Sbírky, lazarety

28. července 1914 připojil císař František Josef  I. svůj podpis k vyhlášení války Srbsku. Začala mobilizace. Na počátku války panovalo v převážně německém Lanškrouně nadšení. Lidé byli přesvědčeni, že Rakousko – Uhersko brzy zvítězí. V září vláda zrušila občanská práva daná ústavou z roku 1861 (svobodu osobní, svobodu slova, svobodu shromažďování, nedotknutelnosti listovního tajemství a další), byla zastavena činnost mnoha spolků. Zmizely z oběhu drobné mince. Některá města či podniky, např. lanškrounská firma Pam & Company, si daly natisknout drobné peníze po koruně a 50 haléřích. Úřady to záhy zakázaly.
Ve všech městech se konaly sbírky pro Červený kříž, zřizovaly se lazarety a na ošetřování se podíleli místní lékaři a dobrovolné ošetřovatelky. Také v Lanškrouně se 18. září obecní zastupitelstvo usneslo, že zřídí nouzový špitál pro raněné vojíny v domě Františka Klementa (viz. dobový snímek). Obec obstarala železné postele, osvětlení, topení a Červenému kříži zaplatila za stravování německých vojínů. Ve školách byly shromažďovány byliny na čaj, vláknité rostliny, divoké ovoce a kosti. Ze zbytků plátna vznikal obvazový materiál. Dívky pletly rukavice a čepice.

Lanškroun špitál.
Do Lanškrouna přijelo 34 haličských uprchlíků, kteří byli ubytováni v hostinci v Kypuši. Od října bylo vydáno nařízení o snížení výroby piva o 50 – 60 procent. Přehlídka osob povinných službou v domobraně z ročníků 1878 až 1890 byla vyhlášena na dobu od 16. listopadu do 31. prosince. Podrobit se jí měli všichni, kdo byli uznáni při odvodech za zbraně neschopné nebo byli superarbitrováni. Vyhláškou následujícího roku byli povoláni ke službě ve zbrani. Válka postupně odčerpávala z města mužskou sílu, byli odváděni stále starší muži a mladší hoši. Práci museli zastat starci, ženy a děti.

Chlebenky, tučenky

11. dubna 1915 byly zavedeny chlebenky. Obec vydává přednostně domácnostem pro každou hlavu chlebenku. Jen na nádražích, restauracích, v jídelních vozech a na lodích se směly podávat chléb a pečivo v přiměřeném množství. Okresy byly rozděleny pro potřeby zásobování do tří skupin: vývozní, soběstačné a dovozní.
Okresní hejtmané nutili rekvizicemi plnit dodávky. Ačkoliv si delegace z obcí stěžovaly na špatné zásobování, rekvizice a exekuce, lanškrounský hejtman Hlawa dostal za tuto činnost záslužný kříž. Lanškrounská obec požádala o příděl deseti vagonů pšenice a pěti vagonů žita, aby bylo zajištěno zásobování obyvatelstva do nových žní. Postupně zaváděné chlebenky, moučenky, cukřenky, tučenky, mýdlenky, tabačenky atd. však stanovené příděly nezajistily, lidé stáli mnohahodinové fronty. Rozmáhalo se předražování, výměnný obchod, korupce a černý obchod. Docházelo k obrovské spotřebě válečného materiálu, oproti tomu začalo stagnovat zemědělství, odkud většina pracovníků narukovala do války. Pro vojenské účely se také zabavovaly přebytečné zásoby slámy a sena. Vláda vyhlásila říšskou sbírku „Dal jsem zlato za železo."
Další formou sbírek byly dřevěné a kovové figury vojáka nebo branné štíty s válečnými scénami, do jejichž dřevěných podstavců mohli lidé za poplatek zarážet hřebíky. V únoru 1915 byla v Lanškrouně provedena dobrovolná sbírka předmětů z mědi, mosazi, bronzu a cínu pro válečné účely, hlavně náboje. Kovy byly ukládány do staré tkalcovské školy, pak roztříděny a odeslány vojenské správě do Vídně. Od 19. května se zakazoval prodej masa a masitých jídel ve středu a v pátek, vyjmuty byly jitrnice a vnitřnosti zvířat… Tolik alespoň stručný pohled do historie.