Z Prahy putovala do Říma. Adresátem byl slavný jezuita, orientalista a kryptograf Athanasius Kircher. Knihou, o které je Marciho dopise řeč, je nejzáhadnější, dosud nerozluštěný Voynichův rukopis.

Jan Marek Marci se narodil 13. června 1595 v Lanškrouně. Na náměstí dodnes stojí jeho rodný dům. Jeho otec Marek Lanškrounský byl panským úředníkem. Z manželství s Dorotou, dcerou Jiříka Peřiny, přišly na svět tři děti, Marci byl prvorozený. V roce 1601 se rodina přestěhovala do nedaleké Litomyšle. Markův otec vstoupil jako purkrabí do služeb vdovy po Vratislavovi z Pernštejna, Marii Manrique da Lara. V Litomyšli Jan navštěvoval českou školu. Od roku 1608 pokračoval ve studiu na latinské škole v Jindřichově Hradci. Poté absolvoval studium filozofie a teologie na jezuitské univerzitě v Olomouci. Jeho další kroky směřovaly na pražskou Univerzitu Karlovu, kde vystudoval lékařství. V roce 1654 byl povýšen do šlechtického stavu, jako přídomek si zvolil přesmyčku svého rodného města.

Nejzáhadnější kniha světa

Voynichův rukopis, který už sto let budí neutuchající zájem badatelů, seriozních vědců i blouznivých fantastů, měl Jan Marcus Marci v držení jen krátce. „Na sklonku 16. století koupil císař Rudolf II. velmi zvláštní rukopis. Jeho stránky pokrývaly stovky podivných vyobrazení. Text nikdo nedokázal přečíst. Císař si byl jistý pouze jedním. Právě získal nejzáhadnější knihu světa. A tentokrát se zjevně nemýlil,“ popisuje badatel a záhadolog Arnošt Vašíček.

Do vlastnictví učeného lanškrounského rodáka se rukopis dostal z pozůstalosti alchymisty a sběratele antických památek Georga Baresche, který byl Marciho přítelem. Baresch zemřel v roce 1662. Ve své závěti Marcimu odkázal nejen tajemný rukopis, ale celou svou knihovnu. „Původní majitel ti poslal dopisy, v nichž žádal o tvůj úsudek k části, kterou si opsal a o které se domníval, že bys ji mohl přečíst. Odmítl poslat samotnou knihu, jejímuž dešifrování, jak je patrné z pokusů, které ti posílám, věnoval neúnavnou snahu. Této naděje se až do konce svého života nevzdal. Přijmi proto tento opožděný dar jako výraz mojí náklonnosti a prolom jeho mříže s obvyklou lehkostí,“ píše Marci Kircherovi.

Jenže záhadný Voynichův rukopis, který je dnes uložen v Beineckově knihovně na Yalově univerzitě, i po 350 letech dál tvrdošíjně odolává všem snahám po rozluštění.