Původní profesí elektrozámečník pracoval od roku 1970 jako meteorologický pozorovatel v Letohradě. „Město nechtělo ztratit posloupnou řadu měření počasí, protože to se zaznamenávalo v Kyšperku už za hraběte, tak mi to tehdy vysvětloval učitel Josef Kudláček a zároveň do mě tak dlouho klavíroval, až jsem kývl,“ popsal Miloslav Bednář okolnosti, které ho přivedly k dobrovolnické práci. Právě Josef Kudláček byl tím, kdo se před Miloslavem Bednářem chvíli staral o zápisy počasí. V knížce, kterou předal svému nástupci, se dochovaly záznamy psané jeho rukou od dubna do října roku 1970. „Pak přišlo z úřadu psaní, abych to vzal, a dělám to už 48 let.“ Dodal, že vzhledem k tomu, že meteorologickému měření byla v Kyšperku věnována pozornost již od roku 1909, kdy zámecký pán zřídil manuální srážkoměrnou stanici v parku, je rád, že mohl chronologicky navázat na historii.

Už na vojně maloval mapy i souřadnice

O počasí se Miloslav Bednář, který vyrůstal v Pastvinách, zajímal od dětství. „Na vesnici jsme museli vědět, kdy máme posekat a kdy sušit. Táta sledoval pravidelně počasí v rádiu, na vojně jsem jako radista musel malovat meteorologické mapy, což později využili mí přátelé plachtaři. To mě bavilo stejně jako zahrádkaření, denně jsem si zapisoval teploty a další meteorologické jevy, abych uměl odhadnout, jaký čas je nejvhodnější k sadbě nebo roubování. Ve fabrice jsem dělal od třiašedesátého roku energetika. Měl jsem pod sebou kotelnu, tehdy se ještě netopilo - mimo zimní sezonu - na tři směny a musel jsem chlapům nařizovat, kdy topit. A to počasí k tomu bylo taky nějak potřeba. Když se čekaly mrazy, museli chlapi do práce třeba v jednu v noci. Pamatuji si, že jednou po letohradské pouti přišlo náhle ochlazení, takže jsem sháněl v neděli večer topiče, aby nastoupili dříve.“

Od začátku požadoval meteorologický ústav, aby se upsal nejen ke sledování srážek, ale také k měření teplot a slunečního svitu. „Vezměte si, že teploty zapisujete v 7, 14 a 21 hodin, tak byl takový závazek nemyslitelný. Chodil jsem do fabriky na půl šestou ráno, ale získal jsem souhlas, že budu měřit v pět hodin. Nevadilo to, protože celosvětově se zaznamenávají srážky do sedmi hodin ranních vždy do úhrnu srážek předchozího dne. Taky krátkodobá nepřítomnost nevadila, někdy zaskočili dcera nebo vnuk.“ Třeba v zimě musí pozorovatel změřit celkovou výšku sněhu i výšku nově napadlého za uplynulý den a zaznamenat jeho vodní hodnotu za týden. Slouží mu k tomu speciální tubus, z kterého se hodnoty tohoto důležitého klimatického prvku odečítají, a speciální váha. „Dnes je toto měření podstatně jednodušší a rychlejší, protože nemusím čekat, až sníh v nádobě roztaje, jak tomu bylo dříve,“ přiblížil meteorologický pozorovatel změny k lepšímu, které mu práci podstatně usnadnily.

Odesílání údajů ze srážkoměrné stanice Údaje o měření se odesílají každý měsíc, a když spadne víc srážek jak 20 mm za den, tak se kvůli možným povodním data hned hlásí ústavu, i když se může jednat o lokální srážky. „Sleduje se také, jak dlouho sněží, kdy začaly bouřka, vítr, náledí a kdy skončily. Tuto časovou řadu pak v hydrometeorologickém ústavu srovnávají s údaji od ostatních pozorovatelů.“ Na rozdíl od Miloslava Bednáře, který obsluhuje srážkoměrnou stanici manuálně, na nejbližší meteostanici na ústeckém letišti odečítá profesionální služba data s pomocí moderních technologií.

Hele, máš rosničku doma?

Když začíná období senoseče, tak volají sousedé na jeho manželku: „Hele, máš rosničku doma?“ Od známých dostal kvůli svému koníčku přezdívku rosnička nebo sluníčko. K šedesátinám dostal od kolegů originální dárek, rosničku ve sklenici, která funguje na baterii. „To víte, jsme parta bývalých elektrikářů, scházíme se, kdy to jde, a o legraci není nouze.“

Miloslav Bednář předvídal na požádání i počasí pro pořadatele venkovních akcí na Ostrově, aby věděli, jak si mají nastavit pojistku. Počasí je ale nevyzpytatelné. „Když se loni třináctého září otevírala mateřská škola Montessori, tak jsem tam vezl manželku. U nádraží pršelo jako z konve zhruba pět minut a u nás na Lidické nespadla skoro ani kapka. Známý, co si koupil srážkoměrnou stanici, mně pak říkal, že naměřil 14 milimetrů,“ připomněl Miloslav Bednář nedávný úkaz a historku zakončil tím, že každý mrak někde začíná a někde končí.

Sněhová kalamita? V roce 2006

Za ta léta, co vede deník, nejvíce napršelo v roce 1981, a to 1100 mm. V červenci téhož roku spadlo 75 milimetrů. Vypozoroval, že v létě při bouřkách obvykle spadne 30 až 50 mm vody. Nejméně srážek zaznamenal v roce 1972 (541 mm). „Když nebude letošní prosinec nijak extrémní, tak rekord v suchu z roku 1972 překonáme, protože od ledna napadlo pouze 460 mm. Asi nemůžeme očekávat, že napadne 59 centimetrů sněhu jako v roce 2006.“ Z množství srážek však podle meteorologického pozorovatele nelze usuzovat oteplování, srážky mezi 600 až 800 mm jsou pro Letohrad prý normální. „V roce 2015 se také říkalo, jaké je sucho, a spadlo 643 mm.“

Druhým extrémem byly mrazy. „Pamatuji, že uhodily v lednu 1985. Tenkrát jsem měl od ČHMÚ přesný lihový teploměr, který ukazoval mínus 31,7 stupňů Celsia. Měl jsem ho pověšený na stromě ve výšce dvou metrů, než spadl a rozbil se,“ říká čerstvý osmdesátník, držitel rekordu ve stodesetileté historii pozorování meteorologických jevů v Letohradě. Zahradník Robert Tříletý se věnoval měření srážek „pouhých“ 34 let.

Extrémní hodnoty naměřené v Letohradě
SRÁŽKY
27. 6. 1919 maximální denní úhrn srážek 73 mm
Červenec 1980 měsíční úhrn srážek 207,9 mm
Červenec 1997 měsíční úhrn srážek 207,1 mm
Listopad 2011 měsíční úhrn srážek 0,1 mm
Rok 1981 max. roční úhrn srážek 1102,1 mm
1971-2017 roční průměr srážek 745 mm

MRAZY
Leden 1985 -31,7 0C

SNÍH
měření zavedeno v databázi ČHMÚ od roku 1947
10. 4. 1958 sněhová pokrývka 32 cm (za 24 hodin)
Únor 2006 sněhová pokrývka 59 cm

MILOSLAV BEDNÁŘ (*1937)
Pochází z Pastvin, celý profesní život strávil v podniku OEZ (1954–1998). Vyučil se v letohradském učilišti elektrozámečníkem (1952–1954) v rámci tzv. pracovních záloh. Při práci absolvoval pětiletou střední průmyslovou školu strojní v Letohradě.
Pracoval jako dělník, konstruktér, energetik (1963–1980), revizní technik elektro a tlakových zařízení do odchodu do důchodu. Od 1. 11. 1970 byl meteorologickým pozorovatelem.

Počasí sledovali zahradníci, učitel a energetik
Meteorologickým měřením a pozorováním je v Letohradě věnována pozornost již od května roku 1909. V této době byla zřízena manuální srážkoměrná stanice v zámecké zahradě, kterou obsluhoval Antonín Lorenc.

Činnost pozorovatele v této době spočívala v měření úhrnu srážek, výšky sněhové pokrývky a teploty vzduchu každé ráno v 7 hodin SEČ, zaznamenávání směru větru a významných meteorologických jevů, jako např. bouřky. Od roku 1929 máme k dispozici měření teploty vzduchu v dalších termínech, a to ve 14 a 21 hodin. V červenci roku 1936 se stává pozorovatelem Robert Tříletý, který působil jako zahradník na letohradském zámku. Pozorovatelskou činnost vykonával dlouhých 34 let. Při inspekční návštěvě pracovníka Státního ústavu meteorologického dne 17. 7. 1942 byla stanice shledána jako vysoce kvalitní. Při této návštěvě byly činnosti pozorovatele rozšířeny o měření vodní hodnoty celkové sněhové pokrývky. 17. 4. 1970 bylo měření v zámecké zahradě ukončeno a přemístěno na ulici Lidickou k Miloslavu Bednářovi. Upuštěno bylo od měření teploty vzduchu, zbylá měření byla zachována. Pozorovatelskou činnost vykonává dodnes, kvalita měření a pozorování je stále na velmi vysoké úrovni. Bohužel ze zdravotních důvodů si přeje jmenovaný ukončit svoji činnost ke konci roku 2018. Český hydrometeorologický ústav by rád našel někoho, kdo by byl ochoten pokračovat v této činnosti, a pomohl tak prodloužit dlouholetou a hlavně kvalitní řadu meteorologických měření a pozorování v této lokalitě. Co se týká extrémních hodnot, maximální denní úhrn srážek 73 mm byl naměřen 27. 6. 1919. Informace ohledně sněhové pokrývky jsou zavedeny v databázi ČHMÚ od roku 1947. Od tohoto roku byli obyvatelé Letohradu nejvíce zasypáni sněhem v únoru roku 2006, kdy bylo naměřeno 59 cm sněhové pokrývky, což představovalo 100 litrů vody na m2. Během 24 hodin napadlo nejvíce sněhu 10. 4. 1958, a to 32 cm. Martin Stráník, ČHMÚ

(mag)