Senátoři sice při projednávání jednorázového příspěvku v sociálním výboru diskutovali o pozměňovacím návrhu, který by přiznal šest tisíc i samoživitelkám a samoživitelům, nakonec však žádné usnesení nepřijali. Lidé, kteří zůstali se svými dětmi sami, tak budou stejně jako předtím odkázáni hlavně sami na sebe a pomoc z okolí.

Přivýdělek? Možnosti se zúžily

Zhoršení životní situace pocítila i samoživitelka Veronika Horáková. „Epidemie koronaviru ovlivnila životy snad všech lidí. V mém případě tak, že jsem mohla hledat nějaké přivýdělky a tím, že je vše zavřené, se moje možnosti zúžily. A jelikož nemám možnost pravidelného hlídání, jsou mé možnosti opravdu omezené,“ popsala potíže. Jako výhodu vnímá, že dcerka je ještě malá a pobírá na ni rodičovský příspěvek. Představa, že by koronavirus přišel o rok déle, musela nastoupit do práce a kvůli karanténě mohla přijít o výdělky, Veroniku děsí. „Věřím, že příští rok bude lépe. Vidím věci i pozitivně a myslím, že nás koronavirus učí vážit si toho mála, co teď máme,“ podotýká. Tím pozitivním je pro ni čas, který může své dceři stoprocentně věnovat, šance pro rodiny, aby spolu více mluvili a vzájemně se podporovali.

Samoživitelky nemají na růžích ustláno. Veronice s nákupy pro dcerku pomáhá tatínek, už si však zvykla, že oblečení nebo hračky má převážně z druhé ruky, nového minimálně. Bez babiček je velmi náročné zjistit hlídání, využívá ho jen v nutných případech. „Úřady také pomáhají, některé maminky sice dostávají více, moc nechápu, jak se to vlastně počítá, ale pátrat po tom nechci. Smutné je, že u nás si občas tatínkové dělají, co chtějí a my maminky se prostě musíme postarat. Ale jsem ráda, že dostaneme alespoň něco. Být odkázaná na někoho mi není příjemné,“ uzavírá Veronika a těší se na vlastní příjem.

S koronavirem přišel strach

Věra je také samoživitelka a navíc i pěstounka. Koronavirová krize na ni dopadla nejhůře po psychické stránce. „Jsem společenský člověk s dítětem, které je hyperaktivní, takže být doma bez kolektivu je náročné. Přišel strach z toho, že se nebudu moct dobře postarat o dítě, pokud bych měla vážnější zdravotní problém související s covidem,“ svěřila se. Pěstouni mají organizace, které podají pomocnou ruku, Věra má navíc i přátele. Na rozdíl od optimistické Veroniky ale těžko hledá na koronavirové krizi něco pozitivního. „Některé rodiny jsou víc spolu a zjistí třeba, že jim to tak víc vyhovuje, ale mně je spíš líto známých, kteří podnikají a musejí mít zavřeno, dětí, které se nemohou vidět a víc si zvyknou na počítač a televizi,“ zamýšlí se. Rouškovné důchodcům přeje, ale stejně jako jiným samoživitelkám jí přišlo líto, že stát s finančními dary myslí jen na důchodce, kteří mají své důchody jisté. Pokud ženy v její situaci přijdou o práci a otec jejich dítěte nemá zájem přispívat, mají zaděláno na hodně velký problém.

Samoživitelkám pomáhá i Centrum sociálních služeb v Lanškrouně. S příchodem koronaviru nezaznamenalo větší poptávku po svých službách. „Domníváme se, že je to hlavně z důvodu, že přibližně 80 procent našich klientů pobírá sociální dávky. Tím pádem mají stále stejné příjmy jako před epidemií koronaviru. Tato situaci se jich tedy po finanční stránce nijak výrazně nedotkla,“ uvedla za centrum Veronika Kuklová „S našimi klienty spolupracujeme zpravidla dlouhodobě. Pokud se nám ozve někdo s nějakým jednorázovým problémem, zpravidla ho odkážeme na Občanskou poradnu, kterou provozuje také Oblastní charita Ústí nad Orlicí,“ dodává její kolegyně Martina Šedová. Rodiče, se kterými nyní v rámci jedné ze služeb pro rodiny s dětmi pracují, aktuálně nejvíce pálí téma učení dětí. Je to pro ně náročná situace. Pracovnice centra jim pomáhají v komunikaci se školou, předávání a odevzdávání vypracovaných úkolů.

Koronavirus zasel do mnoha duší strach. „Především maminky samoživitelky se nejvíce obávají ztráty zaměstnání. Pakliže mají školní děti, musí s nimi zůstat doma, protože nemají jinou možnost. Tím pádem se ale pro zaměstnavatele stávají nelukrativní a v případě propouštění jim reálně hrozí možná výpověď, popřípadě neprodloužení pracovní smlouvy,“ uzavírají sociální pracovnice z Lanškrouna.