Pořadatelem výstavy byl Svaz českých filatelistů ve spolupráci se Svazem slovenských filatelistů, Českou poštou, s. p., a Regionálním muzeem ve Vysokém Mýtě.
Organizačně výstavu zajišťoval Klubu filatelistů ve Vysokém Mýtě, respektive „sedm statečných“ členů, kteří ji realizovali.
„Výstava má dvě kategorie: národní, kde jsou vystaveny již kvalifikované exponáty a je to nejvyšší výstava tohoto typu letos u nás, a premiéra,“ představil expozici předseda organizačního výboru Petr Fencl. Šlo v podstatě o opačné póly české stupnice filatelistických výstav. Mezistupeň – výstava regionální – prezentována nebyla. Zatímco první patro muzea patřilo „premiantům“, v přízemí to byl „těžší kalibr“. A protože výstava byla soutěžní, Petr Fencl stručně vysvětlil princip hodnocení: „Soutěžní exponát hodnotí několikačlenná jury. Exponáty dostávají body, přičemž je vytvořena stupnice, na základě které mohou exponáty postoupit. Pro jednotlivé typy výstav jsou dány kvalifikační požadavky.” „A co se hodnotí? Hodnotí se soulad textu s tím, co je umístěno na výstavním listu. Můžeme si to představit jako knižní publikaci, kde místo ilustrací jsou celiny, celistvosti, známky a je tam připsaný text,“ uvedl Petr Fencl. V Mýtě vystavovalo téměř osm desítek filatelistů, kteří dodali 128 soutěžních exponátů tvořených více než čtyřmi tisíci listy. Zastoupeny byly všechny třídy, které ve filatelii existují, tedy třída tradiční, třída celin, aerofilatelie, astrofilatelie, třída jednorámových exponátů, třída filatelistické literatury a třída námětová.
Pořadatelé z Čech a Slovenska mají ambici výstavu pořádat v dvouletém intervalu. A protože je mezinárodní, za dva roky by se další expozice měla pod názvem 1. slovensko-česká filatelistická výstava konat v Nitře.
I když bylo v Mýtě na první pohled zřejmé, že filatelie je doménou „zkušenosti a šedin”, občas se vyskytla výjimka. Třeba dvanáctiletý Jiří Resl ze Sobotky. Jeho otec je filatelista, a tak i on podlehl tomuto náročnému koníčku.
Jak říká, není to jednoduché, ve městě se filatelii nikdo další z mladší generace nevěnuje, není tam ani klub filatelistů. On má ale jasno, co chce dokázat: „Zajímají mě všechny známky na našem území, to znamená první republika, Protektorát, Česká republika, a poštovní nálepky. Chtěl bych nasbírat všechny nálepky a ve známkách bych chtěl dát dohromady první republiku.“ Příští rok by rád poprvé vystavoval. Vysněnou známku nemá, spíš mu jde o dokončení kolekce.
I když je mu teprve dvanáct, svými slovy potvrzuje slova zkušeného vysokomýtského filatelisty Petra Fencla: „V rámci filatelie si každý najde nějaký svůj směr, pro každého je cenné něco jiného. Právě v tom spatřuji kouzlo filatelie, že si každý najde to své, co může sbírat.“