Návštěva, jejímž iniciátorem byl poslanec Jiří Junek, se nesla v přátelské atmosféře. Ministr se starostou Františkem Jiraským humorně polemizoval, jestli je největší čtvercové náměstí ve Vysokém Mýtě, nebo jeho rodných Českých Budějovicích. Děkan Pavel Mistr ho zase zkoušel z motivu reliéfu v chrámu.
Pracovní den ministra kultury Daniela Hermana a jeho náměstkyně Anny Matouškové na Vysokomýtsku začal dopoledne ve Vraclavi. Tam je čekala prohlídka barokního areálu s kostelem sv. Mikuláše, bývalých lázní i hradiska spjatého s rodem Vršovců. „Jsem rád, že jsem v kostele sv. Mikuláše viděl, jak dobře a efektivně se státní dotace využily na opravu střechy. To jsou velmi dobré a potřebné podněty, protože jedna návštěva je efektivnější než deset teoretických výkladů," byl spokojený ministr. Specializovaná firma loni na podzim v kostele ošetřovala barokní krovy horkým vzduchem proti dřevokaznému hmyzu. Vzduch o teplotě kolem 100 stupňů ničil larvy tesaříků, červotoče i mravence. Vraclav investuje do oprav kostela s pomocí dotací statisíce.
Doprovod ministrovi ve Vraclavi dělal nejen Jiří Junek, ale i starosta Oldřich Koblížek nebo archeolog regionálního muzea David Vích. V lázních se poté s ministrem Danielem Hermanem setkali i starostové regionu Vysokomýtsko. „V lázních se mluvilo o rozpočtu ministerstva kultury a o dotačních titulech na obnovu památek," doplnil Jiří Junek.
Problém sprejerství, budoucnost chrámu
Odpoledne pokračoval program ministra kultury ve Vysokém Mýtě. I když počasí prvního dubnového dne procházce nepřálo, Daniel Herman absolvoval krátkou prohlídku historického centra „po svých". U kostela Nejsvětější trojice ho přivítal děkan vysokomýtské římskokatolické farnosti Pavel Mistr. V nevyužívaném kostele se hovořilo nejen o jeho možném využití, ale i opravě. Svatostánek stojící v blízkosti základní školy trpí nejen řáděním holubů, ale i vandalů a sprejerů. A právě to bylo jedním z témat, která chtěl poslanec Junek s ministrem kultury probrat. „Probírali jsme možnost zavedení ministerského finančního titulu na ochranné nátěry proti sprejerům," potvrdil Jiří Junek. „Na nevychovanost nemůžeme reagovat tím, že budeme vypisovat nové dotační tituly. Především se musíme chovat slušně. Ale samozřejmě je to zajímavý impuls," poznamenal k tématu Daniel Herman. Zájem o kostel potěšil bývalou zástupkyni starosty Boženu Rejlkovou, která by uvítala náboženské i civilní využití kostela. „Jsem ráda, že sem pan ministr přijel, místní památky si to určitě zaslouží," uvedla.
Litomyšlskou bránou a přes náměstí Přemysla Otakara II. pokračoval ministr k chrámu svatého Vavřince, který ho oprávněně uchvátil. „Chrám svatého Vavřince je mimořádný. Oslovil mne svou mohutností i unikátní secesní výzdobou v gotickém a neogotickém interiéru. Také Brandlův barokní oltářní obraz. To jsou věci, které se nevidí úplně běžně. Určitě je to stavba, která si zaslouží mimořádnou péči," konstatoval ministr. Jeho slova s uspokojením poslouchal děkan Pavel Mistr.
„Doufám, že když církev podá žádost o prohlášení chrámu národní kulturní památkou, na ministerstvu už budou vědět, že je to významná a zajímavá památka a podpoří ji," dodal Jiří Junek. Letos v chrámu probíhá restaurování poslední velké vitráže. Opravou za 600 tisíc korun pomalu vznikají podmínky pro žádost o státní podporu na restaurování unikátního oltářního obrazu od Petra Brandla, případně celého oltáře. Tam jsou podle děkana částky odhadovány na 800 tisíc, respektive 2 miliony korun.
Pohnutý osud unikátního obrazu
Vysoké Mýto – Oltářní obraz Petra Brandla v chrámu sv. Vavřince je největší v českých zemích a je jedním z nejdůležitějších obrazů v umělcově životě. Byl namalován v roce 1728 pro cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory a malíř za něj dostal vůbec nejvyšší honorář ve svém životě. Mimochodem, kdyby v Sedlci zůstal, byl by dnes součástí památky UNESCO.
close
zoom_in
Jak se obraz ocitl ve Vysokém Mýtě? V roce 1774 shořel hlavní oltář vysokomýtského chrámu, a tak byl o 13 let později Brandlův obraz i s celým oltářem zakoupen za 1000 zlatých z mezitím již zrušeného kláštera v Sedlci. Již v roce 1887 byl však stav obrazu natolik alarmující, že se o jeho opravu s veškerou svojí vážností zasazoval i slavný malíř František Ženíšek. Přesto trvalo ještě dlouhých 15 let, než se obraz dočkal zásadní, dosud jediné opravy (1900 – 1901). Po této opravě však bylo bohužel plátno po několik let uloženo jen provizorně „v kolně a na půdě nedaleké dívčí školy", protože v této době se v Mýtě objevily puristické názory na nevhodnost umístění „starého" barokního oltáře v novém pseudogotickém chrámovém interiéru. Obec vysokomýtská dokonce nabídla obraz k prodeji Praze, zájem projevila i Kutná Hora a objevil se dokonce názor, že by se plátno mělo vrátit zpět do Sedlce.
Obraz s oltářem se do sv. Vavřince navrátil až na přímou intervenci centrální umělecké komise ve Vídni, která městu pohrozila odebráním subvencí. Od té doby obraz své místo opustil pouze jednou, a to v roce 1938, kdy se stal jedním z hlavních exponátů na výstavě Pražské baroko. Obrazu připisovali mimořádné místo v Brandlově tvorbě všichni významní badatelé minulosti, zvláštní pozornost mu celoživotně věnoval i největší znalec Brandlovy malby prof. Jaromír Neumann. Ten se od devadesátých let minulého století pokoušel, bohužel neúspěšně, o zajištění opravy chátrající malby. V roce 2009 provedli akad. malíři a restaurátoři Šárka a Petr Bergerovi rentgenologický průzkum spojený s podrobnou prohlídkou jinak obtížně dosažitelného plátna. Obraz se totiž nachází ve výšce 4 – 11 m. Z průzkumu vyplynul velmi špatný stav malby tohoto významného díla, které je unikátem nejen v rámci Brandlovy tvorby, ale i v celém středoevropském barokním umění. Foto: archiv města
(tz)
Město rozdělilo státní peníze na opravy památek
Na březnovém zasedání zastupitelstva města bylo mimo jiné schváleno využití státní finanční podpory z Programu regenerace MPR (městských památkových rezervací) a MPZ (městských památkových zón) na rok 2016.
Z celkové částky 1 615 000 Kč bude 420 000 Kč poskytnuto na restaurování okenní vitráže sv. Vavřince v presbytáři kostela sv. Vavřince, 450 000 Kč na restaurování sgrafitové fasády domu „Na Střelnici" u Pražské brány, 110 000 Kč na výměnu oken za repliky historických na domě č. p. 11 na náměstí Přemysla Otakara II., 235 000 Kč na výměnu střešní krytiny na domě č. p. 195 na náměstí Přemysla Otakara II. a 400 000 Kč na obnovu střešního pláště na Zvonici. Zároveň zastupitelé schválili finanční příspěvek z rozpočtu města ve výši 10 % z celkově uznatelných nákladů oprav jako povinné spolufinancování města. Zastupitelstvo města dále schválilo pořízení Regulačního plánu městské památkové zóny.
