Staré filmy z dvacátých let, dřevěné kamery s klikou a mnohé další sbírá ředitel Základní školy Jana Amose Komenského už řadu let. „Jak jsem přišel na nápad zabývat se touto činností? Jednoduše. Díky kamarádovi. Věnoval mi starou dřevěnou kameru s klikou a zaujalo mě to natolik, že jsem se začal zajímat o další,“ vypráví Dušek nadšeně.

Skromný koníček se nakonec pořádně rozrostl. „V současné době vlastním 170 fotoaparátů, 315 kamer snímacích a asi dvě stovky promítacích,“ říká. Součástí jeho sbírky je i 130 filmů, z nichž některé jsou velmi vzácné. Mezi nimi například film s názvem Návrat prezidenta Beneše do Prahy 16. května 1945.

Cenné jsou i kamery, které Dušek vlastní. Najdeme zde totiž například kameru, se kterou začínal Miloš Forman, ale také kamery, které dával Hitler svým vojákům, nebo třeba takové, jež byly speciálně upraveny na letecké válečné snímání Anglie. Fajnšmekři by jistě rozpoznali také dřevěnou kameru Ernemann, která je snad nejvzácnějším kusem Duškovy dosavadní sbírky. „Každá kamera a promítačka má svůj příběh. Chci se postarat o to, aby nezapadl,“ uvádí.

Vizualizace nové podoby brandýského nádráží.
VIZUALIZACE: S rekonstrukcí trati z Brandýsa do Ústí skončí i zastávka Bezpráví

Podle Duška je nezbytné mít k přístrojům skutečnou úctu. „Zaznamenávaly živou historii doby, časy dobré i zlé,“ vysvětluje s tím, že jen díky nim má dnešní generace možnost čerpat nepřeberné množství informací nebo jen vzpomínat na dřívější doby ve formě pohyblivých obrázků.

Vzácné kusy Dušek zatím nikde oficiálně nevystavuje, každému, kdo má ale zájem, rád vyhoví a současně stále hledá místo pro expozici. „Nechci mít svou sbírku pouze zavřenou pod zámkem, chtěl bych umožnit ten úchvatný pohled na mnohdy technické zázraky doby minulé všem, kteří o to budou mít zájem. Rád si s nimi popovídám,“ dodává.

Miloslav Dušek se ale rozrůstání své sbírky nebrání a stále shání nové přírůstky. Na ty nejčastěji narazí na internetu, ale nakupuje také ze zahraničí. „Nejdelší cestu absolvoval balík ze Santa Clary v Oregonu,“ říká.

Malé kulatiny Brandýského videoobčasníku

Kromě sběratelství bere Miloslav Dušek čas od času své kamery do akce. Jeho projekt s názvem Brandýský videoobčasník minulý rok oslavil už 25. narozeniny. V prozatím 50 dílech se objevilo téměř 800 různých příspěvků. Do nich získal Dušek historické záznamy z let 1926, 1927, 1929, 1934, 1951 a filmy ze šedesátých let, kdy v Brandýse působil Filmový kroužek ZK Karosa.

Světlana Jeřábková.
Panoval zde strach a šikana. Byla to výzva, říká ředitelka ústavu v Brandýse

Osobně zachytil také velkou povodeň v roce 1997, natočil prezidenta v místním Rehabilitačním ústavu, ministra kultury i oslavy výročí vzniku města. Zvěčnil také Brandýské mámení či školní lyžařské zájezdy. „Myslím si, že právě tyto příspěvky budou cennou přílohou městské kroniky,“ podotýká.

Filmařský koníček si Miloslav Dušek osvojil díky rodinnému prostředí. Později se snažil točit hraná díla, ale nejvíce ho vždy bavily dokumenty. „Těším se z každého povedeného záběru, z každé natočené významné historické události. Za ta léta jich bylo požehnaně,“ popisuje.