Pod vysokými klenbami chrámu byl připraven pestrý program, v němž bylo taneční vystoupení, bohoslužba, prohlídky zvonů a kůru i zajímavé workshopy. Malí i velcí návštěvníci obklopovali především Tomáše Pohořalého a Eduarda Šulce, restaurátory z Nového Boru, kteří vracejí krásu malovaným vitrážím ve Vavřinci. Nad sklíčky a olovem odpovídali na množství dotazů a při tom předváděli, jak vitráže vznikají.

Vysoké Mýto letos získalo z „Programu regenerace městských památkových rezervací a zón" ministerstva kultury 1,27 milionu korun, z nichž 420 tisíc umožní restaurovat další vitráž. U okna vedle hlavního oltáře už roste lešení.

Proces restaurování účastníkům Noci kostelů vysvětloval Tomáš Pohořalý: „První krok je lešení, abychom okno měli na dosah ruky. Každá vitráž je zasazená v železném rámu, ke kamenným pilířům je přichycená kytem, a ten je potřeba vysekat. Poté se dá vitráž vyjmout. Jednotlivá pole okna převezeme do dílny, kde probíhá restaurátorská práce. Rozebereme to ze starých olověných profilů, které recyklujeme a dál tavíme na nová olova. Skleněná mozaika se naloží do sodné lázně, to v případě malby, pokud vitráž malovaná není, je možné ji naložit do slabého louhu, aby se zbavila holubího trusu, zakouření od svíček a prachu, což trvá dva až tři dny. Potom se zkontrolují škody. Pokud chybí kousky skla, tak se dořežou, pokud malba, malíř – restaurátor podle původní předlohy malbu co nejvěrněji obnoví, poté se vypálí. Pak sklíčka putují k nám a my je skládáme do nového olova, spoje se letují cínem, aby vitráž držela pevně pohromadě. Potom následuje čištění vitráží. Nakonec se vitráž na místě zakytuje zpět do rámu."
Restaurátoři z Nového Boru restaurováním jednoho okna stráví zhruba dva měsíce, záleží však na rozsahu poničení, náročnosti malby…

Česká Třebová – Skutečné unikáty byly při Noci kostelů k vidění v českotřebovském kostele sv. Jakuba. Věra Slavíková a Jana Oppeltová, pedagožky z katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci, přivezly unikátní kolekci liturgických oděvů. Ty sice pocházejí z farnosti v Zámrsku, ale uloženy jsou v jednom z depozitářů královéhradeckého biskupství. A to pod alarmem. Hned čtyři vystavené soubory jsou totiž kulturními památkami.

Historičky o vzácných exponátech prozradily: „Tady v České Třebové se roucha takové kvality nedochovala, každá farnost to štěstí nemá. Tato pocházejí ze Zámrsku, jejich bohatost je daná tím, že Zámrsk byl sídlem panství. Mnoho věcí pořizovali patroni, kteří měli zájem o to, aby duchovní správci sloužili v krásném ošacení. Nejstarší je růžový soubor, přibližně z roku 1715, látka pochází z Francie. Nikdy nebyl restaurován, je ve skvělé kondici. Také látka modrého souboru je z Francie. Chtělo to někoho movitého, aby látku přivezl a nechal roucha zhotovit.

Různé barvy byly určeny pro různé liturgické příležitosti. Bílá pro největší svátky – Vánoce, Velikonoce. Červená ke svátkům mučedníků, zelená všednodenní. Fialová pro advent a dobu postní. Černý soubor je pravděpodobně pohřební garnitura, kterou pořídili poslední majitelé panství na přelomu 19. a 20. století pro svoje pohřby.

Další zajímavostí je, že se oděvy prodávaly nebo darovaly kostelům, třeba svatební šaty. Pánské byly skvělé, byly vyšívané, dámské šaty se hodily zase na pluviály. Díky liturgickým oděvům se nám dochovaly takto staré originální textilie. Šlechtické oděvy se moc nedochovaly, když přestaly sloužit, vyhodily se nebo recyklovaly, kdežto ty liturgické neměly každodenní použití a měly péči."

close Noc kostelů v Ústí nad Orlicí. zoom_in
V Ústí nad Orlicí pozvali do kostela Nanebevzetí Panny Marie místní floristy, kteří ozdobili tři oltáře. Kostel provoněly bílé lilie, ale i méně obvyklé květy a aranžmá.

Jaká byla Noc kostelů u vás?

Na Orlickoústecku bylo možné napočítat pětadvacet oficiálně přihlášených kostelů a modliteben ve městech i vesnicích. Výzva: Jaká byla Noc kostelů u vás? Zachytili jste její atmosféru fotoaparátem? Pošlete nám snímky na mail: sarka.mikulecka@denik.cz a my je zveřejníme. Těšíme se na vaše příspěvky!