Rozhovor s tvůrcem výstavy

V těchto dnech vrcholí práce na výstavě pojmenované „Neukölln má své kořeny v Čechách“, která bude slavnostně otevřena příští týden v Berlíně, ve druhé půli listopadu pak v také v Ústí nad Orlicí. Jedním z hlavních tvůrců pozoruhodné expozice je Pavel Sedláček, který byl také jedním z těch, kdo v listopadu roku 1989 podepisovali smlouvu o partnerství mezi západoberlínským okresem Neukölln a Ústím. Orlický deník Pavlu Sedláčkovi položil několik otázek.

Jak vlastně vznikla myšlenka expozici připravit?
Už v létě letošního roku jsme diskutovali o tom, zda se vůbec bude připomínat výročí podpisu partnerské smlouvy a dvacet let kontaktů. Tehdy padl názor, že by bylo dobré připravit výstavu, a byl jsem osloven vedením města, zda bych se na ní nechtěl podílet. Nakonec jsme se dohodli na tom, že já dám dohromady materiály k prvním deseti rokům spolupráce, kdy jsem ještě byl na ústecké radnici, a město pak dodá materiály ke druhému desetiletí. Připravil jsem scénář, co by se mělo, podle mého názoru, v expozici objevit, hlavním producentem výstavy se pak samozřejmě stalo městské muzeum.

Co zájemci v expozici uvidí a jak bude rozsáhlá?
Expozice v kostce postihuje nejdůležitější momenty dvacetileté spolupráce Neuköllnu a Ústí nad Orlicí. Bude ji tvořit třináct panelů o rozměrech sedmdesát na sto dvacet centimetrů. Úvodní panely přibližují historii české vesnice Rixdorf, která je součástí berlínské čtvrti Neukölln. Hodně lidí o ní ví jen velmi málo nebo vůbec. Při tvorbě panelů jsem čerpal z nádherné brožury Manfreda Motela, který je jedním z potomků pobělohorských exulantů, kteří z našeho regionu do míst dnešního Neuköllnu odešli. Manfred Motel je členem tamní jednoty bratrské, zná velmi dobře historii české vesnice a je aktivistou podpůrného spolku Česká vesnice Rixdorf. Jsou také přiblíženy snahy zmíněného spolku za zachování Rixdorfu, protože byl záměr vesnici zbourat a nahradit novou zástavbou.
Expozice zahrnuje i dokumenty o prvních snahách Rixdorfských o navázání kontaktů s místy, z nichž pocházeli jejich předkové, což bylo zhruba v polovině osmdesátých let minulého století.

To je tedy historie, co prezentují panely zaměřené na dvacetiletí oficiálního partnerství?
Návštěvníci výstavy uvidí fotografie z první výpravy Oušťáků na Český týden, který se konal v Neuköllnu v roce 1984, tehdy tam jela ústecká dechovka, folklorní soubor Družba a skupina sportovců. Další panel je z roku 1988, kdy se konala v Neuköllnu i v Ústí výstava „Z lásky ke kalichu exulantem“, která připomínala dvě stě padesát let, která uplynula od příchodu lidí z našeho regionu do prostoru Berlína.
Samozřejmě nechybí materiály z podpisu partnerské smlouvy v listopadu 1989. Bohužel ale máme fotografie jen z Ústí nad Orlicí, v Neuköllnu se buď nefotilo, nebo se fotografie ztratily, prostě nejsou. Další panely pak už řadou dokumentů a fotografií mapují dvacetiletou spolupráci. Nechybí ani doklady o dopracování a podpisu nové partnerské smlouvy v roce 2003, kdy byla upravena tak, aby odpovídala novým politickým a legislativním poměrům v naší republice.
Jeden panel je pak věnován pomoci, kterou poskytl Neukölln Ústí po ničivých povodních v roce 1997. Tehdy výrazně přispěl na opravy mateřské školy, základní školy a sokolovny v Kerharticích, které poškodila velká voda.

Kdy bude výstava otevřena v Neuköllnu a kdy v Ústí nad Orlicí?
Výstava bude otevřena v prostorách neuköllnské radnice v rámci oslav výročí pádu Berlínské zdi 9. listopadu, v Ústí nad Orlicí bude pak expozice s největší pravděpodobností otevřena 20. listopadu v prostorách městského muzea v Hernychově vile, kdy si budeme také my připomínat podepsání partnerské smlouvy.

Jak dnes vnímáte partnerství mezi Ústím a Neuköllnem a co vám osobně přineslo?
Za těch dvacet let tam mám především spoustu známých lidí, s některými jsme i hodně blízcí přátelé. Myslím si, že ty kontakty jsou úžasné, i když třeba po roce 2000 trochu ochably, protože prostě byly jiné starosti. Ovšem stále se každoročně několik akcí koná. A já si především vážím pravidelné spolupráce škol, především pak Gymnázia Ústí nad Orlicí s tamní Clay – Oberschule a také Gymnáziem Alberta Einsteina. Znají se kantoři i studenti, jde o výměnné pobyty, kdy se bydlí v rodinách, ty vazby jsou dnes opravdu velmi úzké a rozhodně smysluplné.