VYBRAT REGION
Zavřít mapu

REAKCE: Pavlína Balcarová k rozhovoru s Petrem Oravcem

Letohrad - V pátek 30. ledna vyšel v Orlickém deníku rozhovor s dnes již bývalým učitelem ZUŠ Letohrad Petrem Oravcem s titulkem Pravda a láska? Prd!!!S textem rozhovoru byla ještě před jeho zveřejněním seznámena ředitelka letohradské ZUŠ Pavlína Balcarová, která slíbila svou reakci. Ta přišla do redakčního mailu včera ráno.

13.2.2009 90
SDÍLEJ:

Ilustrační foto - Letohrad.Foto: DENÍK/Petr Wagenknecht

Rozhovor s Petrem Oravcem ZDE

Paní ředitelka píše:

O panu Petru Oravcovi jsem věděla ještě dříve, než zaklepal na dveře naší ZUŠ v Letohradě, od člověka, kterého si velice vážím, pana Miloše Fišera. V lednu 2006 tragicky zahynul jeden náš kolega, druhý si zlámal nohu, starostí se zástupy bylo až nad hlavu a na naše dveře zaklepal Petr. Objevil se skutečně jako na zavolanou a začal plně zastupovat dlouhodobě nemocného kolegu. Otevřeně jsem ho seznámila se svými plány. S tím, že bych chtěla ve škole rozjet popový soubor, zapojit do něho široké spektrum nástrojů, do ostatních souborů zapojit ostatní žáky bubeníky podle jejich schopností tak, aby to byla samostatná tělesa schopná vystupování bez doprovodu pedagogů. Druhým hlavním bodem plánu bylo získání zástupce ředitele, který mě bude mj. zastupovat po dobu mateřské. To bylo podmínkou toho, že ho přijmu do školy jako učitele bicích nástrojů a zástupce ředitele. Ještě před jeho rozhodnutím jsem Petra upozorňovala na to, že si nemusíme sednout. A tak jsme si plácli.

Petr Oravec byl v Letohradě prakticky neznámý a bylo potřeba do zahájení školního roku oslovit veřejnost a zajistit zájem o výuku bicích nástrojů. Oslovovala jsem známé, všude nového kolegu představovala. Škola spolu se Společenským centrem Nový Dvůr uspořádala poprockový koncert, kde vystoupily soubory školy a hlavní hvězdou večera byl Petr se svojí kapelou Inspire. Zároveň jsme domluvili výchovné koncerty pro školy s potenciálními zájemci o výuku bicích nástrojů. Škola měla už v té době dobré renomé, začala vyprodávat sály, o její vystupování začínal být aktivní zájem. K tomu jsme přidali několik článků, Petr rozvozil inzeráty po okolí a úspěch se dostavil. Kolega měl tolik zájemců, že je nemohl v rámci svého úvazku pobrat. Vše běželo skvěle, Petra jsem s sebou brala na soustředění ředitelů, navrhla ho do komise bicích nástrojů, podpořila ho v dalším vzdělávání atd. Získal si moji důvěru, uznala jsem mu vzdělání (byť některé úřady mu je dosud neuznaly), brala jsem ho jako rovnocenného partnera v teamu.


V té době jsem otěhotněla, přišly silné nevolnosti. Petr vždy příjemně voněl, právě tak i jeho třída, ale vysvětlete to hormonům. Musela jsem ho požádat o to, aby se této části své osobnosti vzdal alespoň na naše dopolední jednání. Bohužel nezadařilo se. Naše komunikace se výrazně oslabovala a začaly spory. Vše dle mého názoru vyhrotila vánoční přání. Každoročně jsme rozesílali firmám pozvánky na vánoční koncert školy, přání a tak. Ten rok jsem je dala na starosti kolegovi s tím, že na nich bude přirozeně podepsán i on jako zástupce ředitele a že si je před odesláním projdu a také podepíši. Ovšem on opakovaně i přes můj důrazný nesouhlas připravoval přání pouze za svoji osobu. Při kontrole pozvánek, tedy školní korespondence, mne začal obviňovat z gestapáckých praktik. Poté se přidaly spory s organizací vánočního koncertu. Nebyl ochotný respektovat zavedená pravidla. Před veřejností jste ale za veškeré potíže a nepříjemnosti zodpovědný vy jako ředitel. Pak už to nebyla žádná spolupráce. Naschvály, obviňování, nervy. To nebylo klidné těhotenství, ale peklo. Mám pocit, že společnost těhotné do jisté míry chrání. Nikdo se ke mně nikdy nechoval tak hrubě jako kolega Oravec v mém těhotenství. Musela jsem odejít na neschopenku. Před odchodem na mateřskou otěhotněla další kolegyně, vybrala si své zastupující pedagogy a já s nimi uzavřela pracovní smlouvy. To jsem si ovšem jako ředitelka něco dovolila. Nevím, jaké kroky už v té době kolega podnikal, ale z uzavření pracovních smluv jsem se musela zodpovídat až zřizovateli. Z počátku mateřské jsem ještě byla v kontaktu s některými kolegyněmi ve škole. Poté, co jsem se dozvěděla o tom, že mne kolega před lidmi, se kterými jsem nikdy neměla nejmenší problém, obviňuje z mafiánských praktik a z mého nemožného chování k žákům a jejich rodičům, přerušila jsem veškeré kontakty se školou. Jen jsem mnohdy nevěřícně kroutila hlavou nad články pana Oravce v Letohradském zpravodaji.

Se zřizovatelem jsme měli dohodu, že dám v březnu vědět, zda-li se do zaměstnání vrátím. O svém rozhodnutí vrátit se jsem informovala i kolegu. Z toho, že jsem termín svého návratu kolegovi nedokázala říci dříve, se stal opět klacek. Ale zkuste odhadnout půl roku dopředu, zda-li budete schopná být bez dítěte, zda-li manžela uvolní ze zaměstnání. Navíc mne v té době oslovily kolegyně ze školy s tím, že pokud nenastoupím, tak ze školy odejdou. Podotýkám, že šlo o dlouhodobě úspěšné pedagožky. Dát do kupy kvalitní tým lidí není snadné, je to běh na dlouhou trať a každý hrubý zásah pak školu na dlouhou dobu oslabí. Do práce jsem se tedy vrátila. I když ani to nešlo hladce. Kolega s pomocí právníků hledal způsob, jak mi zabránit v návratu do zaměstnání.

Moc nám to v práci neklapalo, ono aby taky ano. Když se celou dobu nepřítomnosti svého šéfa snažíte zdiskreditovat a pošpinit ho, kde můžete, ono se pak těžce navazuje na cokoli. A to jsem vlastně jen odešla na mateřskou dovolenou, po roce se vrátila, tak jak jsme se se zřizovatelem dohovořili. A nevěříte svým vlastním očím. Jenže přírodě neporučíte. Chlapi to prostě mají v tomto ohledu jednodušší. Nikoho najednou nezajímá škola, ale jen to, kdo je a zůstane ve vedení. Někteří známí vás ani neosloví, pro firmy neexistujete, žáci některých oborů vás nezdraví, ve všem neskutečný nepořádek, účetnictví, inventury.

Ale zpět k článku: V podstatě jediné, na čem se lze s p. Oravcem shodnout, je konstatování, že máme každý jiné představy o řízení školy. P. Oravec sám o sobě prohlašuje, že je revolucionář, což je jistě zajímavý vklad pro uměleckou kariéru, ale jen stěží se revoluční přístup dá beze zbytku uplatnit při řízení příspěvkové organizace. Podotýkám, že pojem „revoluce“ má mnoho významů a v tomto případě rozhodně nemám na mysli možné „revoluční“, tedy zásadní a kategorické změny v řízení nebo koncepci rozvoje základní umělecké školy. Povaha revolucionáře

p. Oravce se projevovala spíše ve způsobu rozhodování, v naprosté nedůslednosti při řešení každodenních úkolů organizace. Zkrátka naše představy o způsobu řízení tak složitého organismu, jakým je škola, se zásadně rozešly a je jistě nezpochybnitelnou kompetencí ředitele kterékoliv instituce rozhodnout o tom, kdo bude členem týmu, který má instituci řídit. Lze samozřejmě pochopit, že se tímto mým postojem cítil p. Oravec dotčen a ukřivděn.

Každý máme o sobě jistě jen to nejlepší mínění a připustit si, že můj nadřízený může mít zcela odlišný názor na výkon vedoucí funkce, znamená být osobnost s určitými schopnostmi sociální empatie, které v tomto případě p. Oravci zjevně chybí. Já mu to nevyčítám, vždyť je přece revolucionář… Ale pak nelze dost dobře tvrdit, že se bojím o své místo! Jediné, oč mám opravdovou obavu, je úroveň uměleckého vzdělávání poskytovaného dětem v naší škole a pověst naší školy jako spolehlivého partnera. A právě tyto jistě oprávněné požadavky byly za působení p. Oravce ve vedoucí funkci zásadně narušeny a ohroženy.

K odvolání z funkce nakonec nedošlo, kolega z funkce odstoupil sám. Nejspíše pro fatální nedostatky ve své řídící práci, které postupně vyplouvaly napovrch. Například: Kolega neměl absolutně žádný přehled o rozpočtu školy. Svými nákupy přivedl školu na pokraj existenčních nesnází. Muselo se přísně šetřit, aby škola měla prostředky na nezbytné výdaje, jako jsou energie, nájem apod. S některými dodavateli se nám naštěstí podařilo dohovořit na odkladu termínů splatnosti. Dále, ačkoli hospodářka školy měla odejít na mateřskou dovolenou, nezajistil včas novou pracovní sílu, která by se stihla zaučit. Následky toho, že její práci dlouhodobě nikdo nevykonával, řešíme doposud.

Pan Oravec si stěžuje na „šikanu a buzeraci“ a hovoří o „důtkách proti blbostem“. Opět je samozřejmě třeba vycházet z faktu, že každý z nás hodnotíme způsob výkonu vlastní práce zcela subjektivně a v podstatě nejsme schopni objektivního pohledu na výtku nadřízených. Ale uvádět takováto tvrzení bez znalosti konkrétních skutečností, které byly příčinou výtek zaměstnavatele, je v nejlepším případě neslušné a rozhodně zbabělé. Jako příklad neomluvitelně neodpovědného jednání p. Oravce uvádím: Při oslavách 700 let výročí města Letohrad kolega zapomněl, to jsou jeho slova, na vystoupení se svým souborem ORdrums. Díky snaze ostatních kolegů, kteří včas zareagovali, připomněli kolegovi, kde má být, a pomohli členům ORdrums se připravit na své vystoupení, došlo pouze… k trapnému zpoždění jejich vystoupení před stovkami účastníků oslav. V přípravném týdnu zase kolega zapomněl přijít do práce, i když měl jako nadřízený za úkol zajištění a organizaci práce ostatních kolegů. Teprve po třetím důrazném telefonátu kolega uznal, že se toho dne z práce nevyvlíkne. Dorazil asi s tříhodinovým zpožděním. Omluvu a vysvětlení, byste čekali marně. Příště nedorazil na zahájení školního roku. Nebral telefony, nikomu se neomluvil, rodiče a žáci kteří si přišli domluvit výuku odcházeli s nepořízenou. Práci, kterou měl vykonat osobně a neodkladně, předával jiným. Veřejnost jistě sama posoudí, zda v uvedených případech šlo o „šikanu, buzeraci a blbosti“ nebo o zcela flagrantní porušování pracovních povinností, které si nemůže dovolit žádný zaměstnanec. A revolucionářská či bohémská povaha p. Oravce v tomto případě nemůže být omluvou, protože jako zaměstnanec školy nevystupoval sám za sebe, ale nesl odpovědnost za žáky naší školy a tím i za dobrou pověst naší školy! Mrzelo mne, že se musel řešit i anonym. Anonym na kolegu Oravce došel na ZUŠ v době mé mateřské. O druhém čtu nyní poprvé. Ovšem těžko se vysvětluje, že já s takovýmito praktikami nesouhlasím, nechci a nemám nic společného! Anonym jsem nepsala!

Další poznámku musím učinit k tvrzení p. Oravce, že jsem si vymyslela jeho nadbytečnost, abych mu mohla dát výpověď z pracovního poměru. Ve skutečnosti jeho nadbytečnost vznikla již v okamžiku jeho odchodu z funkce zástupce ředitele školy, protože se svými osmi hodinami týdně výuky hry na bicí nástroje nemohl pokrýt celý pracovní úvazek řadového učitele ZUŠ. Místo okamžité výpovědi z důvodu nadbytečnosti jsem se však pokoušela o jiné, méně dramatické řešení. Protože však opakovaně, třikrát, nedošlo k dohodě o úpravě pracovního úvazku, které by odpovídalo počtu vyučovaných hodin, musela jsem jej nadále podle platné pracovní smlouvy zaměstnávat na plný pracovní úvazek a nezbývalo, než vyplnit zbytek jeho pracovní doby činnostmi, které by ospravedlnily skutečnost, že bere plný plat za práci odpovídající jen 1/3 pracovního úvazku. To měla být ona „pracovní náplň, která se nedala plnit“. Podotýkám, že na základě výše uváděných případů opakovaného porušování pracovních povinností jsem zřejmě mohla volit výpověď právě z těchto důvodů. Moje upozornění na porušování pracovních povinností kolegy neměla vést k ukončení jeho pracovního poměru, ale byla posledním prostředkem, jak jej upozornit na závažnost jeho přístupu k výkonu zaměstnání.

Kolega uvádí, že jeho „problém řešil i kraj, který ředitelce poslal dopis, že její postup není správný.“ Mohu doložit písemné stanovisko kraje, podle kterého jsem měla na základě výše uváděných případů opakovaného porušování pracovních povinností použít výpověď právě z těchto důvodů. Žádný jiný dopis jsem nikdy nedostala. To jistě staví do zcela jiného světla tvrzení p. Oravce, že měl podporu na kraji… Přesto jsem dopřála p. Oravcovi „luxus“ několikaměsíčního výkonu práce na třetinový úvazek za plný plat. A výpověď pro nadbytečnost, ke které nakonec muselo pro neudržitelnost tohoto stavu dojít, je vzhledem k nároku na odstupné jistě lidsky přijatelným řešením ve srovnání s možností výpovědi pro opakované porušování pracovních povinností. Ale jako obvykle je každý dobrý skutek po zásluze potrestán! Jednak uvedenými zkreslujícími tvrzeními p. Oravce a také stanoviskem zřizovatele školy, podle kterého jsem tím, že jsem použila lidsky přijatelnější řešení výpovědí z nadbytečnosti (s odstupným a navíc odloženým o několik měsíců) místo jím doporučovanou výpovědí pro opakované porušování pracovních povinností (které by znamenalo samozřejmě veřejnou dehonestaci p. Oravce a ztrátu nároku na odstupné) zavinila nehospodárné využití finančních prostředků! Odborová organizace nestála na straně pana Oravce, pouze požadovala urychlené řešení situace, kdy škola doplácela na neochotu pana kolegy přistoupit na změnu pracovního úvazku, které by, jak jsem již uvedla, odpovídalo počtu vyučovaných hodin.

Poslední poznámka k tvrzení p. Oravce, že „jsem nebyl první, koho paní ředitelka ze školy vyštípala.“ Škoda, že pan kolega neuvedl jméno oné vyštípané osoby. Mohla bych pak snadno vyvrátit i tuto lež! K práci ředitele prostě mj. patří uzavírání a rozvazování pracovních smluv. Vždy to však bylo pouze dohodou obou stran nebo zánikem pracovního místa při optimalizaci chodu školy. Ani ředitel školy si nemůže vyhazovat lidi, jak se mu zachce.
No vidíte a teď máte dva zcela odlišné pohledy. Najděte mezi nimi ten správný, toho špatného, toho jednoznačného viníka, toho, kdo za všechno může. Na čí stranu se přikloníte právě vy. Život prostě není černobílý. A neříkám, že jsem nedělala chyby. Vždy jsem se ale snažila veškeré problémy vyřešit včas, na půdě školy a dříve, než přerostou do obludných rozměrů. Psát o každé kontrole a bolístce já neumím. Psát desítky stížností, kde to jen jde. Kdybyste viděli tu kupu korespondence pana kolegy, kterou si s sebou taková kontrola přiveze! To bych nedokázala napsat za celý život. Mám za sebou už čtvrtou kontrolu na udání za poslední dva měsíce, další právě probíhá. Trávím v práci víkendy a večery, musím si upravovat výuku, abych byla kontrolním orgánům k dispozici. Taky pedagogům kontroluji třídní knihy a výkazy. Tak někdo jiný zase kontroluje hospodaření školy a dodržování právních předpisů. To už tak prostě chodí… Ať si dál žije p. Oravec se svojí domnělou křivdou, ale rozhodně nic nedává právo jemu ani komukoliv jinému zveřejňovat nepravdy a křivá obvinění týkající se druhých osob!

Vás, pane redaktore, bych chtěla poopravit: Kolega Oravec není na dlažbě – vyučuje nebo alespoň vyučoval v ZUŠ Lanškroun, má soukromou školu, tedy podniká. Je to totiž člověk, kterému bude nejlépe na volné noze, bez nadřízeného a daných pravidel. A že je to člověk, který se nebojí říci svůj názor, je určitě v pořádku. Škoda, že vždy nepřemýšlí i o etice svého konání.

Pavlína Balcarová

13.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 90
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 28 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) KUCHAŘ/KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 28000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Hotel Lesanka, Pastviny č.p. 56, 564 01 Žamberk, Připravuje k použití kuchyňské vybavení, sestavuje a připravuje ingredience pro položky jídelního lístku, komunikuje s obsluhujícím personálem a příjímá objednávky, připravuje pokrmy k podávání, porcuje potraviny, klade pokrmy na talíře, asistuje při kontrole a příjmu zboží, úkoluje pomocné síly a pomocné kuchaře, uskladňuje zboží, dbá o čistotu svého pracoviště, udržuje kuchyni v hygienickém stavu., Praxe vítána., Bonusový systém ve formě čerpání slev na ubytování a jídlo v našich restauračních a hotelových zařízeních, pravidelná mzda, možnost ubytování., Kontakt: telefonicky po - pá 9 - 18 hodin nebo e-mailem. Pracoviště: Triload, plicní středisko bílovec s.r.o. - pracoviště hotel lesanka, pastviny, 564 01 Žamberk. Informace: Hana Zemanová, +420 606 610 503.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 17 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Kuchař/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: POŽADAVKY: zdravotní průkaz, vyučení v oboru výhodou, NABÍZÍME: možnost stravování, čtvrtletní, roční bonusy, prodloužení pracovní smlouvy na dobu neurčitou, KONTAKT: telefonicky, e-mailem. Pracoviště: Řeznictví sloupnice s.r.o. - dolní sloupnice 191, 565 53 Sloupnice. Informace: Vlastimír Fikejz, +420 702 292 421.

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 12 200 Kč

Pomocní dělníci ve výrobě Montážní dělník ve výrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč, mzda max. 13000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Místo výkonu práce: FOREZ s.r.o., Ostrov č.p. 2, 561 22 Ostrov, Náplň práce: odebírání, ukládání výlisků, Pozice je vhodná pro muže i ženy, Pružná pracovní doba, Požadujeme: , - manuální zručnost, - základní znalost na PC, - možnost pracovat o víkendech, Kontakt: e-mailem. Pracoviště: Pss cz s.r.o. - pracoviště forez s.r.o., ostrov u lanškrouna, 561 22 Ostrov. Informace: Zdena Bandurčin, +420 730 514 464.

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 14 000 Kč

Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Provádění pravidelného úklidu, pomocných prací a údržbové činnosti ve vnitřních i venkovních prostorách hotelového komplexu Dolní Morava. , Možnost navázání dlouhodobé spolupráce. , Příjemné pracovní prostředí. , Možnost zajištění stravování a ubytování., Kontakt: telefonicky 8 - 17 hodin nebo e-mailem. Pracoviště: Workport services s.r.o. - pracoviště sněžník a.s., dolní morava, 561 69 Králíky. Informace: Vladyslava Doychak, +420 776 639 180.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cyklo-běh za Českou republiku bez drog 2018 zastavil i ve Vysokém Mýtě.
19

Ve Vysokém Mýtě řekli drogám ne

Ondřej Herzán

Herzán: „Chci se fotbalem bavit a vyhrávat"

„Kino bude mít v Polabinách ještě romantičtější atmosféru“

Pardubice /ROZHOVOR/ - Pardubické letní kino Pernštejn se bude opět stěhovat. Nové sídlo nalezne na louce nedaleko Wonkova mostu. V pondělí to schválila rada města, což kvitují oba šéfové projektu, který v krajském městě funguje už od roku 2006, Jan Motyčka a Tomáš Drechsler.

Účty složeny, sezona končí

Pardubický kraj - Krajský přebor fotbalistů - hodnocení sezony 2017/18:

Trenérský rekordman či největší karetní hříšníci. Nabízíme fakta o MS v Rusku

Boje v základních skupinách fotbalového mistrovství světa v Rusku jsou v plném proudu, v akci se už stihly představit desítky světových hvězd. Šampionát je vrcholnou událostí, kterou sleduje takřka celý svět. Přečtěte si největší zajímavosti o tomto mimořádném sportovním svátku. 

OBRAZEM: V Nekoři pasovali prvňáky

Nekoř /FOTO/ - V indiánskou vesnici se ve čtvrtek odpoledne proměnila zahrada nekořské školky. Uskutečnilo se tu totiž pasování předškoláků na prvňáky, ještě předtím si děti pro své rodiče a prarodiče připravily indiánský program. A nechyběli ani sladcí indiánci…

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT