Předmětem rozvášněných diskuzí nebyl ani tak její obsah, jako spíše metodika, podle níž se statistická data shromažďovala.

Vládní pokyn, který úředníkům na úrovni obcí s rozšířenou působností sloužil jako vodítko, považuje za Roma každého, kdo se za něj považuje sám. Přičemž se k romské příslušnosti nemusí hlásit vždy a za všech okolností. Anebo toho, kdo je za Roma považován významnou částí svého okolí, ať už na základě skutečných, nebo domnělých ukazatelů.

Podle zmíněné zprávy o stavu romské menšiny žije na území Pardubického kraje 11 500 Romů. Nejde však o tvrdá data, ale kvalifikovaný odhad romských poradců. Při posledním sčítání lidu před šesti lety se však k romské národnosti hlásilo pouze 175 osob.  Kolik Romů žije na Svitavsku, není zřejmé. Odhady jsou pro Moravskou Třebovou (450) a Litomyšl (200). Ostatní města informaci nesdělila. Nejpočetnější romské menšiny jsou ve Svitavách a Moravské Třebové. V obou městech jsou rovněž sociálně vyloučené lokality.

Situace se mění

Aktuálně se situace ve vyloučených lokalitách začíná měnit. „Trendem posledních let je stěhování sociálně vyloučených osob do míst s nižšími životními náklady, často do menších obcí nebo okrajových či méně lukrativních částí měst, kde zpravidla nedochází ke vzniku větších, typických územně vyloučených lokalit,“ vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí krajského úřadu Helena Zahálková a dodává: „Ne všichni Romové žijí v prostředí sociálního vyloučení, a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.“

Potvrzuje to i vedoucí odboru sociálních věcí svitavského městského úřadu Šárka Řehořová. „Praxe ukazuje, že se oblasti ohrožené sociálním vyloučením tvoří tam, kde jsou městské byty, ubytovny a staré zástavby, které umožňují levný podnájem,“ říká.

Pokud jde o handicapy, se kterými se romská menšina na území Pardubického kraje potýká, jsou nejzávažnějšími rizikovými faktory nezaměstnanost, nižší míra vzdělanosti, finanční negramotnost, zadlužení, nesnadný přístup k legální práci, což vede k závislosti na sociálních dávkách, a horší dostupnost standardního bydlení.

V případě nadužívání drog a alkoholu, což bývá majoritní společností Romům často přisuzováno, k tomu podle Zahálkové nedochází: „Obecně se ve vyloučených lokalitách může vyskytovat vyšší míra kriminality, v Pardubickém kraji však celkově kriminalita v posledních letech klesá.“