Přijela, aby studenty seznámila s tímto výjimečným mužem, který je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a také se zvůlí komunistické totality, jíž nakonec podlehl.

V úvodu Cvetlerová studentům nastínila, jak je s Toufarem vlastně spřízněná - sama s úsměvem dodala, že rodinné vazby nebývají vždy nejpřehlednější. Následně vyprávěla o tom, jaký byl prastrýc dle slov její maminky Marie Pospíšilové, rozené Toufarové. Ta mu dělala na faře v Číhošti hospodyni. „On byl výjimečný člověk, pomáhal prostě lidem, bez ohledu na to, jestli je to katolík nebo komunista. Když viděl, že se blíží bouřka a je třeba naložit seno na fůru, sundal si kabát a šel pomoci. Nemohl se dívat, jak kluci neumějí tancovat, a tak jim zajistil tanečního mistra. Lidi ho měli rádi." V jejím vypravování nechyběl ani humor - třeba když popisovala, že si kněz nedovedl sám ani vyměnit žárovku, natož opravit motorku, a proto mu s těmito praktickými záležitostmi musela pomáhat právě paní Pospíšilová.

Po odlehčeném začátku přešla Cvetlerová k okolnostem Toufarova zatčení. Připomněla i propagandistický film Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení, a vysvětlila, za jakých podmínek byl natočen a v kolika ohledech se snímek, který se v roce 1950 v Číhošti raději vůbec nepromítal, lišil od skutečnosti. Hovořila dále o praktikách komunistické Státní bezpečnosti a zneužití případu Josefa Toufara a číhošťského zázraku k tažení proti církvi a lidem, kteří odmítali kolektivizaci. Dále zmínila, kde páter Toufar zemřel a jak se jeho rodina o smrti dozvěděla až po čtyřech letech. Následoval popis nelehkého hledání ostatků, které měly zůstat nenávratně ztraceny kdesi na Ďáblickém hřbitově, ovšem díky nemalému úsilí mnoha lidí se podařilo je nalézt a převézt zpět do číhošťského kostelíka.

V závěru Cvetlerová nechala prostor pro dotazy z řad posluchačů. Když zhruba po hodině a půl beseda končila, namísto tradičního ruchu a veselí provázel hloučky odcházejících studentů tlumený hovor a tváře zračící pohnutí. Snad i takové povídání s mladými lidmi přispěje k tomu, aby se temné stránky české historie neopakovaly.