Oproti tomu antigenní testy podle vědců z české akademie věd, mají mnohdy úspěšnost nižší. Podle studie Univerzity Karlovy a motolské nemocnice se pohybuje citlivost testů kolem 75 procent. Jak výcvik probíhá, kteří psi jsou nejvhodnější a co jejich čich ještě „zvládne“, přiblížil v rozhovoru pro Deník Petr Müller z Generálního ředitelství cel, který má výcvik služebních psů na starosti. Na letišti v Pardubicích minulý týden celníci ukazovali, jak psi bez problémů najdou po čichu větší počet bankovek.

Petr Müller, ředitel odboru Dohledu, Generální ředitelství cel ČR.Petr MüllerZdroj: Hans ŠtemberaCelní správa představila veřejnosti v listopadu loňského roku šest psů, kteří po ukončení výcviku, měli zvládnout rozpoznat, že má člověk covid-19. Jak to pes může poznat?
Podobný výcvik a možnosti použití psů v reakci na aktuální situaci ve světě se šířením koronaviru dělaly i další země, například Německo nebo Finsko. Vzájemně jsme si předávali naše zkušenosti. Princip výcviku vychází z předpokladu, že reakci určitých látek v těle člověka cvičený pes rozpozná. Samozřejmě do podoby pachu člověka vstupují další specifické faktory, ale pokud se pes setká během výcviku s dostatečným počtem vzorků, ten základ, to, co je stejné, dokáže spolehlivě určit.

Jedná se tedy o podobný výcvik, jako když se vycvičení psi učí rozpoznat nemocné malárií nebo lidi s nádorovým onemocněním?
Ano, princip výcviku nebo reakce služebního psa jsou určitě stejné, rozdíl je pouze v té konkrétní látce nebo reakci těla. Ale vlastní výcvik a princip vyhledávání je stejný. Pokud pes zjistí látku, na kterou je trénován, pasivně ji označí, tedy zamrzne. Z toho psovod jasně pozná, že látku odhalil. Díky tomuto psi mohou být v kontaktu s lidmi, nepoškodí zavazadla, která prohlíží ani vybavení a podobně.

Zmínil jste psovody, jak důležitý je vztah psa a jeho psovoda právě pro práci u celníků?
Úspěšnost dvoučlenného týmu závisí právě na psovodu nebo kynologovi. Ten musí psa dostatečně namotivovat, aby ho výcvik a následně praxe bavila. Zároveň se musí velmi dobře znát a mít mezi sebou důvěrné pouto. Zvíře má ovšem určitou kapacitu, takže necvičí v kuse deset hodin. Na každého vychází v průměru dvě až tři hodiny. Už samotná příprava výcviku každého psa zabere spoustu času. V terénu zvládne pes zkontrolovat za 12hodinovou směnu i šest až osm letadel. Samozřejmě závisí i na počasí, pokud je velké horko, výkon klesá.

Petr Müller (plk. Ing. Petr Müller)

Praxe ve veřejné správě:

2017 – 2021 ředitel odboru Dohledu (Generální ředitelství cel Praha)
2008 – 2017 zástupce ředitele odboru Dohledu (Generální ředitelství cel Praha)
2005 – 2008 metodik odboru Dohledu (Generální ředitelství cel Praha)
2004 – 2005 vedoucí hlavní skupiny mobilního dohledu (Celní ředitelství Ústí n. L.)

Zdroj: Celní správa ČR

Kolik psů celní správa v České republice na vyhledávání různých látek vlastně má?
Momentálně máme šedesát čtyři psů, kteří mají různé specializace. Snažíme se o co největší komplexnost jejich použití, takže většinou je jeden pes trénován na dvě látky. Obecně jejich počet udržujeme kolem sedmdesáti psů. Bohužel ani jim se nevyhýbají nemoci a někteří jsou pak ze zdravotních důvodů ze služby vyřazeni.

Můžete říci, jak výcvik psů probíhá?
Na začátku pes musí zvládnout výcvik poslušnosti, pak se přidávají další úkony. Pes si musí dobře navtiskat (pozn. seznámit se) pach, který bude mít za úkol vyhledávat. Přes vzorky se s ním seznamuje a následně zkouší mezi dalšími vzorky najít ten správný. Když je úspěšný, je odměněn. Pro ně je pak i služba vlastně neustálou hrou. Výcvik obvykle trvá tři měsíce a stojí přibližně 250 až 300 tisíc. Tím to ale nekončí, každý měsíc si s psovodem dále opakují, mají vlastní vzorky k dispozici. A jednou za rok mají deseti denní kondiční kurz, kdy přijedou zpět do výcvikového centra a opakují s instruktory. U výcviku na covid jsme vybrali už psy vycvičené na jiné kategorie, takže ta základní část odpadla.

Bylo to tedy jednodušší?
To rozhodně ne, protože když už je pes vycvičen na nějaké komodity, které mají velmi intenzivní a specifický pach, jako je tomu třeba u tabáku nebo omamných a psychotropních látek, je pro něj poměrně složité se přeorientovat na úplně jinou práci a úplně jiný rozsah pachu. Při tréninku jsme používali dva typy vzorků, jednak z roušek lidí pozitivně testovaných na covid a pak stěrů přímo z těla, kůže pacientů. Ty jsme získávali ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol. Stěr vznikne tak, že si pozitivní člověk dvě až tři minuty otírá kůži třeba na rukou. K dispozici jsme měli celkem téměř sedm tisíc vzorků. Oproti třeba bankovkám vlastně pracujete s něčím, co není vidět, přesto psi v řadě dvaceti vzorků dokážou s téměř pravidelnou přesností vybrat ty pozitivní.

Jaká je jejich úspěšnost?
Přibližně s osmdesáti procentní jistotou dokážou najít pozitivní vzorek. Tu dvaceti procentní neúspěšnost způsobuje, že každý covid pozitivní člověk se projevuje pachem trochu jinak. Nejde o jednu konkrétní chemickou látku. Zároveň rozsah nemoci je u každé osoby v jiném stavu, někdo je na začátku onemocnění, někdo na konci. A to jsou pro psy ty sporné případy.

Kde šest psů z covidového výcviku slouží?
Od začátku roku na letišti v Ruzyni pravidelně kontrolujeme týdně jedno letadlo. Když jsme začínali, tak situace byla jiná než dnes, protože nebyla povinnost testů nebo očkování, pokud vstupujete na palubu letadla. Pravděpodobnost, že by psi odhalili někoho, kdo je pozitivní, je tedy v současnosti už velmi nízká. Při kontrolách se zaměřujeme hlavně na destinace jako je Katar nebo Dubaj a na tranzitní cestující z Indie nebo Pákistánu, tedy rizikových zemí. Odhalili jsme tři lidi, kteří ale po PCR testu byli negativní. Jednoho psa jsme bohužel kvůli zdravotnímu stavu psovoda i psa vyřadili, takže jich zůstalo pět, což je ale pro tyto kontroly dostačující počet.

Jsou některé psí rasy na vyhledávání vhodnější?
Máme různé rasy služebních psů, nejvíce je belgických a německých ovčáků, ale máme i křížence. Takže nemyslím, že je to přímo o rase, ale spíše o vhodnosti konkrétního psa, o jeho vlastnostech a povaze.

Jak dlouho se psům u celníků věnujete?
Služební kynologii mám na starosti čtrnáctým rokem. Největší neznámou a zároveň výzvou byl určitě výcvik psů na rozpoznání covidu. Už jsem toho v kynologii zažil poměrně hodně a dovolím si říci, že ta česká je na špičkové úrovni. Běžně k nám jezdí kolegové ze Slovenska a z dalších zemí. Cvičíme psi pro Gruzii, Ameriku a další státy. Díky methanolové aféře jsme vycvičili v roce 2012 i psy na vyhledávání lihu, kdy psi dokážou najít v objektu schovanou nádrž nebo větší objem lihu. V současnosti spolupracujeme s Fakultní nemocnicí Bulovka na výcviku jednoho psa se specializací na rozpoznání rakoviny prsu. V případě, že to bude fungovat dobře bychom v budoucnu i jiné psy vycvičit na další obdobné nemoci.