DANIEL DOSTRAŠIL, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.:
Určitě nikoli. Komenský říká jasně: vztah mezi mamkou a dítětem musí být pevný, není to období, kdy dítě vstřebává vědomosti, ale získává citovou jistotu. Pokud vycházíme z potřeb dětí a jejich vývoje, děti patří do náruče maminky, ne do předškolního zařízení!

HANA CHVÁTILOVÁ, ředitelka ZUŠ Petra Ebena Žamberk:
V této věci mám zcela jasno. Dvouleté dítě ve smíšené třídě mateřské školy, kde jsou děti až do 7 let, by byla věc možná při počtu 5 – 6 dětí ve skupině. Jako v rodině, starší s mladšími, možná ku vzájemnému prospěchu. Při větším počtu dětí, což je případ našich mateřských škol, to považuji za nesmyslné. A dokonce za škodlivé – jak pro děti, tak pro učitelky. Za možnou považuji pouze samostatnou skupinu 2 – 3letých dětí, která by měla svoje prostory a svoji speciálně připravenou učitelku. Mezi dvouletým a sedmiletým dítětem (v případě odkladu) je nepřekonatelná vývojová propast!

FRANTIŠEK TEICHMANN, středoškolský učitel biologie, Lanškroun:
Dvouleté děti mají být s mámou, babičkou nebo tetou, zkrátka v láskyplném příjemném domácím prostředí. Za určitých podmínek to může splňovat i zařízení školkového typu, ale mnohem lépe si s tím poradí běžné mezilidské kontakty. Avšak plánovanou povinnost školek přijímat dvouleťáky považuji za nekoncepční nápad, který příšerně zkomplikuje život učitelkám v mateřinkách. Prostě po inkluzi další nedomyšlená a nepřipravená pitomost.

PAVEL STRNAD, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
Ne, nepatří, v tom jsem zřejmě konzervativní. Dvouleté děti mají být s matkou. Někdy je situace komplikovaná, např. matka - samoživitelka se stará o více dětí a musí do práce kvůli výdělku, v takovém případě by měl stát přidat peníze, tj. zvýšit v odůvodněných případech rodičovský příspěvek apod. Ale nejsem odborník, jen kdysi otec a aktuálně děda malých vnuček a prostě si to nedovedu představit.

MAREK ŠNAJDAR, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad:
Ve školce: spousta kámošů, každou chvilku svačina, po obědě šlofík, hodné tety učitelky. Sám bych to tak chtěl. Kdo by to nepřál dětem?