Obec Orlické Záhoří provozuje Informační centrum. V průběhu tohoto roku je realizován projekt: Co je u sousedů k vidění, jehož cílem je nashromáždění a zpracování informací z INFORMAČNÍCH CENTER ORLICKÝCH HOR A PODORLICKA A SOUSEDŮ Z BYSTŘICKÝCH HOR a vytvoření informačních česko-polských tabulí včetně malého průvodce, který bude návštěvníky informovat o možnostech výletů pro letní či zimní období v dané příhraniční oblasti. Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.

Informační centrum v Orlickém Záhoří je partnerem polského informačního centra v Bystrzyce Klodzkiej, které je od 22. června 2009 otevřeno v nových prostorách na Malym Rynku.

Obcí projíždí o víkendech a svátcích mezinárodní autobusová linka cyklobusů a skibusů : Nové Město n. Metují – Náchod – Kudowa- Zieleniec – Mostowice- Orlické Záhoří – Šerlich.

Tipy na výlety z Orlického Záhoří:

Na Velkou Deštnou

Ke Kunštátské kapli

Po naučných stezkách Bedřichovka, Okolím Deštného, Po hřebeni Orlických hor, Zemské brány …

V obci Orlické Záhoří stojí za prohlídku celoroční výstava dobových a současných fotografií Orlického Záhoří a okolí, za zhlédnutí stojí i pomník Josefa II., který zde kosil oves, pamětní deska Ignáce Preisslera –významného barokního malíře skla a porcelánu, který v obci žil a pracoval.

Důležitý je i rozcestník pod kostelem, který turisty informuje, jakým směrem se vydat. Nelze zapomenout na výlety do polského příhraničí na kole, autem či autobusem, k pramenům Divoké Orlice, neboli Torfowisku pod Zielenciem – směr na Duszniki Zdrój Muzeum papíru – Duszniki Zdrój, Dworek Chopina Duszniki Zdrój, Polanica Zdrój, Kudowa Zdrój – Muzeum hraček, Aquapark.

Bystrzyca Klodzka: královské město, dílo středověké urbanistiky. Městská turistická trasa nabízí: Rytířskou baštu, Muzeum zápalek, Kladskou baštu, radnici, bývalé fojtství (středověká obytná věž), vodní bránu, městské brány, farní kostel a budovy.

„Práce v obci není jen vizitkou starosty, ale celého zastupitelstva,“ míní starosta Vojtěch Špinler

Vojtěch Špinler začal dělat starostu v roce 1997 po nedokončeném volebním období bývalého starosty obce. „Dříve jsem byl starosta neuvolněný, ale poslední volební období, po nárůstu administrativy na obcích a počátku čerpání dotací z Evropských fondů, bylo již nemožné, abych dělal dvě zaměstnání najednou, a jsem starostou uvolněným,“ vysvětluje.

Přiznává, že ze začátku, než se naučil, co starosta vůbec má dělat a co všechno spadá do jeho kompetence, to bylo dost těžké, ale zastupitelstvo obce mu bylo dost velkou oporou a dodnes tomu tak je.

„Práce v obci není jenom vizitkou starosty, ale i celého zastupitelstva. Vše, co se nám podařilo prosadit a uskutečnit, je práce hodně lidí a ne jenom zásluha starosty,“ tvrdí Špinler.

S jakými předsevzetími a cíli jste vstupoval na obecní úřad, co z toho se již podařilo uskutečnit?

Cílů bylo hned několik, ale bohužel ne všechny se podařilo naplnit. Jedním z hlavních cílů bylo například udržení školy v obci. V rámci úspor bylo nutné školu integrovat s mateřskou školkou, čímž došlo k velice efektivní úspoře financí. Školu se nám podařilo udržet a konečně v roce 2007 kompletně zrekonstruovat vnitřní prostory, včetně výměny oken a celé střechy. Dalším předsevzetím bylo převést bezúplatně kostel sv. Jana Křtitele, který je významnou dominantou a kulturní památkou, do majetku obce a zároveň zahájit jeho opravy. Postupně obec investovala do kostela nemalé finanční prostředky, např. na opravu vitrážových oken, věže kostela, dveří, oltáře, střechy apod.

V obci se nám podařilo také vybudovat víceúčelovou vodní nádrž, která slouží nejen jako odběrné místo požární vody, ale zároveň je využívána jako přírodní koupaliště nebo v zimě k bruslení.

Dále naše obec zaštiťuje v zimě úpravu běžeckých tratí v Orlických horách a je hlavním partnerem největšího přeshraničního projektu v rámci rozvoje turistiky. Také se nám podařilo v letošním roce za podpory evropských fondů zakoupit sněžné pásové vozidlo na úpravu běžeckých tratí.

Před několika lety se nám podařilo prosadit znovuotevření hraničního přechodu s Polskem a opravy přístupových komunikací k tomuto přechodu. Dnes jsou budovy hraničního přechodu v majetku obce a jsou využívány jako keramická dílna.

Jedním z dalších úspěchů a předsevzetí, které se naplnilo, je odkoupení zdevastovaného areálu dřevotvaru od bývalého majitele Dobrovolným svazkem obcí BioTop, založeným v loňském roce obcemi Orlické Záhoří a Bartošovice v Orlických horách. V bývalém dřevotvaru je již započata rekonstrukce, při níž zatím došlo k opravě střechy, výměně oken a opravy elektroinstalace tak, aby bylo možno již v průběhu prázdnin rozjet linku na výrobu ekologických a ekonomicky úsporných peletek. V areálu dřevotvaru by tak mělo vzniknout několik pracovních míst a obec získá vlastní a výhodný zdroj dodávky tepla do budov v majetku obce.

Co se naopak nedaří a proč? Na co obci chybí finance, jak je chcete získat?

Co se nám od počátku nedaří, je v obci vybudovat vhodné zázemí na pořádaní kulturních akcí. Dříve v obci býval v budově hostince Orlický dvůr velký sál, který sloužil jako kino a zároveň se zde pořádaly plesy a zábavy. Bohužel tato budova byla odprodána do soukromého sektoru a posléze vyhořela. Tento objekt je již několik let ve stále stejném zničeném stavu a sál nelze využívat. Snažili jsme se s majiteli jednat o prodeji, prozatím však bezúspěšně.

Pokusili jsme se navrhnout výstavbu nového kulturního centra, avšak pro obce do pěti set obyvatel je stavba kulturního centra odpovídající kapacity finančně i dotačně zcela nemožná. Nejsem však pesimistou a o sehnání finančních prostředků a jednání s majiteli bývalého sálu budu i nadále usilovat. Jsem si vědom, že pořádání kulturních akcí je prioritou každé obce a lidi v obci spojuje. Nyní jsme při pořádání kulturních akcí odkázáni, a to pouze v létě, na hřiště.

Další z věcí, která se nám zatím nepodařila, je výstavba Skiareálu Jadrná, kde je jediným investorem obec. Tento úkol jsme si dali jako prioritu již před osmi lety a předpokládáme, že výstavba podpoří pro nás tak důležitý turistický ruch a následný provoz vytvoří velmi potřebná pracovní místa. V této věci nás však bohužel brzdí někdy až příliš byrokratičtí úředníci, kteří nechápou těžký život lidí žijících na horách a v pohraničí. Doufám, že se nám podaří s výstavbou pohnout, dokud můžeme čerpat dotace z evropských fondů. Málokdo z lidí, kteří nikdy nepracovali na čerpání jakékoliv dotace, si uvědomí, jak těžké a někdy i velmi finančně náročné je tuto dotaci vůbec získat. Veškeré dotace z EU jsou, bohužel, předfinancovatelné, což znamená, že obec projekt zafinancuje a až po následných několika kontrolách je tato částka obci navrácena. Obec jako žadatel po realizování projektu může na investované peníze čekat i několik měsíců. Tyto investice musí obec většinou zaplatit z úvěru, kde platí peněžnímu ústavu nemalá procenta a v některých případech jí ani žádná banka peníze nepůjčí. Jsou obce, které z těchto důvodů raději dotace vůbec nečerpají.

V čem spoléháte na pomoc občanů?

Na pomoc občanů především spoléhám v aktivním zapojení jak v kulturních akcích, které obec pořádá, tak i v podpoře výstavby a uskutečnění předtím zmíněných projektů. Lidé v obci nás již několikrát podpořili, a to ať formou petice nebo osobní pomocí, když bylo potřeba. Není mnoho lidí, kteří v dnešní době, kdy ekonomická stránka života není nejlepší, je ochotno něco dělat dobrovolně a na úkor svého volného času a zájmů bez nároků na odměnu. I tak se však najde dost dobrovolníků, což nám pomohlo např. při opravě havárie vodovodu, při úpravě areálu hřiště nebo při již zmiňovaných kulturních akcích.

Nezanedbatelně nám pomáhají i chalupáři, kteří mají k Orlickému Záhoří osobní vztah. Tímto bych chtěl všem těmto lidem poděkovat.

Co podle vás patří mezi největší pozitiva obce, kterou spravujete, co jí naopak chybí?

Za největší klad obce považuji rovinatou polohu a charakter krajiny. Orlické Záhoří je nejvýše položenou obcí v Orlických horách a leží přímo na hranicích s Polskem. Je zde nezničená a nedotknutá příroda obklopující obec, která se nachází na severovýchodní straně hřebenu Orlických hor. Obec má vzhledem k této jedinečné poloze velké možnosti, které se týkají turistického vyžití v letních i v zimních měsících.

Naopak v obci chybí již dříve zmiňované kulturní centrum a lyžařský vlek. Negativem života v této oblasti Orlických hor je málo podpořený a nerozvíjející se podnikatelský sektor, který je vzhledem k odlehlosti a velkým vzdálenostem jen těžko prosaditelný.

Jediná možnost je v podpoře rozvoje turistiky a tím i návratu služeb do této oblasti.

Jak rozvíjíte spolupráci s okolními obcemi, případně partnery v zahraničí?

S okolními obcemi se nám velice dobře spolupracuje ať již formou DSO BioTop nebo DSO Orlické hory. Navzájem si například s obcí Bartošovice v Orlických horách a Deštné v Orlických horách vypomáháme a to nejen v otázkách turistiky, ale také např. zapůjčením techniky či stanů a lavic na kulturní akce. Velkým zázemím jsou pro nás i města Rokytnice v Orlických horách a Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou jako naše ORP je nám oporou také prostřednictvím DSO Mikroregionu Rychnovsko, kde jsme také členem. Zahraničním partnerem je pro nás město Bystřice Kladská, se kterou jsme uskutečnili již několik velkých i malých projektů a je také naším partnerským městem.

Jak se staráte o to, aby mladí obyvatelé neopouštěli obec a žili zde?

Tuto otázku řešíme již několik let, bohužel však bezvýsledně. Mladí lidé musí do měst za studiem a poději si tam hledají i práci, protože zatím nemáme mnoho možností nabídnout jim pracovní místa. Někteří obyvatelé dojíždí za prací i několik desítek kilometrů denně, ale v zimě je to velice obtížné, proto si většina z nich hledá ve městech i bydlení.

Před odsunem po druhé světové válce zde bylo více než dva tisíce obyvatel, kteří všichni pracovali v zemědělství, lesnictví, službách nebo drobném průmyslu.

Tato doba je však minulostí a oblast bývalých Sudet se již nikdy nezalidní tak jako dřív.

Dnes je trendem stěhování obyvatelstva do větších měst a to je problém většiny odlehlých nebo malých obcí, které jsou i finančně diskriminovány ve svých rozpočtech.

Je problémem každé obce s malým počtem obyvatel a velkou rozlohou udržet služby jako je pošta, obchod, zdravotní středisko, školu nebo školku. Pokud tyto služby v obci nejsou, začne pochopitelně odliv obyvatelstva do míst, která je můžou nabídnout.

Všechny tyto služby v obci máme. Jsem proto přesvědčen, že s nastartovaným rozvojem infrastruktury a turistiky zde začne obyvatel přibývat.⋌

Zajímavosti z historie Orlického Záhoří

První písemná zmínka o vsi Kunštát, nyní Orlické Záhoří je z roku 1623, popisuje inventář majetku na statku Svinné Karla z Vlkanova a části solnického panství, majetku na vsi Kunštát jinak Vracov.

Dominantou obce Orlické Záhoří je pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1754 – 1763, kterému předcházel kostel dřevěný. V současnosti je kostel využíván mimo církevních obřadů také ke kulturním a výstavním akcím obce. V budoucnu zde bude umístěna stálá expozice věnovaná významnému baroknímu malíři skla a porcelánu Ignáci Preisslerovi (1676 – 1741) a sklářství, speciálně zaměřená na rafinaci skla v Orlických horách (malování, broušení).

V roce 2006 byla slavnostně u kostela odhalena malířova pamětní deska, kterou si připomínáme jeho život a dílo v Kunštátu na panství hrabat Kolowratů Libštejnských ve východních Čechách. V září roku 1779 navštívil Kunštát císař Josef II., který na jedné ze svých inspekčních cest Kunštátem kosil oves na poli sedláka Nutze. Obnovený pomník z roku 1996 připomíná místo, kde oves kosil.

Další významné osobnosti:

Ignác Rohrbach

(1691 – 1747) řezbář – slezský sochař, narozen v Kaiserswalde (Lasówka) naproti Bedřichovce.

Karel Plachetka

(1877 – 1961) významný ornitolog, narozen v Bedřichovce, jeho ucelená bohatá sbírka 255 ptačích druhů je uložena v Muzeu a Galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.