„Cena vzešla z řádného výběrového řízení. Realizační cena je daleko nižší než cena projektová," hájí stavbu starosta Petr Hájek. Argumentuje cenou technologie – barevnost i výšku gejzírů řídí počítač, ale i přípravných prací. Před stavbou to totiž vypadalo, že v Ústí staví metro. V obrovském výkopu se nejdříve muselo přeložit vedení všech sítí. „Cena je adekvátní," stojí si za svým ústecký starosta.

Technologie jsou na podobných vodních dílech podstatně dražší než samotná stavba. Své o tom vědí v sousední České Třebové. Pěší zónu na Splavě a dopravní terminál zdobí hned tři vodní prvky za skoro pět milionů. Například nerezový a barevně svítící splav stál přes dva miliony. Nedaleký vodopád přes 1,2 milionu.

Ústecká fontána už láká hlavně děti. I když fontána poutá pozornost, její kritici vedení města na Facebooku Deníku připomínají, že jsou důležitější věci. Raději by 3 miliony investovali do dětských hřišť, vylepšení zimního stadionu, školek a škol nebo silnic. „Žiju tady od narození a snad poprvé došlo k tomu, že město vypadá pěkně. Rekonstrukce, která proběhla směrem k městu, je super a fontána bude malá třešnička na dortu," má opačný názor Veronika Barvínková.

První dny provozu byla fontána pro mnohé důvodem, aby se u ní zastavili nebo i posadili. „Viděl jsem, že se tam děti cákají, rodiče se smějí a líbí se jim to. To je to, co by fontána měla naplňovat," je spokojený Petr Hájek. Deska fontány lidskou zátěž unese, dospělí by ale vodní hrátky měli provozovat s rozumem. „O cedulce vstup zakázán jsme nepřemýšleli," dodává s úsměvem starosta.