Tehdy zde byla nadšená parta závodníků a dva oddíly malých vodáků. Každoročně se několikrát splouvala Tichá Orlice z Letohradu do Ústí nebo z Ústí do Chocně. Samozřejmostí bylo čištění řeky a prořezávání jejích břehů.

„Čas oponou trhnul a lidí ochotných tuto činnost vykonávat ubylo. Je to škoda i proto, že v současnosti na řeku jede každý, kdo se nebojí, loď si může vypůjčit třeba v Cakli. Začátečníkovi může ovšem i větev v proudu leckdy pokazit pěkný zážitek,“ říká jeden z iniciátorů obnovení tradice čištění toku a břehů řeky a jejích břehů Jiří Trhlík. Nemohl samozřejmě chybět v partě zhruba deseti ústeckých vodáků, kteří se o nedávných svátcích vydali čistit úsek řeky mezi Letohradem a Červenou. Díky jejich práci už vodákům v plavbě nepřekáží mnoho a mnoho desítek větví, pár balvanů změnilo polohu a dva objemné pytle igelitových útržků, „pet“ lahví a tkanin opustily koryto řeky.

„Rádi bychom v této práci pokračovali, znovu se sejdeme tuto sobotu. Chtěli bychom vyčistit úsek Tiché Orlice mezi Červenou a Caklí, naším záměrem je ovšem pokračovat ještě dál směrem z Cakle k Brandýsu. V sobotu se chceme sejít zhruba v půl desáté v Červené u hřiště hasičů. Samozřejmě přivítáme každou pomocnou ruku. Byli bychom rádi, kdyby nám pomohli všichni, kteří mají Tichou Orlici rádi a není jim jedno, jak její tok i okolí vypadají,“ řekl včera Deníku další z ústeckoorlických vodáků Ján Bajus.

(tr, ký)