V nastávajícím roce 2017 čekají některé obce oslavy jubileí: kulatých, půlkulatých i čtvrtkulatých, to v těch případech, kdy letopočet, z nějž pochází nejstarší zpráva o obcích, končí číslicí 2 nebo 7, a jde tedy o jubilea zakončená na pětku nebo desítku.

„I když se obvykle připomíná výročí založení místa, není to zcela správné, neboť tím ´rodným listem´, na jehož základě je možno slavit, je první prokazatelně doložená zmínka o místě, neboť skutečnou zakládací listinu má jen málo míst, například naprosté většině míst na Orlickoústecku chybí," vysvětluje profesor František Musil.

Specifikou letošních jubileí je podle něj to, že téměř tři desítky míst mohou svá „čtvrtkulatá" jubilea – 725 let od první písemné zmínky – slavit na základě jediné listiny, latinsky psané listiny z 10. srpna 1292, kterou král Václav II. potvrzoval nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi (dnes části Prahy) rozsáhlými majetky na panství Lanšperk (širší okolí Ústí nad Orlicí a Lanškrouna). Tato listina sice není zachována v originále, ale jen v ověřeném opise z roku 1623, který je k dispozici v Národním archivu v Praze - fond: České gubernium-listiny, inv. č. 21. Případný zájemce ji může najít i ve vytištěné podobě v edici Regesta diplomatica et epistolaria Regni Bohemiae IV, s. 745-746, č. 1888. Není třeba tuto publikaci složitě shánět, je přístupná na internetu na adrese Filozofický ústav AVČR. „Jen připomínám, že řada míst z této listiny slavila své ´kulatější jubileum´, sedm set let od první písemné zprávy, již v době porevolučního nadšení v roce 1992," doplňuje František Musil.

V listině z roku 1292 jsou připomenuta následující místa:
Běstovice, Dobrouč Dolní a Horní, Gerhartice (levobřežní část Kerhartic, na pravobřežní patřící k panství Brandýs nad Orlicí se tato zpráva nevztahuje), Helvíkov, Houžovec Dolní a Horní, Jehnědí, Knapovec, Kosořín, Kunčice, Kunžvald (dnes Anenská Studánka), Loučky, Nořín, Oldřichovice, Ostrov, Oucmanice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Skuhrov, Slatina, Sruby (listina připomíná jen název lesa s tímto jménem, které dokládá počátek jeho kácení a snad i zakládání této vsi), Sudislav nad Orlicí, Voděrady, Zálší.

Dalších pět vsí se jubilea nedočkalo, neboť již ve středověku zanikly. Jedná se o Borek a Chlum v okolí Chocně, Mohelnou (snad na místě dnešního Dvořiska), Provoz či Bowoz (v okolí Zálší) a Strýcov (u Voděrad), snad v místech dnešního nevelkého sídliště Sítiny, které je doloženo poprvé v až roce 1720 na Müllerově mapě Čech.
(fm, zr)

Další jubilanti v abecedním pořadí jsou uvedeni níže:
Brteč 1417: Zápis o dělení rodového majetku mezi bratry Janem, Vilémem, Benešem a Divišem z Chlumu z 20. ledna v deskách dvorských. Desky dvorské, kniha inv. č. 21, s. 112, publikováno v Pozůstatky desk zemských 1541 pohořelých II, , s.133 – dostupno na internetu na adrese Filosofický ústav AVČR.

Březenice 1397 (západní část obce Hemže): Postoupení poloviny choceňského panství Janem Krušinou z Lichtenburka Janu Hlaváčovi z Dubé na Třebechovicích. Originál zápisu z 27. prosince v Národním archivu Praha – fond Desky dvorské, kniha inv. č.15, s. 32. Vydáno tiskem v v Pozůstatky desk zemských 1541 pohořelých I, s. 575, dostupno na interntu na adrese Filozofický ústav AVČR.

Bučina 1167: V listině krále Vladislava II. z 20. ledna, která potvrzuje majetky litomyšlského premonstrátského kláštera. V dochované podobě listina vznikla asi až kolem roku 1200, ale vychází ze zápisků, které se hlásí do doby kolem roku 1167. Listina je uložena v Národním archivu Praha- fond: Kláštery zrušené za Josefa II-litomyšlští premonstráti, inv. č. 2345. Vyobrazení originálu dostupno na internetu – WWW monasterium. net – Česká republika-Národní archiv Praha –dále viz uvedený fond. Tiskem vydáno v Codex diplomaticus et epistolarius Bohemiae I, s. 413, č. 399 (uvedeno jako Nabucine)-dostupno na internetu- adresa Filozofický ústav AVČR.

Hedeč 1577: zápis v deskách zemských o prodeji nově vzniklého kralického panství Janem Burianem Žampachem z Potštejna Zdeňkovi z Valdštejna. Zápis je k dispozici v Národním archivu Praha, fond: Desky zemské, sign DZV 19, L 3r- L5v. Rozšiřováním původní Hedeče došlo k jejímu rozdělení na Horní a Dolní. To je doloženo až v roce 1693.

Hrádek 1432: Mikeš z Jehnědí prodával louku pod Pustým Hrátkem, A. Sedláček, Historický slovník místopisný, s. 268-bez uvedení pramene, ves doložena až 1506 jako Pustý Hrádek na panství Brandýs - zápis v deskách zemských: Národní archiv Praha, fond: Desky zemské, sign DZV 6, B7r .

Hrušová 1167: stejný pramen jako u Bučiny, jen jméno v Codexu uvedeno na s. 414.

Choceň 1227: Údaj v závěti Kojaty Hrabišice. Uloženo Národní archiv Praha- fond: Kláštery zrušené Josefem II – křížovnický klášter Zderaz, inv. č. 1596. Vyobrazení originálu dostupno na internetu – WWW. monasterium. net – Česká republika-Národní archiv Praha –dále viz uvedený fond. Tiskem publikováno v Codex diplomaticus et epistolarius Bohemae II, s. 301, č. 303. Dostupno na internetu na adrese Filozofický ústav AVČR.

Chotěšiny 1307: Doložen Tvořimír z Chotěšin jako svědek na listině z 11. ledna o postoupení patronátního práva ke kostelu v Moravanech u Brna Vítkem ze Švábenic křížovnickému klášteru na Zderaze u Prahy. Tvořimír je označen jako Vítkův služebník. Listina je uložena v Národním archivu Praha-fond: Kláštery zrušené Josefem II – křížovnický klášter Zderaz, inv. č. 1626. Vyobrazení originálu dostupno na internetu – WWW monasterium. net – Česká republika-Národní archiv Praha –dále viz uvedený fond. Tiskem publikováno v Regesta diplomatica Bohemiae et Moraviae II, s. 914, č. 2122. Dostupno na internetu na adrese Filzofický ústav AVČR.

Janoušov 1397 (historicky Morava): Markrabě Jošt postoupil Janoušov s okolními vesnicemi Petrovi z Kravař. Zápis publikován v Moravské zemské desky –cúda Olomouc , s. 218. č. 725. Dostupno na internetu – Filozofický ústav AV ČR jako zemské desky. Originál uložen v Moravském zemském archivu, fond: A Stavovské spisy-Moravské zemské desky – cúda olomoucká , kniha VI, fol. 52r.

Javorník 1347: Listina vratislavského biskupa Predslava o rozdělení majetků litomyšlských premonstrátů po změně kláštera na biskupství mezi biskupa a jeho kapitulu. Javorník tehdy připadl ke kapitulní části. Originál listiny je uložen ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond: Archiv města Litomyšle-listiny, sign, SA IA 5a. Publikováno v Regesta diplomatice Bohemiae V/1, č. 237, s. 124-není na internetu.

Kozlov 1347: Stejný dokument jako u Javorníku, rozdíl jen v tom, že Kozlov připadl biskupovi, a údaj je publikován na s. 123.

Králíky 1357: V tomto roce se nepřipomíná přímo město Králíky, ale jen jakási důlní oblast (hory Králické – montana in Greulichs) zřejmě ještě bez stabilního osídlení východně od Mladkova. Jde o listinu, kterou Karel IV. postupuje žampašské panství zabavené loupežníkovi Janovi Pancíři ze Smojna asi výměnou za panství Potštejn Čenkovi z Potštejna, nejstaršímu synovi loupežníka Mikuláše z Potštejna. Listina je zapsána v jedné z knih desk zemských a dostupná v Národním archivu Praha. Je publikována v Pozůstatcích desk zemských 1541 pohořelých II, kde je kladena do roku 1367. Některé nejasnosti v datování (údaje o počtu let vlády Karla IV.) mohou vést k názoru, že pochází až z roku 1367. Na základě toho v Králíkách bylo v roce 1967 oslavováno 600. výročí vniku města – město však vzniklo až v souvislosti s kolonizací v polovině 16. století a prokazatelně je doloženo až v roce 1568, kdy se připomíná několik jeho obyvatel jako svědků při vytyčování hranic mezi kralickým a kladským meziměstským panstvím. Zápis o vytyčování této hranice je uložen v Národním archivu Praha- fond: Desky zemské, sign DZV 62, L3-L5.

Lhota Zářecká 1397: Pokud budeme považovat za tuto Lhotu Lhotku v zápisu z roku 1397 – viz heslo Bžezenice. Lokalizace není jednoznačná.

Lipka Dolní, Prostřední a Horní 1577: stejný dokument jako u Hedeče, jen rozdělení na 3 vsi zachyceno již v tomto zápisu, bez rozdělení doloženo již v roce 1576 při vytyčování hranic panství.

Loukoť 1227 (západní část Brandýsa nad Orlicí): Stejný údaj jako Choceň. Toponymum uvedeno jako Vlocoti. Někdy je tato zpráva považována za nejstarší zprávu o Brandýse nad Orlicí.

Morava 1577: stejný dokument jako u Hedeče, včetně postupného rozdělení na Horní a Dolní (ta je dnes centrem obce, k níž patří ještě Velká Morava – historicky moravské místo, doložena 1564, takže tato část Dolní Moravy letošním jubilantem není).

Mostek 1227: Stejný údaj jako Choceň. Toponymum uvedeno jako Vmostka.

Nepomuky 1787: Ves vznikla rozprodáním pastviny Záhuby patřící k Hornímu Třešňovci. Budování vsi dokončeno v roce 1787. Tehdy jsou ještě jako součást Horního Třešňovce uvedeny v Josefinském katastru propachtované pozemky a současně vypracován i seznam nově postavených domů v uvedeném roce již jako Nepomuk. K tomu srov. Národní archiv Praha, fond: Josefinský katastr, inv. č. 1440 (Horní Třešňovec) a Státní oblastní archiv Zámrsk, fond: Velkostatek Lanskroun, kart.č. 129 (seznam nově postavených domů). Samostatná pozemková kniha Nepomuky se zápisem o pronájmu pozemků však vznikla až v roce 1789 – Státní oblastní archiv Zámrsk, fond:Pozemkové knihy okresního soudu Lanškrounn, inv. č. 89. Podrobněji F. Šilar, 200 let obce Nepomuk, Sborník okresního archivu Ústí nad Orlicí 3 , 1991 s. 34-37.

Olešná 1227: Stejný dokument jako Choceň.

Orlice (část Králík) 1587: Doloženo ještě jako nerozdělená ves v robotním privilegiu pro Králíky, originál privilegia je dnes nezvěstný, opis Josefa Hübnera je uložen na s. 81-86 v králickém muzeu, privilegium je publikováno v F. Veith, Grulich. Heimatbuch des Grilicher Ländchens, Regensburg 1960, s. 115-118. Rozdělení na Horní a Dolní uvedeno až v polovině 18. století v Tereziánském katastru.

Petrovičky 1557: Stejný dokument jako u Hedeče, vedeno pod názvem Německé Petrovice.

Plchovice 1342: Listina, kterou Ješek a Čeněk z Potštejna zajišťují věno své matky Alžběty, vdovy po Mikuláši z Potštejna. Listina publikována v Codex diplomaticus Moraviae VII, s. 279, č. 383(uvedeno jako Pilchowitz, Plchůvky se zde ještě nepřipomínají).

Postolov 1342 (část Újezda u Chocně): Stejný dokument jako u Plchovic.

Potok Červený 1577: Stejný dokument jako u Hedeče, ves se však později již nedělila.

Řepníky 1167: Stejné údaje jako u Bučiny, uvedeno jako Predium Repine.

Seč 1397: Stejný dokument jako u Březenic.

Sedlištka 1547: Zápis o statcích konfiskovaných městu Vysokému Mýtu po stavovském povstání z let 1546-1547. Zápis je k dispozici Národní archiv Praha: fond: Desky zemské, sign DZV 8, F 13r. Zápis není publikován.

Semanín 1347: Stejný dokument jako u Javorníku, rozdíl jen v tom, že Semanín (označen jako Zyrmeri) připadl biskupovi a jméno publikováno na s. 123.

Stanovník 1772: Budování této vsi proběhlo v letech 1770-1772 na pozemcích dvora v Těchoníně. Původně nazýváno Nová Ves. K tomu viz Pozemková kniha Nová Ves z roku 1772, s. 101 , Státní oblastní archiv Zámrsk, fond: Pozemkové knihy okresního soudu Králíky.

Tisová 1407: Doložena v souvislosti s nadáním choceňského kostela, kterému choceňský rychtář Tomáš z Horek postoupil městskou lázeň. Jako svědek transakce vystupoval Mikuláš z Tisové. Zápis se nalézá v tzv. Erekční knize VII, fol. K 5r uložené v Archivu Pražského hradu:fond: Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze , tiskem nepublikováno.

Turov 1382: Provolání odúmrti v Turově, žel jméno zemřelého chybí. Odúmrť provolána v Hradci Králové 22. prosince. Originál zápisu v Národní archiv Praha, fond: Desky dvorské, inv. č. 13, zápis na listu 2. Publikováno in Archiv český XXXI, s. 2.

Újezd z Chocně 1342: Stejný dokument jako u Plchovic.

Ves Nová u Zámrsku 1787: Zápis o sporu mezi Zámrskem a Novou Vsí o nájemní platy. Mluvčí vyjadřují zájmy celé obce Nová Ves, znamená to, že již šlo o plně organizované sídliště. Materiály k tomu Státní oblastní archiv Zámrsk, fond: Velkostatek Zámrsk: podací protokol statku Zámrsk 1784-1787, fol. 22.

Vysoká 1547: Stejný dokument jako u Sedlištky.

Zaječiny 1657: Zápis v urbáři žamberského panství z uvedeného roku na foliu 166 uvádí v popisu Kunvaldu i „sousedy zaječické" – Státní oblastní archiv Zámrsk, fond: Velkostatek Žamberk- kniha č. 171 (zmíněný urbář).

Závěrečná poznámka:
U některých míst neodpovídají letopočty první písemné zprávy, od níž by se měly odvíjet případné oslavy uváděné v oficiálních Lexikonech obcí, které jsou úředním dokumentem a o jejichž údaje by se oslavy měly opírat (naposledy Lexikon z roku 2006). Tyto letopočty jsou přejímány ze starší pětidílné publikace Místní jména v Čechách, která vznikala před půl stoletím. Výzkumy především v oblasti historické geografie některé názory na nejstarší zprávu změnily, v některých případech se v této rozsáhlé publikaci objevily některé „přeťuky" autora Antonína Profouse. Někdy jde o chyby a nepřesnosti sestavovatelů Lexikonu.

Jedná se o následující problémy:
Boříkovice 1577: Doloženo již v roce 1576, kdy se připomínají obyvatelé vsi svědčící při hraničních sporech.
Bystřec 1227 (lokalita Wizrece): Ve výše vzpomínané listině – viz heslo Choceň. Dnes toto nejasné jméno je chápáno jako toponymum nějaké zaniklé osady v okolí Chocně, nikoli Bystřec v území, které bylo osídleno až ve vrcholné kolonizaci ve 2. polovině 13. století, první prokazatelné doložení až 1304.
Heřmanice 1577: Stejný případ jako u Boříkovic. Svědkové ze Heřmanic doloženi již v roce 1568 (viz heslo Králíky).
České Heřmanice 1167: Uváděno na základě nejasné domněnky, že v místech Českých Heřmanic stávala zaniklá ves Švábenic doložená v listině z roku 1167 (viz heslo Bučina).
Krasíkov 1267: Ve skutečnosti doložen nikoli při založení zdejšího kláštera augustiniánů-eremitů (Koruna Mariina, dnes osada Koruna) v roce 1267, ale až v další nadační listině Boreše z Rýzmburka z roku 1275.
Lhota Sudličkova 1342: Vychází ze ztotožnění této Lhoty s Lhotou Ujčíkovou, která je doložena v roce 1342 – viz dokument u hesla Plchovice. Toto ztotožnění považuji za velmi nepravděpodobné – všechna místa, která dokument uvádí, jsou v okolí Borohrádku, který je od Sudličkovy Lhoty vzdálený. Za prokazatelný pro Sudličkovu Lhotu považuji údaj z roku 1371.
Lichkov 1577: Doložen již v roce 1569 jako místo, kde existovala sklárna (název Lichtenau – světlá niva, označení místa vykáceného lesa, kde stála sklárna – v místech zdejšího bývalého vrchnostenského dvora).
Morava 1382: Nesprávně interpretovaný údaj o Janovi „de Morave" z uvedeného roku se týká země Moravy, ne této vesnice, která je doložena až 1577 (viz heslo Hedeč), může tedy i letos oslavovat jubileum, i když mladší.
Němčí: V Lexikonu uvedený letopočet 1392 je pouze letopočtem zápisu události z roku 1371, ves je tedy doložena prokazatelně poprvé již v roce 1371.
Orlice (u Králík): V Lexikonu pozdější datum 1654 v daňovém soupisu Berní rule, ale i tam uvedena jen Orlice, nikoli rozdělení na Dolní a Horní.
Smetana 1732 (část obce Plchovice): Pravděpodobně po založení nazýváno sídliště Novou Vsí, která je v sousedství Bošína a Kosteleckých Horek zakreslena na Müllerově mapě Čech z roku 1720, teprve zřejmě později vzhledem k existenci další Nové Vsi v této oblasti (katastr Plchůvek) dán název Smetana, který doložen 1732, lokalita by tedy v roce 2017 neměla slavit kulaté výročí.
Studené 1677: Počátek budování vsi spadá již do roku 1670.
Vysoké Mýto 1262: Jde jen o odhadnuté datum vzniku, podle kterého se konaly výroční oslavy (naposledy v roce 2012), prokazatelně doloženo až v roce 1265 v privilegiu Poličky.
Žamberk 1332: Tyčko de Senftenberg kupuje rychtu v Lanškrouně. Není však jisté, zda onen Tyčko byl skutečně ze Žamberka (něm. Senftenberg), nebo pocházel ze stejnojmenné lokality v Lužici.
U některých míst (Březenice a další) je uváděn v Lexikonu jako rok první písemné zprávy rok 1417, ale to je jen rok zápisu starší události z roku 1397.

prof. PhDr. František Musil, CSc, Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové