Takto starý strom, tedy přes 400 let, odhalil jeden z dvojice výzkumů jesenických lesů, které se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v rezervacích v oblasti Pradědu a na Králickém Sněžníku. Ukázaly, že tato území jsou významným centrem biodiverzity. Z výzkumu Agentury ochrany přírody a krajiny a České zemědělské univerzity v Praze se bude vycházet při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat.

Výzkumy pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly. Zjišťují, jakou mají nyní strukturu a jaké organismy je obývají.

Odborníci doložili, že většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka, na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva.

„Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let, uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.

Pojď, ty seš šikovnej. Policista dovedl koně do ohrady díky své svačině
Úplatky fungují. Policista nalákal koně do ohrady u Semanína díky své svačině

Přítomnost stromů úctyhodného stáří dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí. „To je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ dodal Vojtěch Čada.

Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu. Některá místa v horách tak připomínají prales.

„Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů,“ doplnil Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Stavba dálničního obchvatu Vysokého Mýta, konec února 2024
Obchvat Vysokého Mýta jede! Podívejte se na stavbu dálnice ve videu z dronu

V lesích okolo vrcholu Králického Sněžníku věk porostů výzkumníky překvapil. Svědčí o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách.

„V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku byly zjištěny desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo na každé lokalitě nalezeno kolem padesáti vzácných a ohrožených druhů, které v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti,“ uzavřel Miroslav Havira.