.p. 1294, 565 01 Choceň 1. Informace: Pavla Štěpánková, +420 703 194 521. Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 13 000 Kč Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Uklízečka. Požadované vzdělání: nižší střední. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 18500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: MÍSTO VÝKONU: Semanínská č.p. 2090, 560 02 Česká Třebová 2, PRACOVNÍ NÁPLŇ: , úklid vnitřních prostor společnosti. Pracoviště: Ims - drašnar s. r. o., Semanínská, č.p. 2090, 560 02 Česká Třebová 2. Informace: Pavla Kovářová, +420 770 156 501. Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 150 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů) KUCHAŘ/KA - POTRAVINÁŘSKÁ VÝROBA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pro provoz velkokapacitní kuchyně v Žamberku přijmeme pracovníka: Kuchař/ka - potravinářská výroba , MÍSTO VÝKONU: Orlická kasárna č.p. 733, 564 01 Žamberk, NÁSTUP MOŽNÝ IHNED, PRACOVNÍ DOBA: Po - Pá, 4.00 - 12.30 hodin , POŽADUJEME:, - pečlivost práce, zájem o práci, - vyučen - nevyučené zapracujeme, - praxe v oboru předností, - pravidelné docházení do zaměstnání, - solidní vystupování při jednání se zákazníky, - zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství, KONTAKT: zaslání životopisu na uvedený email, nebo je možná osobní návštěva každý pracovní den 9.30 - 10.00 hodin. Pracoviště: Imari spol. s r.o., Orlická kasárna, č.p. 733, 564 01 Žamberk. Informace: Petr Kaplan, .

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 19.–21. září 2018

Požár kulturního stánku a co všechno chybí Praze: prohlédněte si videa dne

Hokejbal - ilustrační foto

Hokejbalovou řež rivalských měst vysílá televize

Zvou nejen na ovar

Řetová - V Řetové se v sobotu koná posvícenská zabijačka.

Zloděj střešních nosičů už sedí ve vazbě

Pardubice - Volnou chvíli při čekání na soud vyplnil dalšími krádežemi. Dále bude čekat už za mřížemi.

S občany proberou studii

Vysoké Mýto - Mýtská radnice připravuje revitalizaci sídliště U Potoka. Připravuje koncepční studii, kterou probere s občany, a to v pondělí 1. října od 16.30 hodin.

Pozdní příjezd nevadil. Pod jasnou výhru Litvínova se podepsal i Ščotka

Pardubice - To se nepovedlo. Hokejisté Pardubic prohráli ve 3. kole Tipsport extraligy 2:6, když třikrát inkasovali již v úvodní třetině. Litvínov vyhrál i potřetí v sezoně a udržel se na první pozici v tabulce.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT