Statistiky hovoří jasnou řečí. Volby do parlamentu před čtyřmi lety měly na Orlickoústecku své rekordmany co se týče volební účasti. A tak jsme se zeptali starostů, jaký mají recept na vysokou volební účast. Naopak do Krasíkova mířila otázka, proč tehdy k volební urně přišlo jen 53,7 procenta voličů, tedy nejméně v okrese. Starosta Josef Knápek nevyloučil vliv vysokého věkového průměru… a nezájem. „Vypadá to tak,“ připustil.

Jeho kolegové se vyjadřovali k „veselejším“ číslům, a proto byli sdílnější. „Možná to je složením obyvatelstva, máme poměrně nízký věkový průměr, tím to asi trošku je. A hlavně lidi mají o volby zájem,“ zdůraznil Miroslav Veselý z Přívratu. „Na vysokou volební účast recept nemáme. Lidi tenkrát zkrátka chtěli jít volit. Ani volební místo není nijak zvláštní, a tedy přitažlivé, volí se na obecním úřadu,“ prohlásil skromně Pavel Vařečka, starosta Vračovic-Orlova, kde před čtyřmi lety jako jediní v okrese pokořili osmdesátiprocentní účast.

Na paty jim šlapal například Dobříkov. Jeho starosta Jiří Svatoš má o důvodech celkem jasno: „Domnívám se, že je to tím, že naše obec je činorodá, lidi mají zájem o veřejné dění celkově, takže je zajímají i volby. Účast bývá vysoká při každých volbách. Lidem není lhostejné, co se kolem nás děje, a chtějí to sami nějakým způsobem ovlivnit.“ Starosta připojil i domněnku, že letos Dobříkovští můžou účast ve volbách spojit po oba dny se zajímavými akcemi. „Když se lidi v pátek půjdou podívat na branně-bezpečnostní cvičení pro děti, třeba se staví i ve volební místnosti. A v sobotu, když chlapi půjdou na fotbal, tak můžou jít taky odvolit,“ domnívá se Jiří Svatoš.