Lásku ke krajce ale rodačka ze Žamberka Jiřina Rejentová získala už v deseti letech na základní škole. „Tam jsem se naučila paličkovat a vydržela až do konce základní školy,“ vysvětluje.

Po základní škole vystudovala obor Ruční krajkářka a poté začala pracovat pro družstvo Vamberecké krajky. Po revoluci chtěla zůstat v oboru, a tak si v roce 1993 založila živnost. „Chtěla jsem paličkovanou krajku dělat dál,“ popisuje.

Muzeum krajky představuje obnovenou stálou expozici.
Muzeum krajky ve Vamberku od července láká na dosud nevystavené nové krajky

Nejdříve Jiřina spolupracovala s jinými krajkářkami, později však začala podnikat sama. „Nemohla jsem rozvíjet své vize a nápady, tak jsem se úplně osamostatnila a začala si realizovat své vlastní návrhy,“ vzpomíná na cestu k vlastnímu podnikání.

Šperky Jiřiny Jerentové.Šperky Jiřiny Jerentové.Zdroj: Jiřina Rejentová

Z krajky záhy začala vyrábět také šperky. „Na papír si přenesu hrubý nákres své představy, potom je potřeba vytvořit takzvaný podvinek. Je to už přesný nákres, reálná velikost šperku s veškerými detaily,“ popisuje pracovní postup.

Důležitý je pro ni prý také výběr materiálů, jako jsou například příze, korálky, perly nebo jemné drátky. „Do práce patří i hodně sešívání jednotlivých dílů a přišívání korálků velmi tenoučkou jehlou. Výsledek musí působit originálně a vkusně,“ vysvětluje.

Krajka jako velký šperk.
FOTO: Covid se zakousl do tradice krajkářství na Vamberecku

Jiřina Rejentová si zakládá na precizním a kvalitním zpracování, i proto je její krajka známá nejen v celé republice, ale také ve světě. „Hodně z mé tvorby putovalo do zahraničí, Austrálie, Ameriky, na Nový Zéland nebo třeba do Číny,“ říká.

Svou práci prezentovala ve Vídni a vyrazila také na světovou výstavu Expo do Číny. Její krajky si však považují i doma. Právě proto získala v minulých týdnech titul Živnostník roku Pardubického kraje. Nyní ji tak čeká celorepublikové kolo. „Těchto ocenění si nesmírně vážím,“ říká Rejentová.