Myšlenku na vybudování kanálu, který by propojil řeky Dunaj, Odru a Labe, po dlouhé roky prosazoval především bývalý prezident Miloš Zeman. Jeho vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci. V roce 2010 úřednický kabinet Jana Fischera rozhodl o územní rezervě pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, který blokoval pozemky v plánované trase kanálu.

close Projekt DOL - etapa 4 (odbočka Pardubice - Olomouc). info Zdroj: Pardubický kraj zoom_in Projekt DOL - etapa 4 (odbočka Pardubice - Olomouc).

To v Pardubickém kraji v praxi znamenalo, že řada měst, obcí a někdy soukromých majitelů nemohla dotčené pozemky využívat podle svého uvážení. Koaliční vláda Petra Fialy rozhodnutí svých předchůdců po 13 letech zrušila, což fakticky znamená konec tohoto projektu. A ten nyní s konečnou platností mají potvrdit krajští zastupitelé.

„V rámci čtvrté aktualizace zásad územního rozvoje je navrženo také zrušení územní rezervy pro průplav Dunaj–Odra–Labe. Obce tedy budou moci nakládat s pozemky, které doposud byly vyčleněny pouze na výstavbu kanálu, a nedalo se s nimi jinak pracovat při rozvoji území,“ uvedl radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.

Zrušení územní rezervy pro průplav Dunaj–Odra–Labe uvítal také hejtman Martin Netolický a zástupci obcí na trase.

„O zrušení územní rezervy jsme dlouho usilovali společně se starosty obcí. Na první pohled se jednalo o vizionářský projekt, ale byly to spíše vzdušné zámky. Projekt neměl s ohledem na své náklady, i když jeho jednotlivé funkce bylo možné považovat za pozitivní, nikdy šanci vzniknout. Zrušení územní rezervy pro projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe otevře obcím na plánované trase prostor pro další rozvoj,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Ten zároveň připomněl, že kraj i nadále podporuje splavnění Labe do Pardubic. „Panuje jednoznačná shoda, že projekt splavnění Labe do Pardubic a multimodálního uzlu zůstává jednou z priorit. Proto jsme také usilovali o příspěvek státu na opravu mostu v Řečanech nad Labem tak, aby jeho průplavný profil odpovídal budoucímu splavnění. Stejně tak bylo přistupováno například i k mostu mezi Valy a Mělicemi,“ doplnil hejtman Martin Netolický.

Stát tak jen za přípravu kanálu vynaložil téměř 28 milionů korun. K tomu na dlouhé roky zablokoval možnost na řadě míst stavět například domy a byty a zkomplikoval budování dálnice D35 u Vysokého Mýta.

Problémy se tak netýkaly jen Pardubic a okolí, kde měl kanál mít jeden ze svých úvodních úseků, ale řadě míst v celém kraji. Oddechli si také obyvatelé i radnice České Třebové, Rybníku či Starého Města.

Česká Třebová měla v ochranném pásmu kanálu více než 50 hektarů, v nedalekém Rybníku zhruba 30 hektarů využívali zemědělci místo toho, aby tu už dávno stály domy.

close Plavební kanál Dunaj - Odra - Labe měl protnout Pardubický kraj. Obce a města měla roky v územní rezervě desítky hektarů pozemků, kde se nesmělo stavět. info Zdroj: Pardubický kraj zoom_in Plavební kanál Dunaj - Odra - Labe měl protnout Pardubický kraj. Obce a města měla roky v územní rezervě desítky hektarů pozemků, kde se nesmělo stavět.

Trasa labské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe měla vést pěti průplavními tunely. Ten nejdelší, který měl mít asi 12 kilometrů, měl vzniknout u České Třebové. Mezi Třebovou a Semanínem se počítalo s novým přístavem, který by pokračoval do šest kilometrů dlouhého průplavního tunelu. Další dlouhý tunel byl zakreslen u Starého Města u Moravské Třebové, ten měl mít 11 kilometrů a kanál by se tak dostal z Pardubického kraje do Olomouckého. Megalomanská stavba v roce 2020 vycházela na 585 miliard korun.