Že je nedostatek vody v severozápadní části Haiti kritický, se na vlastní oči přesvědčil velitel loňské mise Jan Kyselý. „Standardně jsme si tam kupovali půllitrové PET lahve balené vody. Během jednoho vrtání, zhruba v poledne, kdy je na Haiti kolem čtyřiceti stupňů ve stínu a obrovská vlhkost, jsem lahev vzal, otevřel a vypil na ex. Kolem mě bylo asi deset dětí, co si tam hrály, povídaly, zpívaly, a ve chvíli, kdy já jsem tu lahev vypil, se všechny úplně zastavily, přestaly mluvit, začaly na mě koukat. Bylo vidět, že je pro ně voda opravdu vzácná a že pro ně není běžné, aby se mohly napít vody neomezeně," vypráví silný zážitek Jan Kyselý.

Pijí dešťovou vodu

Lidé pijí dešťovou vodu, kterou se jim podaří zachytit, a vodu z potoků a říček, které se ale v létě mění ve vyschlá řečiště. „Zvláště v horských vesnicích, na které se zaměřujeme, je nedostatek vody akutní. Ostrov má krasové podloží a je náročné vykopat studnu ručně, tamní obyvatelé si nedokážou získat přístup k vodě sami. Je potřeba technika a ještě někdo, kdo ji umí obsluhovat," vysvětluje velitel loňské mise.

Náročná mise

Je nutné investovat do technického vybavení, vyvrtané studny vyžadují kontroly a opravy. „Mise, kterou tam provozujeme, je finančně hrozně náročná, používáme stroje, těžkou techniku, a to vyžaduje neustálou údržbu. V tuto chvíli jsme vyhloubili tolik studní, že jejich samotný servis nám zabírá obrovskou spoustu času," uvedl manažer projektu Ivo Roškanin. Nyní je prioritou udržet v provozuschopném stavu už vyhloubené studny, vrtání nových je dlouhodobější vize.
Aby mohla na Haiti vyrazit servisní mise, je nutné sehnat peníze i na nákup nového osobního auta. „Stávající má tolik poruch, že už to není slučitelné s tím, aby dál fungovalo. Auto je přitom základní prostředek pro to, abychom mohli na Haiti cokoliv dělat," vysvětlil manažer projektu, který byl na Haiti předloni.
Humanitární pomoc je náročné uvést do praxe. Překážkou je nefungující byrokracie a protahování ze strany úřadů. „Pro nás konkrétně to bylo při získávání kontejneru z přístavu, kdy bylo potřeba spousta papírování kolem. Úředníci si otevřeně říkají o úplatky a často ani po tom, co jim úplatek dáte, se celá ta administrace nikam neposune," vysvětlil Jan Kyselý. Dalším problémem je nedostatečná materiálně-technická podpora. „Pokud by se nám tam například rozbila vrtací technika, tak není možné na místě získat náhradní díly. Je potřeba je posílat ze Spojených států nebo přímo z Evropy, což znamená, že každá taková zásilka je velice drahá a samozřejmě to trvá řádově desítky dnů a mise se tím zdržuje," uvedl velitel loňské mise.

Praga a Praha

Název Praga-Haiti je odvozený od nákladního vozidla Praga V3S. Dva náklaďáky tohoto typu na ostrov pracovníci projektu přepravili a používají je tam. Název odkazuje také na hlavní město České republiky a cílový ostrovní stát. Právně je projekt zakotvený v neziskové organizaci Fidcon z Jablonného nad Orlicí. Dlouhodobě na projektu pracuje základní tým čtyř lidí společně s dalšími spolupracovníky, konzultanty a pomocníky.
Dílo Praga-Haiti by se ale nemohlo uskutečnit bez fanoušků, dobrovolníků a dárců. Přispět na projekt je možné buď na účet veřejné sbírky 2900234848/2010, nebo formou dárcovské SMS ve tvaru DMS PRAGAHAITI na číslo 87 777. Cena jedné DMS je 30 Kč, Praga-Haiti obdrží 28,50 Kč. Náklady na jednu vrtařskou misi se pohybují kolem 700 tisíc korun, přičemž na výstavbu jedné studny je potřeba zhruba 130 tisíc korun.

Bilance projektu Praga-Haiti:
- zprovozněno 33 studní s pitnou vodou (průměrná hloubka 42 m, nejhlubší vrt 106 m)
- studny využívá přibližně 25 000 obyvatel Haiti
- celkem téměř 100 vrtů (včetně vrtů průzkumných a neúspěšných – slaných, vápenatých, suchých, ukončených předčasně z důvodu nestabilní horniny)
- na Haiti vysláno devět technických misí, z toho šest misí vrtařských
- 32 vyslaných pracovníků

Hana Strnadová