„Mám nohy, mohu chodit. Mám ruce, mohu se dotýkat věcí. Mám v pořádku hlasivky, můžu mluvit. A přesto se necítím šťastný." Hlavní protagonista filmu Tomáš Rybička nic z toho nemůže, a přesto říká, že šťastný je. Pětiminutový snímek je silnou výpovědí mladého výtvarníka, obyvatele Domova pod hradem Žampach, který se obdivuhodným způsobem pere se svými hendikepy. Ač je kvadruplegik, téměř se nemůže hýbat, sedět ani mluvit, namaloval už přes sto obrazů štětcem upevněným na čelence na hlavě. Mluví očima, svými obrazy. Tomáš na scénáři spolupracoval. „Odsouhlasil každé slovo, které ve filmu zaznělo, podílel se na výběru hlasu, který ho daboval," potvrzuje Markéta Novotná, scénáristka a spolurežisérka snímku.

Na mezinárodní filmový festival (ne)herců s mentálním a kombinovaným hendikepem, kterému v minulém týdnu patřily La Fabrika a divadlo Palace v Praze, dovezli Žampašští už svůj desátý natočený film. Porotu složenou ze známých osobností oslovil natolik, že mu přiřkla hlavní cenu za nejlepší film a Tomáši Rybičkovi udělila i cenu za hlavní mužskou roli. Předala mu ji patronka festivalu herečka Tereza Voříšková. „Radost měl nepopsatelnou, my také," dodávají Štěpán Novotný a Petr Kalkus, mladí filmaři, autoři snímku. Film získal i nominaci za kameru a mluvené slovo.

Na dny strávené v Praze se herci i neherci z Domova pod hradem vždy velmi těší, jsou to tři dny doslova nabité zážitky a emocemi. Úžasný je i závěrečný galavečer, který začíná entrée po červeném koberci. Radost z úspěchu filmu má i ředitel domova Luděk Grätz. „I pro mě je to film, který ve mně vyvolává velké pocity. Jsme rádi, že stejné to bylo i na festivalu a Tomášův příběh pozitivně oslovuje tolik lidí," podotkl.