Letošní Velikonoce se díky brzkému jarnímu úplňku slaví již na konci měsíce března. Možná, že tím lépe vynikne jejich podstata. Tyto největší a nejstarší křesťanské svátky nejsou totiž svátky příchodu jara, i když jaro k nim patří, ovšem pouze na naší severní polokouli. Jsou to ve skutečnosti svátky něčeho podstatnějšího: „Jak jste bláhoví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci!" (Lk. 24.25), napsal evangelista Lukáš. Zmrtvýchvstalý Ježíš adresoval tuto jemnou výtku dvěma ze svých učedníků, kteří se vraceli z Jeruzaléma do Emauz.
Zprávy o tom, že Ježíš přemohl smrt a že lidská budoucnost neskončí smrtí těla, to znamená propadem do nicoty, pokud postavíme priority svého života na Ježíšově poselství v evangeliích, jsou velmi radostné. Až se o letošní Velké noci (Bílé sobotě večer) nebo v hluboké noci před svítáním na Neděli všech nedělí sejdou křesťané a lidé dobré vůle u velikonočního plamenu, od kterého bude zapálena svíce, zvaná paškál, opět zazní poselství o tom, že naděje na věčné jaro života není pouhou frází.
Bohumil Šitavanc
katolický kněz
Brandýs nad Orlicí
