Na vlastní „kůži“ si tak Hereret vyzkoušela počítačovou tomografii. „Princezna nadchla odborné pracovníky Národního muzea v Praze svojí krásnou kartonáží. Vzápětí se však potvrdilo, že vlastní mumie je značně poškozená. Jak zásadní bude mít vliv poškození na její vypovídající hodnotu, zatím nevíme. S výsledky veřejnost seznámíme, jakmile budou k dispozici,“ sdělila vedoucí Městského muzea v Moravské Třebové Jana Martínková.
Odhalí tvář?
Současný projekt navazuje na dřívější komplexní výzkum staroegyptských mumií, který byl profesorem Evženem Strouhalem pod záštitou Národního muzea proveden na počátku sedmdesátých let minulého století. Ten se především opíral o tehdy jedinou možnou metodu nedestruktivního výzkumu, konvenční radiologii (rentgenové vyšetření).
Díky technologickému pokroku mohou být v současnosti použity modernější postupy, z nichž jsou pro projekt nejvíce zásadními počítačová tomografie (trojrozměrná vizualizace lidského těla), analýza stabilních izotopů (rekonstrukce lidské stravy v minulosti) a kriminalistické metody, které směřují k rekonstrukci podoby lidského obličeje.
Náplní pilotní části výzkumu je komplexní vyšetření devíti kompletních mumifikovaných lidských těl uchovávaných v Náprstkově muzeu. Navíc jde o výzkum jednoho těla ze sbírek Městského muzea v Moravské Třebové. Analýza by měla zodpovědět základní otázky týkající se života a smrti zkoumaných jedinců. „Měl by mimo jiné identifikovat choroby, kterými trpěli nebo které prodělali během života. Případně také určí příčinu smrti, nastíní podíl jednotlivých složek potravy na celkovém jídelníčku nebo poodhalí tváře těchto starých Egypťanů,“ vysvětlila vedoucí Jana Martínková.
Městské muzeum v Moravské Třebové bylo do projektu přizváno Náprstkovým muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
(ik, ph)
