Daniel Dostrašil
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.

Ano, určitě. A díky moderním technologiím byl navíc vrah rychle nalezen. Zprávy, které se nás dotýkají, by se k nám měly dostat včas a úplné. Vzpomínám si, jak Gorbačov vyhlásil embargo na informace o výbuchu v Černobylu – západní rádia hlásila zprávy o vysoké radioaktivitě, ale v Kyjevě se na 1. máje pochodovalo. Naše modlitby jsou s rodinami, které byly neštěstím v Ostravě dotčeny.

Hana Chvátilová
ředitelka ZUŠ P. Ebena, Žamberk

Na sociálních sítích se informace o událostech objevují málem dříve, než se staly. A to, že se běžná veřejnost dozvěděla o událostech 17. listopadu 1989 s pětidenním zpožděním, byla tehdejší běžná praxe. Takže, za mě ano, jsem tomu ráda.

František Teichman
středoškolský učitel biologie, Lanškroun

Na to nelze jednoznačně odpovědět, protože jde o to, jestli to pomáhá situaci, nebo to komplikuje vyšetřování. Popravdě jakékoliv neštěstí lidi především přitahuje a živě si vybavuji požár v Lanškrouně, kolem kterého se tlačily davy lidí i s kočárky. Jsem pro věcné strohé a pokud možno zdrženlivé zprávy, které vychází z domluvy s vyšetřovateli.

Pavel  Strnad
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky

Ano, je to dobře, čím dříve, tím lépe, i když výjimečně může dojít k nějakému nedorozumění apod., je to rozhodně lepší, než mlčet či přímo tajit. Doufám, že si lidé v médiích uvědomují svoji odpovědnost a k ničemu takovému by se nepropůjčili.

Marek Šnajdar
zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby, Letohrad

Vzduchoplavecký drb, občasník našeho leteckého klubu v době, kdy ho ještě vedl Náčelník matka, by to stihnul nejdříve za týden. A je to tak dobře, ráno je moudřejší večera…