Nervozita, stres, stejně jako úsměvy, dobrá nálada. To vše bylo k vidění v pondělí ráno na ústeckoorlickém gymnáziu, kde se podobně jako v dalších středních školách Pardubického kraje rozběhly maturitní zkoušky. Dvacet šest oktavánů z 8. B a devětadvacet žáků 4. A čekala první část jejich „zkoušky dospělosti“. Písemná maturitní zkouška z českého jazyka, pro někoho obávaná část, pro jiného hračka.

Psaly se úvahy, eseje, vyprávění

Češtináři obou maturitních tříd, jimiž jsou Dita Motlová a Jakub Brdíčko, dali dohromady hned osm zajímavých témat. Z nich pak ředitel gymnázia

Miloslav Chvátil vybral „finálovou čtyřku“, kterou oktaváni přesně v osm ráno uviděli na tabulích. A měli o čem přemýšlet.
Někteří si po čtvrthodince dumání zvolili ohlédnutí za osmi, respektive čtyřmi lety na gymnáziu v práci „Zavřete oči, odcházím“, jiní se pokusili o charakteristiku záporného literárního hrdiny. Třetím tématem byla úvaha o demokracii v naší společnosti, nechyběla ani klasika maturitních písemných prací v podobě vyprávění. Vyučující tentokrát hledali inspiraci v citátech Karla Čapka, které se kromě posledně jmenovaného tématu objevily ještě v zadání jedné práce.

Za rok už bude všechno jinak

Nejen ústecké gymnázium čeká příští školní rok velká, roky připravovaná a několikrát odkládaná změna.
Maturovat se bude podle zcela nového modelu, kdy ke společné maturitě přibude profilová část. Ve výsledku se novinka ve školství dotkne také písemných prací, které budou mít podstatně menší rozsah. „Jedná se o šedesátiminutovou esej, ta bude jednou ze tří částí společné zkoušky. Není to tedy slohová práce klasického typu jako dnes,“ upřesnil ředitel školy Miloslav Chvátil. Starý model, pocházející ještě z hloubi padesátých let, pamatuje ředitel ústeckého gymnázia coby student i kantor. V Ústí nad Orlicí učí český jazyk s přestávkami od roku 1972 a jak připustil, on i jeho kolegové strávili s „klasickou maturitou“ celý svůj učitelský život. Včerejší den byl tedy pro ně jakousi derniérou. A možná také začátkem nového českého středního školství.

JAN POKORNÝ