DANIEL DOSTRAŠIL, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.:
Nelákalo, mám rád své zdraví. Seriál je velmi silný, všem doporučuji (ten seriál, ne cestování do zamořené zóny). Hrdinným likvidátorům havárie věčná čest a díky. Komunistickým pohlavárům, kteří tajili nebezpečí, hanba.

HANA CHVÁTILOVÁ, ředitelka ZUŠ P. Ebena, Žamberk:
Po srpnu 1968, který jsem prožívala jako dospívající velmi intenzivně, jsem přísahala, že moje noha na území SSSR nikdy nevstoupí. Navzdory toulavým botám jsem tuto přísahu dodržela a porušila ji až nedávno s našimi akordeonisty a to na pětidenní akordeonový projekt. Přes všechnu starost našich ruských kolegů vím zcela jistě, že nikdy více. A už vůbec ne za černobylskou atrakcí!

FRANTIŠEK TEICHMANN, středoškolský učitel biologie, Lanškroun:
Seriál Černobyl jsem dosledoval minulý týden. Příběh je to strhující svou autenticitou i sílou osobních příběhů. Nejděsivější však je přístup komunistických pohlavářů, kteří pro vlastní lesk sehráli s lidmi hru, která velkou část z nich stála zdraví nebo i život. Navštívit Ukrajinu bych rád, ale Černobyl mě neláká, seriál mi absolutně stačil.

PAVEL STRNAD, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
Na seriál slyším a čtu samou chválu, ale neviděl jsem ho, nemáme příslušnou televizní stanici; vlastně se na televizi moc nedívám, vždycky u ní usnu. V každém případě by mě určitě nelákalo do Černobylu vyrazit, nemám rád tyhle pomníky tragických omylů. Z piety nebudu uvádět vtip o Černobylu, který se říkal v 80. letech, že prý tam zařvali jen dva lidé („Vypni to!“ - „Nejde to!“). V našem městském muzeu měl výstavu fotografií z Černobylu nadaný fotograf Honza Čuma, jednu velkoformátovou jsem od něj dostal. Je na ní Leninova třída, s uschlými stromy a potrhaným asfaltem prorůstajícím trávou, obraz zmaru.

MAREK ŠNAJDAR, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby, Letohrad:
Vzhledem k tomu, jak moc jsem se po službě plné ionizujícího záření těšil domů na PC na udatné a vítězné bitvy mého obrněného stroje ve Světě tanků a jak jsem pak byl zklamán, neb jsme v naší části Dobrouče měli téměř celodenní výpadek elektrické energie, nechci žádnou elektrárnu, vybuchlou či nevybuchlou, natož pak atomovou, ani vidět, ani slyšet, natož pak navštívit…