Daniel Dostrašil, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.:
Nepotřeboval jsem využít 112ku ani ta další čísla. Ale už jsem volal na číslo městské policie, ti jsou jaksi blíže, znají prostředí a věci řeší taktně a „udržitelně“. Setkávám se se zneužíváním záchranky a mrzí mě, že jsem se nesetkal ani jednou s tím, že by nakonec někdo skutečně musel zbytečný výjezd hradit.
Hana Chvátilová, ředitelka ZUŠ P. Ebena, Žamberk:
Podařilo se mi ho zapamatovat, ale naštěstí jsem tuto vědomost ještě nemusela využít. Nejsem zlomyslný člověk, ale těm, kteří tuto možnost zneužijí, bych přála, aby ve chvíli vážné potřeby bylo číslo pro ně obsazené. A smekám klobouk před všemi pracovníky na této lince!
František Teichmann, středoškolský učitel biologie, Lanškroun:
Jako aktivní účastník desítek lyžařských, cyklistických a sportovních kurzů jsem měl, bohužel, několikrát možnost toto číslo vytočit. Pokaždé jsem řešil akutní zranění v méně dostupném terénu. Vždy jsem se setkal s profesionálním přístupem, jen ne vždy dostatečně efektivním, protože z operačního střediska se někdy docela špatně rozhoduje, jak nejlépe pomoci. Doporučuji uložit si číslo přímo na horskou službu oblasti, dokáže dorazit fakt rychle. Pokud je místo dostupné po silnici, volejte 155. Zneužití bych hodnotil jako trestný čin.
Pavel Strnad, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
Naštěstí jsem ho použít nemusel a doufám, že mi to dlouho vydrží. A jestli to číslo někdo zneužívá, tak je – s prominutím – opravdu pitomec.
Marek Šnajdar, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby, Letohrad:
Patřím do generace, kterou naučili pro každý případ jiné číslo, ale ani ta jsem naštěstí až na jednu výjimku použít nemusel. O lidech cokoliv zneužívajících si nemyslím nic dobrého, přesto jim nepřeji nic zlého…
