Určitě neodebírejte z přírody malé zajíčky, srnčata a mláďata dalších savců, pokud nejsou viditelně zraněná nebo viditelně opuštěná (zmateně pobíhají, pískají, naříkají). Jejich matky jsou většinou nedaleko, shánějí potravu. Bojí se lidí a odešly, ale brzy se k mláďatům vrátí.

Dříve než mládě odeberete, poraďte se s odborníky po telefonu, pokud je to možné. Odchyt a sběr druhů řazených mezi zvěř včetně mláďat lze kvalifikovat jako trestný čin pytláctví. „Neberte také z přírody ptáčata, která jsou již opeřena, ale ještě neumějí létat. Po vylétnutí z hnízda trvá mláďatům ještě několik dní, než zvládnou letové schopnosti. Takové mládě seberte ze země a posaďte ho na nejbližší vyvýšené místo. Rodiče ho najdou a postarají se o něj. Ptákům nevadí, že na mládě sáhnete,“ vysvětlil Josef Zelený ze záchranné stanice ve Vendolí.

Mláďata ježků potřebují lidskou pomoc jedině v těch případech, když zahyne jejich matka. Mláďata z pozdních vrhů zasluhují vaši pozornost z etických a humánních důvodů. Většinou však až v listopadu. Hodně záleží na jejich hmotnosti a na počasí. Také odběr ježků z přírody raději doporučují odborníci předem konzultovat telefonicky.

Labutě na polích většinou jen sbírají potravu, na ledě jen odpočívají a nejsou přimrzlé. A jak poznáte zraněné zvíře? U ptáků tak, že nemohou létat. Drží končetiny v nepřirozené pozici. Mají viditelná krvácející zranění. U savců je to podobné, ztrácí plachost. Pokud najdete takové zvíře, kontaktujte záchrannou stanici. Máte-li možnost, můžete ho dovézt. „Telefonicky dohodneme další postup a způsob předání. Poraněné ptáky či jejich mláďata můžete krátkodobě umístit do kartónové krabice vystlané novinami s větracími otvory v horní části,“ dodal Josef Zelený.

(ik, jze)