DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.

Češtinu miluju, i když ji jako rodilý Liberečák kazím nespisovnými koncovkami. Když jsem se živil tlumočením a překlady do francouzštiny a angličtiny, zjišťoval jsem s úžasem, kolik neskutečných možností čeština nabízí a jak nesnadné je vyjádřit její barvitost v jazyce, kde nejsou zdrobněliny, pády, dokonavé a nedokonavé vidy, nebo třeba střední rod. Další zamilování se do češtiny u mne přišlo s objevením kralické bible a spisů Komenského, zvláště pak Labyrintu. Co se nešvarů v řeči týká, mrzí mě asi nejvíce, když někteří lidé nepoužijí krásný a původní český výraz, ale místo něj automaticky nahodí ekvivalent z angličtiny.

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová

Jestli si dost vážíme naší krásné, bohaté a emocionální češtiny, to nevím. Prohřešků proti ní je ovšem celá řada. Mně osobně vadí všudypřítomné pravopisné chyby a užívání anglických vazeb typu je to o tom, že…, mějte pěkný den a tak podobně. Jde o doslovné překlady anglických frází, které jsou bytostně nečeské. Fakt je ale ten, že i v minulosti čeština přejímala z módních jazyků němčiny, francouzštiny, pak ruštiny. Asi tomu nelze zabránit. Prozatím to ta naše zvukomalebná mateřština vždycky ustála.

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky

Zda si Češi váží svého rodného jazyka? To je na pováženou… Už ani mnohá tištěná média nepíší spisovně, natož aby se hezká čeština pěstovala v rádiích nebo v televizích. Jsem v tomto směru poměrně staromódní, vadí mně chyby a stylistické neobratnosti v novinách a časopisech. Uši mi trhá slovní vata a hojné užívání různých vycpávek, z nichž jednoznačně vede „jakoby". Takových „jakobýnů" jsou opravdu zástupy!

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk

Náš mateřský jazyk to neměl v minulosti lehké. To, že přežil třísetletou nadvládu němčiny a vyrostl do krásy, považuji za zázrak a zásluhu tisíců bezejmenných i známých kantorů a vlastenců. Proto bychom si ho měli vážit a pěstit. Jako všechny ostatní světové jazyky je dnes vystaven vlivu angličtiny. Ten mi ale vadí méně, než „bysme" a „by jste", o jejichž legalizaci se dokonce uvažuje. A mám osobní alergii na přilepování českých předpon ke slovům latinského původu (viz zrevokovat). A na špatné vazby předložek se jmény. A dělá mi moc dobře, když narazím na někoho, kdo mluví spatra, rozumně a správně česky. To si užívám!

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad

Čeština je překrásný košatý jazyk. Je to národní poklad, o nějž bychom měli náležitě pečovat, starat se o jeho rozvoj a rozkvět. Je to dědictví, na které bychom měli být hrdi. Naši předci za obrodu našeho jazyka tvrdě bojovali a my si jej dobrovolně a lehkomyslně przníme. Dobrovský, Jungmann a Palacký se nejspíš obracejí v hrobě. Vadí nám islamizace Evropy, ale nájezdy cizích výrazů na naši mateřštinu nás nechávají naprosto chladnými. A jestli mi něco trhá uši, pak je to mládeží nadužívané „mrtě hustý"…

A co si myslíte vy? Napište!