Právě tam byli starostou Richardem Peškem pozváni k jednání zástupci firem Bergdalen a Tepvos. A jaký výsledek páteční dvouhodinová schůzka přinesla?

Spolupráce firem je definitivně mrtvá

Před prodlouženým víkendem se na radnici řešila fotovoltaická elektrárna. Jak soukromá společnost Bergdalen, tak městská Tepvos se snažily přítomné radní přesvědčit, že právě jejich projekt je pro Ústí ten výhodnější. „Obě firmy šly natvrdo hájit své zájmy, my budeme hledat konsenzus. To znamená cestu, kterou bychom se mohli dát, aby se žádná ze stran necítila poškozena. A zároveň cestu, na které město pokud možno co nejvíce vydělá,“ připomněl svou hlavní tezi ústecký starosta Richard Pešek.

Zatímco ředitel Tepvosu Martin Lang byl po třístranných rozhovorech optimisticky naladěn a zopakoval zájem městské společnosti o výstavbu fotovoltaické elektrárny na celém území u letiště, na Janu Palaščákovi, společníku Bergdalenu, který jako první přišel s projektem za přibližně tři sta milionů korun, bylo patrné rozladění. Stejně jako Lang vyloučil spolupráci obou subjektů na jedné elektrárně, označil ji za mrtvou a pozastavil se především nad postupem radnice v čele se starostou. „Pohnuli jsme se o malý kousek. Po čtvrt roce se řešilo to samé, jako by se nechumelilo. Radní se tvářili, jako že máme čistý stůl, spletli si, že není leden. Navíc zástupci města v podstatě vlastní podepsaná rozhodnutí prezentují jako cár papíru, což je opravdu skvělá reklama pro město. Tvrdí, že to nemá žádnou hodnotu,“ posteskl si nad údajnou neseriózností ústeckého vedení a pokračoval: „V projektu pokračujeme, nabídli jsme několik variant, jakými způsoby by město mohlo z elektrárny profitovat.“

Radnice hovoří o veřejné soutěži

Podle Richarda Peška i Jana Palaščáka je nadále ve hře varianta, kdy Bergdalen a Tepvos postaví dva samostatné projekty vedle sebe. „Na kus území, co má Tepvos, je možné vypsat obálkovou metodu. Cena bude určující pro oba dva objekty, severní parcely má Tepvos, jih Bergdalen,“ prozradil starosta možný scénář.

Ten by mohl být v případě přítomnosti dalších zájemců pro město výhodný, protože by vyhnal cenu za nájem pozemků vzhůru. „Obálkové metody se neobáváme, sami jsme to navrhli. Tepvos má naději obstát, chceme otevřít trh, aby věc byla jasná, průhledná. Kdo dá víc, vyhrává,“ měl jasno Martin Lang. Jan Palaščák pak tuto možnost okomentoval následovně: „Na severu držíme klíčovou parcelu, ale jsme ji schopni, abychom byli konstruktivní, Tepvosu uvolnit. Ve dvou elektrárnách vedle sebe nevidím problém, městská společnost může za takových sto padesát milionů prostavět jeden a půl megawatt, což by pro něj i pro město bylo přijatelné sousto. Nicméně soutěž o jižní pozemky, na které jsme od rady města dostali dvojnásobný souhlas, tak taková soutěž zkrátka a jednoduše být nemůže. Budeme jednat pouze o finančních podmínkách nájemného.“

Má starosta v ruce tajný trumf?

Na páteční schůzce, důležité pro další rozhodování ústeckých radních, padl ještě jeden návrh, tentokrát z dílny Richarda Peška. Mohl by se dostat do hry v případě, pokud by nevznikly dvě elektrárny nezávisle na sobě v jedné lokalitě. Jaká je v tomto případě starostova vize? „Umím si představit, že bychom nechali Bergdalen pod letištěm a Tepvos by šel na jiné místo, které mám vymyšlené. Bergdalen pod letištěm, Tepvos někde jinde, město by z obou mělo,“ načrtl možné řešení přetahované o fotovoltaickou elektrárnu Richard Pešek, i když zároveň připustil, že jde zatím pouze o hypotézu. K tomuto návrhu byl ovšem skeptický Martin Lang, pro něhož je podobná varianta na „dlouhé lokte“. „Je tady nějaký územní plán, dovedu si to představit pouze v dlouhodobém horizontu,“ okomentoval starostův nápad ředitel Tepvosu.

JAN POKORNÝ