Daniel Dostrašil, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.
Díky za nostalgické zavzpomínání. Schránka vždycky potěší, když obsahuje dopis s ručně nadepsanou obálkou. Do krve se pumpuje hormon štěstí - někdo na mě myslí, někdo mi píše. Ty tam jsou doby, kdy se o Vánocích a Velikonocích posílaly hromady pohledů. Ale novoročenky se ještě rozdávají. Ručně psané vzkazy na ledničce. Díky Bohu za ně. Mé dcery si na prvním stupni základky posílaly dopisy s kamarádkama z táborů. Pak přišly sociální média a už jen pípaj mobily.

Hana Chvátilová, ředitelka ZUŠ Petra Ebena Žamberk:
Poštovní schránka na naší brance se plní spíše reklamními letáky a různými nabídkami. Pak tiskem, který odebíráme, ale občas se mezi tím krčí i nějaký ten dopis. Častěji úřední, nejčastěji oznámení o zázračné výhře, kterou ne a ne si vyzvednout. Ale sláva, sem tam se najde i skutečný dopis, pohlednice, přání nebo pozvánka. Tyto kousky vyzvedávám ze schránky s nadšeným očekáváním. A sem tam i dopis či přání napíši. Nejčastěji vnoučatům, ve zpevněné obálce a s voňavým obláčkem vůkol. Často posílám jako přílohu žvýkačky! A představuji si, jak voní i schránka na rohu ulice, kam obálku vhodím. A co si asi myslí pošťák, který ji doručuje…

Pavel Strnad, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
„Poštovní schránka na rohu ulice / to není nějaká lecjaká věc. / Kvete modře, lidé si jí váží velice / svěřují se jí docela. / Psaníčka do ní házejí ze dvou stran / z jedné smutná a z druhé veselá“, píše ve známé básni Jiří Wolker. Na poštu chodím pravidelně a také schránku vybírám denně, ale jsou to všechno pracovní věci. Osobní papírový dopis jsem nenapsal už mnoho let, jen o prázdninách občas pošleme pohled z dovolené. Ale kdo ví, třeba ještě někdy dostanu růžové voňavé psaní a slovy básníka na mém „srdci naroste sladký plod“.

Marek Šnajdar, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad:
Odpověď Marka Šnajdara na otázku nemohla být otištěna, protože byla zaslaná poštou a nebyla do uzávěrky vydání doručena.