Kauza Komerio vyplula na povrch po letech v září při mimořádném jednání zastupitelstva města, při němž byl zvolen novým starostou Žamberku Jiří Dytrt. Novým důkazem kauzu znovu otevřel sesazený starosta Tomáš Kalous. A nezůstal jen u toho, vzápětí se obrátil na Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Orlicí.

Nový důkaz v kauze Komerio existuje

Historie případu se začala psát na počátku roku 2000, kdy se město rozhodlo zhodnotit 10 milionů korun na burze prostřednictvím brokera, jímž byla společnost Komerio, brokerský dům Konečný, a. s. Smlouvu o půjčce, mimochodem uzavřenou na tři měsíce při vysokém devítiprocentním úvěru, zastupitelstvo města posvětilo 9. února. Ale převod milionů podle dokumentu, jehož kopii Deník získal, proběhl už 3. února, kdy příkaz k úhradě údajně podepsal tehdejší místostarosta Vladimír Nožka.

Hodnotu důkazu však musí posoudit státní zástupce, který se případem zabývá. Ten včera potvrdil existenci nové skutečnosti: „Nyní posuzujeme, jestli je taková, aby věc byla způsobilá prověřování v trestním řízení.“ Jako méně závažná se potom jeví otázka, kdy byla tehdejším starostou Miloslavem Chvátilem podepsána samotná smlouva o půjčce. Ten se už dříve ale vyjádřil, že ji podepsal až po zastupitelstvu, tedy po 9. únoru 2000. Tím však podepsal něco, co město nemohlo splnit – ve smlouvě se věřitel zavazuje poskytnout částku nejpozději do 26. ledna 2000.

Miloslav Chvátil se včera ke kauze Komerio vyjádřil následovně: „Myslím, že je to obyčejná msta. V době, kdy mě Tomáš Kalous potřeboval, kauza spala. Teď to vytáhl znova, protože cítí, že jsem v pozadí jeho odvolání, což je nesmysl.“ Ředitel ústeckého gymnázia také zpochybnil existenci nového důkazu: „Nikdo neviděl originál, ale to mi nepřísluší hodnotit, to je věcí těch, kdo to vyšetřují.“ Jasné stanovisko však Miloslav Chvátil má k údajnému převodu 10 milionů bez schválení zastupitelstva. „Stoprocentně vím, že jsme to neudělali tak, že by peníze odešly před zastupitelstvem. Osobně jsem nepodepsal nic bez schválení zastupitelstva, stejně jako jsem to neudělal za celých dvanáct let. Byla to normální obchodní transakce, která nám za první rok vydělala milion korun. Potom jsme pět stáhli, protože jsme je potřebovali do rozpočtu. Kdyby to tehdy někdo nevytuneloval, mohlo nám to vydělat další peníze,“ uzavřel pro Deník.

Nožka: Nepamatuji se už, je to dlouho

Příkaz k úhradě měl 3. února 2000 podepsat tehdejší místostarosta Vladimír Nožka. „Nejsem schopen to potvrdit ani vyvrátit. Nepamatuji se už, je to sedm osm let zpátky. Jestli k tomu došlo plus minus nějaký den, to už dnes nejsem schopen říct. Pokud by k tomu došlo, byla to chyba,“ připouští a dodává: „Že peníze zůstaly ´viset´, je problém, ale podpis převodního příkazu nebo podpis smlouvy na to nemohou mít žádný vliv.“ Nožka si rozvíření kauzy vysvětluje tím, že Tomáš Kalous politicky neunesl svou prohru.

Jaroslav Bajt, který byl už tehdy zastupitelem a je předsedou kontrolního výboru, variantu, že peníze odešly před zastupitelstvem, úplně nevylučuje: „Možná se stal několikadenní zádrhel mezi jednáním zastupitelstva a podpisem příkazu. Ale já jsem ho ještě nikdy neviděl. Nerad se k tomu vracím, morálně v tom nevidím žádný úmysl s námi jako zastupiteli manipulovat nebo nás podvést. Osobně jsem přesvědčen, že z toho nikdo nic neměl.“ Ačkoli pochybení Bajt nevylučuje, zdá se mu jednání Tomáše Kalouse neférové.

Tomáš Kalous trvá na svém a jak uvedl v rozhovoru pro Deník, teorii o pomstě odmítá. Své rozhodnutí zdůvodňuje oznamovací povinností každého občana v případě podezření na spáchání trestného činu. „Protože originál příkazu byl skartovaný, požádal jsem banku, aby příkaz k úhradě dohledala. To trvalo od letošního ledna do července. Z banky se to podařilo ´vydolovat´ až 1. července 2008. To je nová dimenze, proč jsem to podal na státní zastupitelství. To je proč chci, aby proběhlo trestní oznámení s číslem dvě,“ vysvětluje.