Do každé z nemocnic bylo postupně převezeno 15 až 20 pacientů-figurantů. Jejich rolí se ujali studenti místních středních škol. „Traumacvičení pořádáme v našich nemocnicích pravidelně, většinou ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou. Při větších cvičeních, která probíhají pod záštitou Pardubického kraje, se aktivují všechny složky Integrovaného záchranného systému. Cílem je osvěžit si nastavené postupy a odstranit zbývající nedostatky v procesu. Každé cvičení přinese nové podněty, se kterými dál pracujeme,“ uvedl Josef Vamberský, bezpečnostní a krizový manažer NPK.

Traumatologický plán nastavuje postupy a brání chaosu

Hromadná neštěstí jako jsou dopravní nehody, přírodní katastrofy, epidemie a jiné havárie mohou nastat v jakýkoliv okamžik. Některým z nich lze předcházet, jiné jsou dílem náhody. Většinou mají ale jednoho společného jmenovatele, kterým je velký počet zraněných, jež potřebují akutní lékařskou péči. Poté, co se k obětem neštěstí dostanou hasiči a záchranáři, kteří osoby na místě vyprostí, ošetří a zajistí životní funkce, je potřeba je co nejdříve přepravit do nemocnice. Tam se o ně postará tým zdravotníků.

Na větší počet akutních pacientů se musí připravit celá nemocnice

Každodenní provoz nemocnic je uzpůsoben na běžný chod ambulancí, lůžkových oddělení i operačních sálů. Nemocnice jsou však připraveny i na nečekané události, mezi které hromadná nehoda bezesporu patří. V tu chvíli se režim nemocnice přepne a na řadu přichází scénář tzv. Traumatologického plánu NPK. Jeho cílem je vytvoření koordinovaného zvláštního systému poskytování neodkladné a následné péče. Urychleně se zajistí dostatečné kapacity personálu, lůžek nebo třeba zdravotnického materiálu včetně zásob krve.

Poté co kontaktní místo nemocnice obdrží zprávu o hromadném neštěstí z operačního střediska Zdravotnické záchranné služby a opětovně informaci ověří, spustí se v nemocnici přes systém SOS NEMO Traumatologický plán. Ten po zadání základních parametrů rozešle informace všem klíčovým osobám z řad zdravotníků i managementu společnosti.

Pracoviště centrálního příjmu, kam jsou pacienti přiváženi záchrannou službou, se zřizuje v prostorách vstupního vestibulu. Je tvořeno třídícím týmem, který přetřídí pacienty podle závažnosti poranění (P1 = těžce zranění, P2 = středně těžce zranění, P3 = lehce zranění), dále příjmovými týmy a posilovými pracovníky pro manipulaci a převoz raněných na oddělení nebo operační sály. Cvičení v Litomyšlské nemocnici se zúčastnil i primář chirurgického oddělení MUDr. Marek Serbák, který zastával funkci vedoucího lékaře třídění: „Mým úkolem bylo organizovat činnosti třídícího centra a koordinovat příjem pacientů. Třídit je a určovat, na jaké oddělení budou převezeni. V případě reálného spuštění traumaplánu bych sestavoval i operační týmy,“ uvedl.

Jak se změní provoz nemocnice při aktivaci Traumatologického plánu?

Běžné činnosti jsou v co nejkratším možném termínu omezovány, dokončují se probíhající zdravotnické výkony a vyšetření, nové se nezahajují. Omezení ale nesmí snížit kvalitu základní ošetřovatelské poskytované péče stálým pacientům. Pro uvolnění přístupových tras se odstraňují z chodeb lavice nebo stolky, ukončují se návštěvy a zvyšují zásoby obvazového materiálu a léčiv, stejně jako ložního prádla. V neposlední řadě primáři oddělení rozhodují o uvolnění nebo navýšení kapacit svých oddělení.   (tz)

Cvičení ve Svitavské nemocnici.