O další misi vyslané na HaitiČeský rozvojový projekt Praga-Haiti vyslal na Haiti další misi. Tým složený ze čtyř pracovníků na místě setrvá pětačtyřicet dní. V jejich rámci se zaměří zejména na kontrolu čerpadel u všech již zbudovaných studní, včetně případné údržby či opravy. V minulých letech zprovoznili vrtaři projektu na Haiti celkem třiatřicet „českých" studní.
Tým by měl většinu času fungovat ve dvou samostatných tandemech. Misi to umožní zvládnout více práce. „Haiti je velmi členitá země. Studny jsou roztroušeny v těžko přístupném terénu a jejich dosažení se servisním vybavením je časově náročné," komentoval rozhodnutí Ivo Roškanin.
Z Haiti se mise vrátí osmého března.

„Máme radost, že zatím jde vše relativně dobře. Samozřejmě překážky se vyskytují. Ale vzhledem k tomu, že na Haiti nejsme poprvé, víme, co s nimi," popsal z Haiti manažer projektu Ivo Roškanin. Podle něj tým dosud zprovoznil tři studny. Všechny se nacházejí v blízkosti města Bombardopolis – studna Dorota je zbudována v areálu katolické základní školy. Přístupná je také veřejnosti. Podobně studna Jana, která se nachází nedaleko místního domova pro seniory. Studna Třetí den je umístěna ve vesničce Sou-pont.


Většina závad u studní je přitom způsobena zničeným těsněním v různých částech čerpacího mechanismu. „Zpravidla je potřeba provést demontáž pumpy a vytažení sacích hadic. V případě téměř dvou desítek studní osazených čerpadly francouzského výrobce Vergnet k tomu stačí dva lidé bez těžké techniky. Zbylé studny však využívají ruční čerpací systém India. K jeho demontáži a opětovné instalaci je nutná pragovka s hydraulickou rukou," upřesnil Roškanin.


Ze studní zbudovaných českými vrtaři čerpá vodu přibližně třicet tisíc lidí. „V mnoha oblastech neexistuje alternativní zdroj pitné vody. Pokud je studna mimo provoz, musí lidé denně ujít kilometrové vzdálenosti k povrchovým zdrojům, které bývají sezonní a znečištěné," uvedl člen mise Jan Komínek, technik a logistik. Spolu s ním jsou v týmu mise také Alojz Steigauf, technik a tlumočník do francouzštiny, automechanik Josef Kostka a Ivo Roškanin, technik a supervizor provedené práce.


V terénu je s vrtařským týmem také jeden z místních – Jean Applyrs – který již s projektem Praga-Haiti absolvoval několik misí. Za svou práci dostává stálý plat.
Hana Sedláková

O Haiti
Haiti je podle údajů OSN nejchudší zemí západní polokoule. Je to politicky nestabilní stát, zmítaný nepokoji a zvláště v posledních letech pronásledovaný přírodními katastrofami (zemětřesení v roce 2010, epidemie cholery v roce 2011). Pro osm a půl milionu obyvatel je zahraniční pomoc nezbytnou podmínkou k přežití. Na haitském venkově chodí obyčejní lidé běžně i více než pět kilometrů denně pro pitnou vodu. Právě nedostatek základních lidských potřeb, stejně jako vysoká negramotnost a nezaměstnanost, brání rozvoji země.

Z deníku Ivo Roškanina

Mise projektu Praga-Haiti vyrazila koncem ledna na Haiti. Místním obyvatelům pomáhá opravami již zbudovaných studní. Jak se práce daří? Ivo Roškanin, manažer projektu a šéf čtyřčlenného vrtařského týmu, si vede podrobný deník.
Přinášíme z něj některé pasáže.

Neděle, 24. ledna 2016 – Odlétáme. Jsme celkem čtyři, Honza, Alojz, Josef a já. Kromě běžných zavazadel s sebou navíc táhneme krabici s dynamem a náhradními díly do náklaďáku. Vše jsem pečlivě zabalil. Mělo by to jít jednoduše odbavit.

Pondělí 25. ledna – Do Port-au-Prince přilétáme se zpožděním. Mám radost, že všechna zavazadla prošla letištními kontrolami. Vzhledem k tomu, že jsem ale v celním formuláři přiznal léky převážené pro charitu, jdeme ještě na dodatečnou kontrolu. Kufr, který předkládáme ke kontrole, je narvaný k prasknutí. To je problém. Alespoň to tvrdí haitský kontrolor a říká, že pokud mu dáme sto dolarů, nechá nás jít. Začne handrkovačka nad otevřeným kufrem, kolem kterého se točí další dva chlápci, kteří asi mají odvést pozornost. Říkám, že sto nedáme ani za nic. Hádáme se o cenu a najednou se na scéně objeví další muž v košili. Šeptá mi do ucha: „Dej mi sto dolarů". Strkám mu nakonec bankovky a on je hned zmuchlá do dlaně a strčí do kapsy. Chlápci dávají pokoj. My raději mizíme z vestibulu do chodby a ven. Ještěže jsem v té roličce neměl sto dolarů, ale jen čtyřicet.
V autopůjčovně si přebíráme zamluvené auto. Jedeme s ním neohlášeni do semináře bratří Scheutistů. Nemělo by to vadit. I v minulosti jsme často jezdili neohlášeni a vždy jsme u nich našli azyl. Nakonec zde zůstáváme přes noc.

Úterý 26. ledna – Vstáváme v sedm. Potřebovali jsme vorazit. Kluci říkají, že ráno slyšeli přestřelku. Zaspal jsem to. Po snídani vyrážíme na sever do Gonaives, druhého největšího města v zemi, a pak dále na severozápad do Baie-de-Henne. Stavujeme se v bance a u haitských operátorů. Přespíme na místní faře.

Středa 27. ledna – Konečně kontrolujeme první studny. Měli jsme zprávy, že skoro žádná studna na cestě z Baie-de-Henne do Bombardopolis není v provozu. Studna Hilda ale očividně funguje, jsou u ní lidé a je osazena novým čerpadlem India. To samé Etela na konci vesnice. Než dojedeme do Bombardopolis, napočítáme pět opravených studní. Lidé říkají, že je to práce partnerské organizace Action Contre La Faim (Boj proti hladu) a že tu byli v prosinci. Tedy před měsícem. Zbytek dne věnujeme úklidu v našem skladu.

Čtvrtek 28. ledna – Ráno nás budí kohouti. To už se v Česku jen tak neslyší. Celý den uklízíme ve skladu, čistíme a zprovozňujeme náklaďák V3S. Rozbíhá se před obědem. Krásný zvuk.

Pátek 29. ledna – Podle plánu se rozdělujeme na dva tandemy, abychom stihli více práce. Honza a Josef. Já a Lojzo. Kluci řeší celé dopoledne kola náklaďáku. Nakonec stejně musí do opravny na hlavní ulici. My vyrážíme zkontrolovat čtyři zbylé studny v okolí Bombardopolis. Eva, Renata a Třetí den jsou osazeny nožními čerpadly Vergnet a jsou nefunkční. Lucie funguje bezproblémově. Je obklopena lidmi jako kostka cukru mravenci. Ptáme se, jak jsou se studnou spokojení. Má prý velmi dobrou vodu. Starší pán říká, že pod studnou vede silný pramen. K Lucii chodí několik set lidí denně. Říkají pět set, ale kdoví. Je období sucha a nejbližší další zdroj je hodinu cesty v jednom směru. Máme z Lucie radost.

Sobota 30. ledna – Lojza s Honzou zajeli ke studni Třetí den v osadě Sou-pont. Lidé teď chodí pro vodu do nějakého potoka. Tam i zpět to mají tři hodiny. Tři hoďky desetilitrovej kbelík na hlavě. Dali jsme tomu přednost před vším ostatním. Místní si sami rozbijí beton. V pondělí tam usadíme nové čerpadlo. Zprovoznili jsme také studnu Dorota.

Neděle 31. ledna – Odpočíváme. Zajeli jsme ale aspoň ke studni Fanka, lidem v osadě jsme řekli, že ji opravíme příští týden.

Pondělí 1. února – Vstávám v 6.30. Ostatní už jsou vzhůru a čekají na mě. Jdeme navštívit lidi z charity. Oběd si dáváme v místní veřejné vývařovně, které říkáme restaurace. Jídlo se tady připravuje na zemi. Je ale dobré, levné a nikomu se po něm nepřitížilo.

Úterý 2. února – Ráno jsem viděl v koruně velkého mangovníku černého kolibříka. Lítal jak střela sem a tam. Věděl jsem, že tu žijí, ale až dnes jsem měl tu čest. V průběhu dne kontrolujeme další studny. Dostáváme se například k naší nejsevernější studni Maye poblíž městečka Jean Rabel. Bohužel ji místní nevyužívají. Je vydatná, ale slaná. Po ukončení kontroly jedeme na jednání s pracovníky charity do Port-de-Paix. Za chvíli je tma. S druhou partou nemáme spojení, není tu signál. Snad pokračují podle plánu.

Středa 3. února – Spal jsem čtyři hodiny. Opravili jsme Fanku. Ale přišli jsme o studnu Jana. V úterý jsme na ní nechali rozbít beton. Nějaké děti si u studny hrály, odvalily kryt a naházely dovnitř kamení a hlínu. Dnes celé dopoledne to kluci zkoušeli prošťouchávat tyčemi, ale bez úspěchu. Zkusíme s tím ještě něco vymyslet. Uvidíme.

Čtvrtek 4. února – Skoro celý den jsme s Lojzou strávili v autě. Přesuny na Haiti trvají. Hrboly střídají výmoly. A to na nás čekají další jednání s organizacemi a úřady. Druhá skupina pracuje na studnách v okolí Bombardopolis. Večer jsme opět u Scheutistů. Čerpáme síly na další dny.

O projektu Praga-Haiti
Projekt Praga-Haiti je český rozvojový a humanitární projekt, který realizuje občanské sdružení Fidcon z Jablonného nad Orlicí. Na Haiti působí od roku 2008 a zaměřuje se na dlouhodobou rozvojovou pomoc na severozápadě ostrova. Díky partnerství s misijní stanicí Baie-de-Henne a diecézní charitou v Port-de-Paix, které projektu poskytují nezbytné zázemí, pomáhají čeští vrtaři v těch nejvíce potřebných oblastech. Zároveň také nabízí místním obyvatelům po dobu mise zaměstnání a stálý plat. Od roku 2010, kdy se pracovníci projektu specializují na budování studní, se podařilo postavit 33 studní pro zhruba 30 000 obyvatel Haiti. Aktuální informace o projektu je možné najít na webových stránkách: www.praga-haiti.cz.
Celý projekt je financován především ze sponzorských darů a příspěvků veřejnosti.