Středa 7. dubna, osm hodin ráno. Studenti některých středních škol v regionu si zmíněné datum budou celý život pamatovat. Další čtyři hodiny totiž „potili“ ze všech sil písemnou maturitní práci z českého jazyka. Jedni vyprávěli třeba o zážitku, na který nikdy nezapomenou, a jiní charakterizovali osobu, jež jim ovlivnila život. Tradičně nechyběla ani úvaha anebo volné slohové útvary.
Deník podnikl malou sondu týkající se maturitních zkoušek, tedy problému, který intenzivně hýbe českým školstvím od druhé poloviny devadesátých let. Společná část, jež už byla několikrát odložena a ani letos nevešla v platnost, totiž ředitelům orlickoústeckých středních škol způsobila již nejednu vrásku na čele. Jak vypadá ohlédnutí za čtrnácti lety příprav společné maturitní zkoušky, která spolkla již stamiliony korun bez viditelného výsledku, očima zkušených pedagogů?
Čtyři témata, čtyři hodiny na psaní
„Všechno probíhalo standardně, normálně, klidně a bez jakéhokoliv problému. Čtyři témata, klasicky jedno vypravování, charakteristika, úvaha a volný slohový útvar,“ hodnotil nejprve středeční dopoledne ředitel ústeckoorlického gymnázia Miloslav Chvátil, jenž je zároveň letos v pozici češtináře jedné z maturujících tříd.
Miloslav Chvátil připomněl také skutečnost, že maturitní práci z českého jazyka absolvovala bez větších potíží rovněž tělesně postižená žákyně čtvrtého ročníku Lída Javůrková. Místo čistopisu odevzdávala sloh, který během čtyř hodin vymezeného času vypracovala na počítači v gymnaziální knihovně.
Kdyby měl ale dlouholetý pedagog známkovat reformní kroky směřující ke státní maturitě, nedostatečnými by rozhodně nešetřil. „Jsem zastáncem řádně připravené státní maturity a pokud možno co nejjednodušší. To, co vymysleli, je ale přesný opak. Je to typicky český přístup, kdy stát uvolnil nějaké peníze, někdo se na nich dobře živil a ten někdo to nedotáhl do požadované podoby,“ pozastavil se nad neutěšenou situací kolem nové maturity Chvátil.
Neodpustil si ani černý humor, kterým počastoval původně plánované centrální opravování esejí, jež se ukázalo jako nereálné. Namísto toho budou češtináři slohy nadále kontrolovat sami. „Tehdy jsem ze srandy říkal, aby si pronajali Sazka arénu, tam svezli vybrané češtináře a zavřeli je tam na pět dní, aby opravovali všechny eseje,“ komentoval ředitel Gymnázia Ústí nad Orlicí a připomněl rovněž skutečnost, že zavedení státních maturitních zkoušek ve školním roce 2010/2011 není ještě vůbec jisté. Už jen z důvodu, že před květnovými parlamentními volbami se vedení ČSSD i nový lídr ODS Petr Nečas staví k jednotné podobě „zkoušek dospělosti“ na všech středních školách odmítavě.
Ředitel Dvořák: zobecňovat je těžké
Střední školu obchodu, řemesel a služeb v Žamberku čekají písemné maturity teprve v pondělí. Řediteli Eduardu Dvořákovi je ale už teď jasné, že letošní maturanti v oborech obchodník a podnikatel přivítali zachování starého systému s velkou úlevou. „Šachování“ kolem maturit komentuje první muž školy následujícím způsobem: „Jsem skeptický, nemyslím si, že co se připravuje, je to nej. Jiná maturita je na konzervatoři, odborných školách, gymnáziích, zobecňovat je těžké. Dotace hodin jednotlivých předmětů jsou naprosto různé. U češtiny by problémy nastat neměly, horší to je u matematiky.“
Lenka Podzimková, ředitelka ústecké Střední zdravotnické školy, kde už mají písemné maturity za sebou, pak byla ve svém vyjádření zdrženlivá. „Žáci si ale určitě oddechli, že se oddálily. Já osobně se ke státním maturitám moc vyjadřovat nechci. Velkou optimistkou ale nejsem,“ uvedla pro Deník s tím, že na nový model jsou pedagogové i žáci připraveni a generálky, jež by se měla uskutečnit letos v říjnu, se neobávají.
JAN POKORNÝ
