Tento jalovec je nejstarší bonsají ve střední Evropě, její stáří se odhaduje na 200 až 300 let, určitě jí je nejméně 230 let. Jalovec čínský (Juniperus chinensis) pochází z Číny, Koreje a Japonska. Běžně dorůstá výšky až 15 metrů a šířky šesti metrů. Ten liberecký však takových rozměrů nikdy nedosáhne.
Jako bonsaj se do Evropy dostal kolem roku 1882 z Dálného východu. Rostlinu přivezl nadšený amatérský botanik hrabě Karl Stubenberg nejprve do Vídně, později ji věnoval svému bratrovi v Letohradu.
Od tamního zahradníka ji později získal učitel Josef Kudláček, který ji v roce 1977 věnoval Botanické zahradě v Liberci.
Výstava bonsají je jedinou příležitostí rostlinu vidět, lidé se sice dostanou až k ní, na výstavě bude ale stálý dozor. Mimo jalovce, který patří botanické zahradě, budou na výstavě rostliny, které patří šesti libereckým pěstitelům bonsají.
„Bude tady kolem stovky rostlin," řekl hlavní zahradník Zdeněk Eichler. Návštěvníci budou mít možnost na výstavě obdivovat miniaturní borovice, smrky, duby, cypřiše a jalovce, ale také zajímavé pokojové bonsaje, většinou sukulenty. Zajímavou ukázkou je bonsaj rozmarýnu, která, jak podotkl Eichler, udělá parádu a ještě může posloužit jako koření.

(čtk)

O bonsaji se dočtete i na stránkách letohradské školy www.zsletohrad.cz:
Do Evropy ji přivezl z Japonska roku 1882 hrabě Karl Stubenberg, který měl zálibu v botanice. Tehdy musela být alespoň stoletá, jestliže byla opravdu cenným exemplářem, hodným obtížného transportu až z Dálného východu.
Zprvu se bonsaj nacházela ve Vídni. Do Čech ji podle jedné verze převezl sám hrabě Stubenberg, podle druhé jeho manželka Pavlína až roku 1928. Měl to být noblesní dar bratru hraběte Karla, žijícímu v Letohradu. Pečovalo o ni pět generací Stubenbergů.
V Letohradu se o bonsaj staral panský zahradník pan Tříletý. Ten ji k stáru nakonec svěřil svému příteli, panu učiteli Josefu Kudláčkovi. Pan učitel ji roku 1977 věnoval Botanické zahradě Liberec a ve svém dopise napsal: „Kdybych ji od p. Tříletého nedostal, byla by již dávno skončila na ohýnku jako roští."

(zr)