VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mrzí mě, že nezaznělo mé poděkování hasičům, kamarádům, rodině i Míle

České Libchavy - Rozhovor se Zdeňkem Kacálkem, jedním z oceněných hrdinů televizního pořadu „112 – V ohrožení života“

16.2.2009
SDÍLEJ:

Zdeněk KacálekFoto: archiv

Poprvé v historii publicistického pořadu TV Nova „112 – V ohrožení života“ byly z jeho reportáží, odvysílaných v roce 2008, nedávno v Praze slavnostně uděleny ceny neohroženým hrdinům. Mezi patnácti nominovanými zachránci, jejichž jména vzešla z divácké ankety, bylo pět rovnocenných vítězů. Jedním z nich se stal Zdeněk Kacálek z Českých Libchav, bývalý profesionální hasič HZS sboru Královéhradeckého kraje. Oceněno bylo jeho statečné a vysoce profesionální chování v kritické situaci, kdy při nehodě, jíž nezavinil, přišel o nohu.

Hovoříme spolu skoro po pěti letech od oné tragické události, určitě nevypadáte zničeně, přímo z Vás totiž vyzařuje optimizmus. I tak, prosím, přijměte moje otázky s porozuměním. Co se tenkrát stalo?
Ve středu 25. srpna 2004 po obědě jsem jel na své motorce do Českého ráje. Týden předtím jsem totiž dokončil v Adršpašských skalách 14denní hasičský instruktorský kurz lezení po skalách a konstrukcích. Nikam jsem nespěchal, v klidu a pohodě dorazil do Sopotnice, asi tři kilometry od našeho domu v Českých Libchavách na okrese Ústí nad Orlicí. Na silnici, po které jsem projížděl snad tisíckrát, v poslední zatáčce v Sopotnici u podniku Orličan vyjížděla z vedlejší komunikace liazka plná písku. Řidič si asi myslel, že ještě projede, nedal mně přednost, zkřížil moji jízdní dráhu, a i když jsem brzdil, došlo ke střetu na středové čáře.

Říkal jste mi, že jste po nárazu necítil bolest. Je to možné?
Bylo tomu tak, až jsem uviděl svoji utrženou nohu dál ode mě na silnici. Od řidiče jsem si vzal zaškrcovalo a poskytl sám sobě první pomoc, abych nevykrvácel. Kolem pak projížděla jedna zdravotní sestra, hned mně taky poskytla pomoc a vyměnili jsme zaškrcovadlo. Mezitím jela náhodně kolem sanitka, její osádka hned taky pomáhala, přijeli profesionální hasiči z Ústí nad Orlicí i od nás z Rychnova nad Kněžnou, policie a pak přiletěl vrtulník. Ještě jsem jim řekl, ať mně nohu dají s sebou do vrtulníku, policistům jsem dýchl do alkotesteru – žádný alkohol jsem neměl. Záchrance jsem řekl nejzákladnější informace, které se podávají u bouraček, jako zdravotník jsem totiž často jezdil k nehodám. Pak mně dali narkózu a probudil jsem se až v Pardubicích na ortopedii po dvouhodinové operaci na jednotce intenzivní péče. Tam jsem pobyl dva dny, další dva týdny na ortopedii, aby se dohojil pahýl, a pak čtrnáct dní doma. Mezitím ke mně chodila rodina, přítelkyně Míla, stavovali se u mě denně kamarádi a kolegové.

Pokud vím, vy jste tehdy plánovali svatbu…
To je pravda, stalo se to v roce, na který jsme ji plánovali. S Mílou se známe od zdravotní školy, kterou jsme studovali oba v Ústí nad Orlicí, a prožili jsme i dobu, kdy jsem byl rok na vojně.

Nakonec jste se ale stal hasičem…
Ano, 2. října 2000 jsem nastoupil na své první pracovní místo k profesionálním hasičům do Rychnova a prošel odbornými kurzy i kurzem chemika. Po dvou letech jsem byl zařazen jako technik chemik chemicko-technické služby a měl na starosti i zdravotnickou a vyprošťovací techniku. No a po havárii jsem byl v neschopnosti téměř celý rok, čtyři měsíce jsem pobyl v rehabilitačním centru Košumberk-Luže, kde mi byla kompletně dohojena operační rána a zhotovena první protéza. 15. srpna 2005 jsem nastoupil do kvasinské automobilky jako vrátný. Dělal jsem tu práci dva roky a pak byl úspěšný ve výběrovém řízení na pozici dispečer ochrany závodu. V této funkci pracuju už rok.

Máte bionickou protézu kolenního kloubu…
Dík za ni, je řízená počítačem – řeknu to názorně: šedesátkrát za vteřinu vyhodnotí polohu a rychlost nohy, jestli mám tendenci jít nebo se zastavit nebo jít z kopce či ze schodů. Musím říct, že je výborná v chůzi z kopce, po nerovném terénu a ze schodů - jdu schod ob schod. Teď se chystám na čtyři týdny do specializovaného rehabilitačně-protetického centra v pražských Malvazinkách, kde mě budou učit řádně chodit a ovládat tuto novou protézu.

Jak vzpomínáte na nedávné pražské ocenění?
Samozřejmě dobře, jen mě mrzí, že v televizi nezaznělo moje poděkování - a moc mě to mrzí – hasičům, kamarádům, rodině a přítelkyni Míle, která mně zvlášť v období po havárii byla velkou oporou. Pomohl mně královéhradecký Hasičský záchranný sbor a hasičské odbory. Jsem vděčný i za sbírku, kterou zorganizovali, zvou mně na akce. Prostě mě berou.

Zakončeme otázkou: Vám letos bude dvacet devět a Míle dvacet osm. Chystáte svatbu?
Ano, letos v září.

Dík za pozitivní zprávu.

Josef Krám

16.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Na cestu zpět nedostala sanitu

Trosky haly v Poličce. Na zkáze se mohla podepsat také špatně uskladněná munice.

Za poličský výbuch hrozí třem dělníkům až 8 let

Protočili dvaadvacet hráčů. Skóre stejné jako v Plzni

Olomouc, Ústí nad Orlicí - Stejným výsledkem jako proti Plzni skončilo i druhé přípravné utkání fotbalistů Ústí nad Orlicí. Prohráli s ligovým dorostem Olomouce 0:3.

Kdosi běžkařům zničil stopy

Orlickoústecko - Zima je v plném proudu, teploty pod bodem mrazu a na své si tak přicházejí nejen lyžaři, ale i běžkaři. Ti na Orlickoústecku ale na konci minulého týdne museli vstřebat nepříliš příjemnou zprávu.

První sníh, kalamita a s obnaženou hrudí na Sněžku: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 16. ledna 2018.

Klymčiw se probouzí z umělého spánku. Sháněl se po telefonu

Lima/ Pardubice - Dobrá zpráva z Rallye Dakar: zdravotní stav motocyklisty Ondřeje Klymčiwa, který se v sobotu v Limě podrobil operaci zlomených obratlů, se lepší.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>