Alarmující situace je v Chrudimi, tam se dlouhodobou personální krizi snažili vyřešit uzavřením oddělení interny. V minulosti tam bylo 50 lůžek, teď tam oddělení funguje v omezeném režimu s kapacitou 8 lůžek.

Pardubický záchranář Martin Vostál opakovaně musí vozit pacienty z Chrudimska do Pardubické nemocnice. Podle něj se tak prodlužuje doba, kdy se pacient dostane do péče lékaře.

„Stává se, že služeb máme více než je běžná norma, ale samozřejmě přesčasy sloužíme. Problém je i to, když potřebujeme transportovat pacienta do nemocnice, mnohdy některá zařízení v kraji, kvůli nedostatku personálu, nemají otevřená všechna oddělení. Někdy jsou omezené i příjmové ambulance,“ popsal Martin Vostál.

Chybí personál

Ve zdravotnictví dlouhodobě chybí nejenom lékaři a sestry, ale i sanitáři nebo údržbáři. Pracovní podmínky a platové ohodnocení jsou podle nich takové, že noví nepřichází. Problém trápí i oddělení následné péče.

„Pacienti k nám nyní chodí neodléčeni. Spoustu pacientů opravdu přijímáme a nejsou doléčeni, berou antibiotika, potřebují další vyšetření. Tím se také zvyšují náklady na převozy do nemocnice a zpět k nám na lůžku,“ přiblížila problém Gabriela Synková, staniční sestra na LDN z Poličské nemocnice.

Nedostatek personálu pak vytváří větší zátěž na ty, kteří v nemocnicích slouží. Už vloni v Chrudimi zdravotní sestry podávaly hromadné výpovědi z ústavní pohotovostní služby. A v prosinci se k nim přidaly i ty pardubické. Uvedly, že se cítí podhodnoceny a vedení je přehlíží.

close Novou dominantou areálu nemocnice je areál urgentního příjmu info Zdroj: Deník/Nikola Remešová zoom_in Novou dominantou areálu nemocnice je areál urgentního příjmu

„Pokud se výrazně nezlepší podmínky práce v nemocnici pro všechen zdravotnický personál, dostaneme se do situace, kdy se sami za pár let potřebné péče nedovoláme,“ řekla Jana Němcová, předsedkyně nově vzniklé odborové organizace laborantů a pracovníků ve zdravotnictví v nemocnici Pardubického kraje (OALPZ), která upozorňuje, že péče v nemocnicích nezávisí pouze na lékařích.

Podle odborového svazu současné pracovní podmínky vyhánějí personál z nemocnic a není proto divu, že po dostudování do nemocnic zamíří pouze 30 % těch, kteří zdravotnické školy dokončí. Další skončí po prvním roce, někteří dokonce po první výplatě.

Předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková je přesvědčená, že když se zvýší základní platy, tak do zdravotnictví přijdou i zdravotníci, kteří dneska pracují v cizině nebo v jiných odvětvích. „Když budou mít jistotu slušné základní mzdy a budou vědět, že nebudou extrémně přetěžováni přesčasy, tak zvolí to povolání, které vystudovali a do toho zdravotnictví přijdou. V současné chvíli se tak neděje,“ řekla Žitníková, která potvrdila, že svaz vyzval vládu, aby špatnou personální situaci vyřešit důstojným garantovaným příjmem. 

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický za zřizovatele uvedl, že je dlouhodobě v pravidelném kontaktu s vedením Nemocnice Pardubického kraje, tak se zástupci Lékařského odborového klubu. „Nejpalčivějším problémem de facto od vzniku krajů je však nyní ve vztahu zejména k malým nemocnicím novela zákoníku práce,“ sdělil Deníku s tím, že se k celé situaci komplexně vyjádří do konce tohoto týdne. 

Odboráři mluví o nedůstojných platech a žádají jejich zvýšení. Podle odborů by se platy měly odvíjet od průměrné mzdy.

close Odboráři z nemocnic, zdravotnické záchranné služby a dalších zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb z Pardubického kraje vyzývá vládní politiky. info Zdroj: Deník/Nikola Remešová zoom_in Odboráři z nemocnic, zdravotnické záchranné služby a dalších zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb z Pardubického kraje vyzývá vládní politiky.

„Z hlediska náročnosti povolání a délky studia by sestřičky měly začínat na jednonásobku základní mzdy. Specialisté by se měli dostat na dvojnásobek průměrné mzdy. Adekvátně by se měly také zvýšit platy ostatních nelékařských pracovníků. Sanitáři pracují za tristní mzdu, pokud by nechodili na přesčasy, tak by si museli chodit pro sociální dávky,“ řekla Žitníková.

Do deseti let nebudou zdravotní sestry. V příštích pěti letech podle dat odborového svazu zdravotnictví odejde do důchodu 15 tisíc zdravotních sester, což je zhruba 15 procent současného stavu, a nemá je kdo nahradit. Nemocnicím v Pardubickém kraji pak chybí přes několik desítek zdravotníků, od lékařů přes sestry k sanitářům.

Nemocnice v kraji sází stejně jako jinde v republice na náborové příspěvky. Ty se v kraji pohybují ve statisících. „Náborový příspěvek slouží k podpoře obsazení vybraných pracovních pozic. Využíváme ho zejména pro lékařské a nelékařské zdravotnické pozice, a to u kriticky nedostatkových profesí a oddělení,“ sdělila mluvčí krajských nemocnic Kateřina Semrádová. Ne všechny pozice, na které jsou vypsány náborové příspěvky, se však daří obsadit.

Výzva vládním politikům České republiky

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzývá vládu: Zastavte to a buďte opravdu zodpovědní!

- Zastavte rozpad společnosti, stoupající nenávist mezi jednotlivými skupinami občanů a narůstající agresivitu.

- Zastavte rozpad systému zdravotnictví, úbytek zdravotníků a zhoršování péče.

- Zastavte rozpad systému sociálních služeb, úbytek pracovníků a nedostupnost péče.

- Zastavte arogantní politiku, nadřazené a přezíravé chování vůči občanům a ignorování skutečného sociálního dialogu.

- Zrušte pro zdravotníky zákon 93a zákoníku práce a omezte přesčasovou práci. Zvyšte zásadním způsobem základní platy a mzdy ve zdravotnictví a sociálních službách.