U pětiboké barokní kaple s ambity si dali dostaveníčko malíři a fotografové. „Už před dvěma lety jsme se sešli v kapli a malovali jsme, tak jsme si řekli, že podobným způsobem uctíme tři sta let Kopečkové pouti," vysvětlila organizátorka akce, rytečka skla Ivana Majvaldová. Sama má ke kapli hluboký vztah, před čtrnácti lety jí natolik učarovala, že se do Letohradu přestěhovala a později měla v kapli i svatbu. S uspořádáním akce jí pomohla její sousedka z letohradské Zlaté uličky, keramička Jana Zamazalová. I ona má kapli ve svém srdci, před lety dokonce pomáhala organizovat sbírku na pořízení nových zvonů. „Kapli jsem malovala už jako dítě, ve volném čase, z vlastního zájmu. Ke svým šedesátinám jsem vytvořila cyklus Letohradská zastavení v čase, ke každé památce vznikl obraz s povídáním, kaple mezi nimi nechybí," dodala výtvarnice.
Inspirativním místem se nechali zlákat výtvarníci místní i ze širokého okolí. „Kapli maluju poprvé, zatím mě nenapadlo, abych sem sama zašla, možná bych se tu i sama bála. Navíc jsem měla potřebu se s někým podobně zaměřeným seznámit, a tady je příležitost," svěřila se malířka Růžena z Letohradu. Společenství výtvarníků do Letohradu ze Žamberku přivedlo i malíře Jana Polanského. „Podobných akcí je hrozně málo, proto jsem přijel. Malování je můj koníček, nejvíc maluju doma v ateliéru, ale když se něco podobného děje, jsem hrozně rád," uvedl.
Obrazy a fotografie, které při sobotním plenéru vznikly, byly v neděli vystaveny v galerii pod kaplí.