Nejde zdaleka jen o Babišův Agrofert, který by na nových pravidlech bruselských dotací pro zemědělce tratil. V Česku, na rozdíl od většiny západoevropských zemí, celkově převažují spíše velké farmy.

Dnes má na dotace nárok každý zemědělec. Peníze z EU dostává podle rozlohy pozemků, na kterých hospodaří. Podle Evropské komise by ale od roku 2020 měla být maximální výše plateb 100 tisíc eur ročně. Na tom by tratily právě větší farmy.

Čeští zemědělci jsou proti a ministr zemědělství Miroslav Toman už do Bruselu vzkázal, že podrobná pravidla rozdělování dotací by měl Brusel nechat na členských státech. „Jsme přesvědčení, že je nezbytný rovný přístup ke všem zemědělcům. Musíme vnímat větší, střední, ale i malé podniky, a proto chceme, aby zastropování plateb nebylo povinné, ale bylo ponecháno na rozhodnutí členských států,“ uvedl v Zemědělském družstvu ve Sloupnici hejtman Martin Netolický (ČSSD) a stejně jako krajský radní a novopečený senátor Michal Kortyš (ODS) podepsal protestní petici.

„Rovný přístup ke všem zemědělcům je nezbytný. Budeme proto dělat vše, co je v našich silách, aby tomu tak v budoucnu bylo. Zastropování by se totiž týkalo i běžných malých zemědělců, kteří se tak dostanou do velké nevýhody,“ uvedl Kortyš.

Do nových pravidel bruselské Společné zemědělské politiky po roce 2020 chtějí hlavně protlačit doložku, že nebudou muset být implementována povinně, ale na zvážení každého členského státu.

Že se nejedná o žádné stranické politikum, potvrzuje i podobný postoj odcházejících senátorů Radko Martínka či Jana Veleby.

„Farmy, které žádají o podporu, jsou většinou konkurenti Agrofertu,“ poznamenal Martínek.

Z petice
Žádáme vládu ČR a Poslaneckou sněmovnu ČR, aby zajistila rovné podmínky českých zemědělců vůči ostatním zemědělským subjektům v EU v rámci realizace Společné zemědělské politiky po roce 2020. Rovné podmínky mezi zemědělci v EU mohou být nastoleny pouze tehdy, pokud se nebudou uplatňovat principy znevýhodňující farmy a podniky dle velikostních charakteristik, jako jsou například „degresivita“, nebo „zastropování“ podpor EU. České zemědělství, v důsledku dědictví předlistopadového politického vývoje, vykazuje v průměru nejvyšší hodnoty velikosti farem, což by mělo v budoucnu vyústit v dramatické krácení přímých plateb a některých podpor Rozvoje venkova v ČR, oproti ostatním konkurentům v EU.