DANIEL DOSTRAŠIL, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.:
Největší výzvou k bystření mozku je pro mě snaha opustit svou bublinu a vnímat potřeby a argumenty těch, co mají jiný názor než já. Připadá mi, že dnes je velmi jednoduché se obklopit jen lidmi stejného smýšlení. Jako bychom se rozhodli být slepí, podobně jako vladař v pohádce Císařovy nové šaty.

HANA CHVÁTILOVÁ, ředitelka ZUŠ Petra Ebena Žamberk:
Jsem totálně jednostranný pravák. Na jaře jsem měla dva týdny pravou ruku v sádrové dlaze a snažila se co nejvíc úkonů zvládnout levou. Zažila jsem za tu dobu mnoho zajímavých situací, ale obávám se, že ke zbystření mozku nedošlo. Tak snad využiji rady známé psycholožky a budu chodit na záchod pozadu. To by mělo zabrat!

FRANTIŠEK TEICHMANN, středoškolský učitel biologie, Lanškroun:
Na bystření mozku mám docela vhodné zaměstnání i permanentně zvídavé a všetečné děti. Takže se snažím mozek spíše šetřit, pokud ho chci trochu rozproudit, zahraji si šachy, učím se angličtinu nebo si přečtu knížku o současných výzkumech evoluce. U všeho dokážu usnout, takže bystření přejde plynule do odpočinku. Ideální.

PAVEL STRNAD, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
Na sprchu naslepo si netroufnu, protože i po mém normálním sprchování vypadá koupelna jako malý bazének. K čištění zubů druhou rukou nemám co říct, čistím si totiž zuby kartáčkem. Mozek si bystřím občasným luštěním sudoku killer, od střední úrovně obtížnosti je to docela záběr. Nejvíc si ovšem hlavu lámu, když se snažím pochopit některé kolegy z městského zastupitelstva…

MAREK ŠNAJDAR, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad:
Já se snažím udržet mozek bystrý odstraněním těch nejpomalejších, tudíž myšlenky brzdících neuronů, slangově přezdívaných „bizoni“. Zničením těchto jedinců se zbytek „stáda“ a tím i myšlení zrychlí. Ideální zbraní v tomto boji se jeví jisté množství kvalitního alkoholu. Vzhledem k teplému počasí, které ke konzumaci vyloženě vybízí, si myslím v blízké budoucnosti pěkně zhluboka zahloubám…