Epidemie koronaviru za to ale nemůže. Hlavně v souvislosti s deštivějším počasím se vyrojily například spekulace, že za to může útlum letecké dopravy, kdy letadla "nerozrážela" mraky. Ty jsou ale nepotvrzené. 

Proč je tedy letošní jaro v Česku výrazně chladnější a deštivější (srážek letos na jaře spadlo v Česku až dvojnásobně oproti normálu) než v minulých letech? 

Středa byla po dlouhé době první den, kdy průměrná denní teplota byla vyšší než normál z let 1981-2010. Souvislé období podnormálních teplot začalo podle dat meteorologů 13. května a trvalo do úterý 1. června, tedy 20 dní.

"Díky takto dlouhému období chladnějšího počasí byl i uplynulý měsíc citelně podnormální. V květnu bylo pouze kratší období s nadnormálními teplotami od 9. do 12. května, přičemž nejteplejší den byl 11. květen s průměrnou teplotou 21,4 °C. Podle předběžných údajů byla průměrná teplota v Česku za letošní květen ze stanic ve všech nadmořských výškách 10,4 °C. Hodnota normálu (1981–2010) je přitom pro květen 13,0 °C, tedy letošní květen byl o 2,6 °C oproti normálu chladnější. V předchozích dvou letech byl květen také výrazně chladnější (v roce 2020 o 2,1 °C a v roce 2019 o 2,3 °C). Naopak v roce 2018 byl květen o 3,2 °C teplejší než normál," podotkl Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu.

Hlavní důvod musíme podle meteorologů hledat v rozložení tlakových útvarů (tlakových níží a výší), a to při pohledu na celou Evropu, popřípadě i Atlantský oceán. A Evropu, hlavně tu střední a jihovýchodní, v posledních týdnech ovlivňuje dlouhodobá tlaková níže. V řadě jiných koutů světa naopak panují a i v uplynulých týdnech byly naopak nadprůměrné teploty. Typickým případem je Rusko, severní Afrika nebo Arktida.

"V České republice v těchto měsících převládá oceánské západní proudění. Chladnější a vlhčí počasí obecně přináší tlakové níže, které putují od západu či severozápadu z Atlantiku a přináší s sebou vlhčí vzduch. Tlakové níže jsou na toto roční období docela hluboké a transportují chladnější vzduch z vyšších zeměpisných šířek k nám do střední Evropy. Pokud se ještě navíc nad východní Evropou či Ruskem udržuje výrazná tlaková výše, jako je tomu v druhé půlce května, je postup tlakové níže směrem na východ často zpomalován. Také jsou s ní spojené fronty. Ty se díky horám (v našem případě Alpám) takzvaně 'vlní' a udržují se na jednom místě delší dobu. To pak má za následek často zataženou a deštivou oblohu i s trvalými srážkami," vysvětluje zpráva Českého hydrometeorologického ústavu.

Před dvěma týdny jsme informovali o abnormálně studeném dubnu. Byl podobně jako květen celorepublikově o 2,5 stupně chladnější, než je pro duben obvyklé:

Odchylka teploty pro květen (oproti normálu 1981 až 2020)Odchylka teploty pro květen (oproti normálu 1981 až 2020)Zdroj: ČHMÚ

Jak meteorologové podotýkají, celosvětově se nadále otepluje, a lokální rozdíly na tom nic nemění. Letošní chladné jaro v Evropě, hlavně střední, bylo totiž vyváženo naopak abnormálními teplotami v jiných částech světa.  

"Viděno ze širšího hlediska, globálně se stále otepluje a jeden či tři měsíce podnormálních teplot v Evropě to v celosvětovém měřítku moc neovlivní," podotkli meteorologové. 

Zatímco například ve většině Evropy jsou teplotní odchylky záporné, třeba v západní části Ruska, Arktidě nebo v severní Africe vidíme odchylky výrazně kladné. Ukazuje to i přiložená mapa.