Orlickoústecko 28. října 1918. Sto let zpátky se novým Československem vzedmula vlna nadšení, radosti a nabyté svobody. Ne všude se ale slavilo už 28. října, na řadu míst se informace o vzniku republiky dostala se zpožděním.

V Kyšperku slavili

Například v Jablonném nad Orlicí se o vzniku republiky dozvěděli až 29. října odpoledne. V nedalekém Kyšperku, dnešním Letohradě, se slavilo už 28., v Žamberku tomu ale nechtěli věřit. Dokládá to zápis ze žamberské kroniky, kde vznik republiky zaznamenali ve vyprávění respicienta finanční stráže Adolfa Plného, který byl 28. října služebně v kyšperském pivovaře. „Jako vždy, hleděl jsem, abych byl po 9. hodině večerní hotov a mohl se svésti s někým od vlaku přijíždějícího z Ústí do Kyšperka, neboť vlak do Žamberka již v tu dobu nejel. Obyčejně jsem jezdil s ředitelem továrny Edmundem Kirschem, ale ten tentokráte nepřijel. Ze známých přijel ze Žamberka žamberský strážník Slavík a Dominik Vítek s paní. Všichni 4 jedeme na náměstí, kde jsme překvapeni slavnostní výzdobou: osvětlená okna, prapory a hudba,“ píše se v kronice. V Panském domě tehdy čtveřice sotva stačila dopít, když se ozvalo bušení na okno, záhy vešel nádražní podúředník se slovy: „Pánové, pojďte ven, slavíme státní převrat.“

Venku již nádražní úředník předčítal telegram ministra Zahradníka s prohlášením československého státu v Praze a stručné pokyny pro železniční službu. „Požádal jsem vedle stojícího traťmistra o opis telegramu. Nechtěl vyhovět, poněvadž jsem byl v uniformě c. k. finanční stráže. Když to viděl nádražní podúředník Miller, řekl mi, abych si šel na nádraží v Žamberku, že ho tam mají také. Odpovídám, že bude již pozdě. On se pak obrátí na traťmistra: ‚Tak mu ho dej!‘,“ píše se ve vzpomínkách Plného.

Na žamberské nádraží sice telegram přišel také, úředníci ale měli strach, že by mohl být podvržen, a ven ho nepustili. „I já jsem měl obavy a doma jsem jen sundal šavli a hned šel na Modrou Hvězdu. Žena mne prosila, abych nikam nechodil, aby mne ještě nezavřeli, ale nedal jsem se odraditi,“ vzpomínal Adolf Plný. V Modré Hvězdě pak opatrně pronesl: „V Kyšperku oslavují státní převrat, je tam veselo. Je-li to pravda, nevím.“

Výstava 100 let naší republiky očima dětí.
OBRAZEM: 100 let republiky očima dětí

V Modré Hvězdě, hotelu v centru Žamberka, nastalo ticho. Vzápětí Alois Plný čelil záplavě dotazů. „Vysvětloval jsem opatrně, co jsem v Kyšperku viděl, abych nebyl zavřen pro rozšiřování pobuřujících zpráv. Mezitím přišli do místnosti učitelé Doleček a Mareš. Mrkl jsem na ně a v kuchyni jsem jim dal přečísti opis telegramu. Divili se, proč není v Žamberku nic slyšet, a učitel Mareš hned odešel do pivnice Jaroslava Charfreitága a tam zprávu oznámil. Charfreitág přiletěl hned za mnou a po zdráhání i tomu jsem dal telegram přečísti,“ píše se v kronice města Žamberk.

Dva tisíce lidí před radnicí

O radostné události v Žamberku tak vědělo jen pár lidí. „Teprve druhý den 29. října o 10. hodině dopolední došel oficiální telegram zaslaný Národním výborem v Praze na všechny okresní výbory a obecní úřady. Na základě telegramu svolal první radní Vilém Schwetz, neboť starosta JUDr. K. Doubrava byl nemocen a jeho náměstek J. Brkl byl mimo město, ihned schůzi městského zastupitelstva, do níž přizval místní národní výbor. Tam přečetl telegram, ve kterém připomněl zásluhy všech buditelů našeho národa a legií. Jim bylo provoláno třikrát nazdar a zazpívána národní hymna a píseň Hej, Slované!,“ píše ve své práci ředitel žamberského muzea Petr Hažmuka.

To už se ale před radnicí sešlo na dva tisíce lidí, kteří vyslechli prohlášení československého státu a slavnostní přísahu československých legionářů. „Obě zprávy byly přijaty s nadšením a znovu zazpívána národní hymna,“ uvádí Hažmuka s tím, že přerušená schůze nadále pokračovala a bylo přijato usnesení uspořádat slavnost prohlášení československého státu ve výročí bitvy na Bílé hoře dne 8. listopadu.

Ve městě poté začaly „očistné“ práce od pozůstatků habsburské monarchie, vznik republiky slavily i školy. Nutno ale podotknout, že i po převratu museli místní řešit hlavní problém okresu Žamberk, a to v nedostatku zásobování.

V Mateřské škole U Dvora roste nová lípa republiky.
V Mateřské škole U Dvora roste nová lípa republiky

(Zdroj: Petr HAŽMUKA, Dopad válečných událostí na život obyvatel Žamberka v letech 19141918. (Diplomová práce), Hradec Králové 2011. UHK. Fakulta filosofická.)