DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí nad Orlicí
Vyrostli jsme pod Jizerskými horami, s pohorami na nohách, v zimě jsme je střídavě měnili za sněžnice, běžky nebo mačky. Snaha navlékat nás, trempy, do společenských šatů kvůli tanečním a plesům, stála naše matky hodně úsilí. Dnes už bych ale v maskáčích po městě nechodil a sáčko do společnosti oblékám rád. Takže abych odpověděl na otázku – cokoli je možné, móda i lidský vkus se s časem mění.

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena Žamberk
Do Lanškrouna bych se nikdy nehodila. Účes vždy sportovní, make-up decentní, nehty klavíristky přírodní a ostříhané a body-art nevyzkoušený. Přesto by mě jednotlivé modely moc zajímaly. Když ne jinak, tak pro pobavení. A oblečení? Vždycky jsem se snažila být in a přitom jednoduše obléknutá. Vzpomínám na období afroúčesu a dlouhé pestré sukně až na zem. To byl úlet, ve kterém jsem se necítila. A vzala bych si na sebe cokoli – něco pro parádu, něco pro pohodlí a něco pro pobavení okolí. S výjimkou drahých kožešin a rasistických symbolů!

FRANTIŠEK TEICHMANN
středoškolský učitel biologie, Lanškroun
Historicky vzato si vybavuji šílené vzpomínky na oblečení jen v souvislosti s dětstvím. Především rané dospívání v polovině osmdesátých let má mírně traumatizující nádech, protože chodit do školy v době džín v kousavých tesilkách a různých svetřících vám zcela podlomí sebevědomí. Tím spíš, když zmíněné kousky zdědíte po příbuzných a tudíž vám oblečení je buď trochu malé, nebo velké. Má první odpověď obsahuje také zárodek odpovědi na druhou otázku. Zásadně nenosím věci, které koušou!

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky
Tak to je velmi ošemetná otázka. Oblékám se fádně až nudně, móda mě téměř nezajímá. Za největší výstřednost v mém šatníku tedy považuji tlustý svetr se sobem, který oblékám vždy na pár dní okolo Vánoc. A co bych na sebe nikdy nevzal? Latexovou kombinézu a tanga. Vadí mi ten provázek.

MAREK ŠNAJDAR
zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad
Ač jsem v běžném životě v účesu, úpravě nehtů i stylu oblečení konzervativní, měl jsem na sobě zejména v souvislosti se Vzduchoplaveckým maškarním plesem už všelicos. A protože do tohoto vrcholu plesové sezóny zbývá již jen pět týdnů a nápad na kostým pořád nepřichází, odpovím na druhou část otázky po bondovsku „Nikdy neříkej nikdy…"